ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

V prosinci vyjde třetí Witchblade aneb Pod stromeček jedině spoře oděnou policistku s čarodějným ostřím!

Pražské nakladatelství Comics Centrum připravuje vydání v pořadí již třetí kolosální knihy o svůdné policistce, která je nositelkou čarodějného artefaktu s magickou mocí. A tentokrát se objeví i Lara Croft. Vydání komiksu Witchblade Kompendium: Kniha 3 budou mít opět v rukou samotní čtenáři a světlo světa by měl spatřit v půlce prosince.

Číst dál: V prosinci vyjde třetí Witchblade aneb Pod stromeček jedině spoře oděnou policistku s čarodějným...

Dvě chuťovky z Hellboyova universa a jedna pochmurná rodina aneb Návrat ke kořenům může přinést pořádnou noční můru

Zkraje října potěší pražské nakladatelství Comics Centrum své příznivce hned třemi komiksy. Dva z nich se věnují postavám z Hellboyova světa – první Úřadu paranormálního výzkumu a obrany (Ú.P.V.O.) a druhý jednomu z jeho členů, Abeu Sapienovi. Třetí představuje další pokračování hororové řady Pochmurný kraj.

Číst dál: Dvě chuťovky z Hellboyova universa a jedna pochmurná rodina aneb Návrat ke kořenům může přinést...

Říjnový útok z Mignolaversa. Ú.P.V.O.: 1946 a rybí muž Abe Sapien: Dýka z Lipu

Abe 1V říjnu nás od Comics Centra čeká pět zbrusu nových knih. Heroldy útoku na naše portmonky a adepty na v předstihu koupené vánoční dárky pro naše blízké se stávají dva tituly z Mignolaversa. Prvním heroldem bude návrat k sérii – Ú.P.V.O. 9: 1946 a druhým pak první svazek samostatné řady Abe Sapien 1: Dýka z Lipu. Budou náckové a budou opičky!

K sérii Ú.P.V.O. se dostáváme po dvou letech, kdy Comics Centrum vydalo osmý svazek Ú.P.V.O. 8: Vražedné místo a tím byla dokončena první část série o žabičkách. Nyní na ni navazuje druhá, retrospektivní, sezóna. Ta bude čítat čtyři knihy. Ú.P.V.O.: 1946 (B.P.R.D.: 1946, Dark Horse, 2008), Ú.P.V.O.: 1947 (B.P.R.D.: 1947, Dark Horse, 2010), Ú.P.V.O.: 1948 (B.P.R.D.: 1948, Dark Horse, 2013) a navazující minisérie Ú.P.V.O.: Upír (B.P.R.D.: Vampire, Dark Horse, 2013). Scénář píše Mike Mignola společně s Joshuou Dysarttem, Johnem Arcudim, Gabrielem Bá a Fábiem Moonem. Kresebně se vyřádili Paul Azaceta, Max Fiumara a opět Gabriel Bá a Fábio Moon. Skandální je, že Ú.P.V.O. 9: 1946 nekoloroval Dave Stewart.

Ú.P.V.O. 9: 1946 se, jak letopočet v názvu napovídá, odehrává v prvních letech po založení Úřadu paranormálního výzkumu a obrany. Malý Hellboy skotačí v USA na letecké základně a jeho adoptivní otec, Trevor Bruttenholm, míří do zničeného a okupovaného Berlína, aby se pokusil najít (najde) a prostudovat (prostuduje) pozůstatky nacistických paranormálních programů. Nebude to tak jednoduché, protože Berlín z části okupují Sověti v čele s roztomilou holčičkou, která sice své panenky hostí čajem, ale sama se nalívá vodkou. Náckové zkoumali ostošest a některé mechanismy/zbraně nejsou zatím v Jižní Americe, ale neobjeveny spojenci dřímají v Otčině. A především, vrací se na scénu hrabě Vladimir Guirescu a bude opička. Bez té by to nešlo. O Ú.P.V.O. jsem pro Comics Centrum napsal článek, jestliže vás to zajímá, můžete se do něj začíst tady tady.

upvo9 1K Abeu Sapienovi se vracíme taktéž po dvou letech. Ovšem v nové sérii z Mignolaversa, ve které je rybí člověk hlavní postavou. Je to prostě všemi oblíbený tuňák. Abe Sapien 1: Dýka z Lipu (Abe Sapien: The Drowning, Dark Horse, 2008) je prvním svazkem zatím devítidílné série. Poslední kniha Abe Sapien: Lost Lives and Other Stories vyšel tradičně u Dark Horse v roce 2017 a celkově má série 49 sešitů. Scénář je jako vždy u dvojitých eMek a jako vždy mu pomáhají psát obvyklí podezřelí – John Arcudi a Scott Allie. Kreslíře vyjmenovávat raději nebudu, ale když se na list člověk zakouká, tak Mignolaverse zaměstnává dobrou polovinu jedné generace komiksových kreslířů. U koloristů je to OK, tam je jednoduše nesmrtelný Dave Stewart.

Časově jsme v knize Abe Sapien 1: Dýka z Lipu na začátku osmdesátých let minulého století. Abe míří na malý ostrov, kde jsou ostatky milého pána, se kterým se v minulosti utkal sir Edward Grey. Ano prosím, v našich krajích známý jako Lovec čarodějnic. Stejně jako Trevor ve zničeném Berlíně, tak ani Abe to nebude mít jednoduché. Messenger, který převezme balíček z něj nebude a svého přirozeného prostředí si užije více než je zdrávo. A to je dobře, protože když moře, tak je pro Mignolu jasným adeptem na kresbu Jason Shawn Alexander. Toho známe z povídky Ti, kteří se vydávají v lodích na moře, která vyšla v Hellboy 10: Paskřivec a další příběhy. Kreslí parádně.

Jak vidíte, tak v Mignolaversu se vše se vším provazuje a vše na vše navazuje. Stále jsem přesvědčený, že většina booků se dá číst bez znalosti předchozích knih. Takže nemějte obavy, že naskočíte do příběhu, který nepochopíte. U dnes zmíněných knih budete sice ochuzeni o souvislosti, které znalý čtenář ocení, ale dostanete kvalitní a uzavřený příběh, který vás bude bavit. Takže se nebojte, jen si jeden dva komiksy přečtěte. A až se za rok, dva podíváte do knihovny, zjistíte, že máte od Comics Centra z Mignolaversa metr knih. Já jsem na tom stejně, protože tenhle svět je prostě zábavný.

Formát a zpracování knihy bude klasicky á-la Comics Centrum (Černá Palice/Goon/Baltimore). Počet stran 144, v bonusech můžete očekávat studie postav, skici, kresby a malé překvapení. Prostě jako vždy. Až se budete stěhovat, u knih z Comics Centra teprve náležitě oceníte vyšší gramáž papíru a pevné desky. Jedna krabice jejich knih totiž váží jako dvě krabice jiných.

Děkuji za váš čas a jako vždy, čtěte. Tentokrát doporučuji cokoliv z Mignolaverse, ať jste naladěni.

Autor článku: Ctibor DEmnoG Svoboda

Záznam z autogramiády a přednášky komiksového tvůrce Bryana Talbota

32B6956B 8B6D 40C7 BA65 AF82F039B49C

Všem bychom vám chtěli poděkovat za účast, báječnou a přátelskou atmosféru, která na autogramiádě a přednášce komiksového tvůrce Bryana Talbota vládla. Pan Bryan Talbot měl z českých fanoušků velkou radost a i nám srdce zaplesalo, když jsme vás tam všechny tak pohromadě viděli.

Díky věnováním a obrázkům, které se náš host nezdráhal do knih kreslit, trvala autogramiáda bezmála 6 hodin, ale věříme, že to stálo za to a všichni jste byli spokojení.

Tady je pro vás pár fotek a krátké video ze sobotní akce.

Všem děkujeme za návštěvu.

Děkujeme i Městské knihovně v Praze za prostor, ve kterém akce probíhala.

Od tohoto autora najdete v našem e-shopu jak samostatné knihy, tak i zvýhodněný balíček komiksů:
Grandville 1
Grandville 2: Mon Amour
Grandville 3: Bête Noire
Grandville 4: Noël
Grandville 5: Force Majeure

 

 

{AG}Talbot_2019{/AG}

 

Černá palice: Vzdor Osudu a navzdory Dr. Hvězdovi, který zůstal skutečně ztraceným v zítřcích.

palic 2Původně měl být můj další článek o druhém spin-offu z univerza Černé palice Dr. Hvězda a svět ztracených zítřků. Comics Centrum v dobré víře míní a Dark Horse mění. Dark Horse, který Hammerverse vydává v USA, si na jaře tohoto roku domluvil s DC Comics crossover Černé palice a JLA (Black Hammer/Justice League: Hammer of Justice). Jako na potvoru bude záporákem ze stáje DC Comics vybrán charakter Starro. Zdá se, že podobnost jmen Doktora Hvězdy (Doctor Star) a Starra je natolik matoucí, že se scénárista Černé palice Jeff Lemire rozhodl Doktora Hvězdu přejmenovat na Doktora Andromedu. Tím pádem claimy na vydání spin-offu byly zrušeny a Doktora Hvězdu, pardon, Doktora Andromedu, není možné tento rok vydat. Je to škoda, podle mého názoru je Doktor Hvězda skvělý spin-off, který mě upřímně dojal. Nu, tak si počkáme do příštího roku, kdy by měla vyjít přejmenovaná/překreslená/aktualizovaná verze.

Comics Centrum aktivně reaguje a počet naplánovaných knih pro rok 2019 nesnižuje. Navzdory osudu pokračuje ve vydávaní Hammerverse dalším dílem Černá palice 3: Vzdor osudu, část první (Black Hammer: Age of Doom, part 1), který přímo navazuje na děj Černá palice 2: Zvrat. Druhý díl skončil odporným cliffhangerem, takže se k pokračování dostaneme v českém jazyce o několik měsíců dříve, něž bylo Comics Centrem plánováno.

Scénář Černé palice má ve všech případech na svědomí Jeff Lemire (*1976, Essex County, Ontario, Kanada). Jde o báječného autora, který na výbornou zvládá jak superhrdinské komiksy (JLA, Thanos, Green Arrow, Moon Knight), tak podivnosti typu Sweet Tooth, Essex County nebo Roughneck. Za svoji kariéru Jeff Lemiere psal pro snad všechny komiksové vydavatelské domy. Kresba je podle mě v prvních boocích Černé palice báječná. Deana Ormstona jsem preferoval jako kreslíře u Lucifera a David Rubín mě bavil v Čajovně u malajského medvěda. Mám za to, že signovaný tisk Davida Rubína jsem si náhodou koupil v Portugalsku. Nu a barvy má na svědomí mistr nad mistry, pan Dave Stewart. Nedávno jsem pro Comics Centrum o Davu Stewartovi napsal medailonek.

Černá palice je podle mého názoru příjemná symbióza Lemirovy vášně pro superhrdiny a pro podivné příběhy. Černá palice je skvělým superhrdinským komiksem, který fanoušek pláštěnek ocení, ale zároveň si z žánru podle mého názoru dělá Lemire neskutečnou legraci. Podle mě dělá to samé, jako Alan Moore u Watchmenů. Jen na to jde naopak; Alan Moore úspěšně s Watchmeny provedl rekonstrukci žánru, Lemire žánr dekonstruuje. Tohle není z mé hlavy, moudro vypadlo během procházky a povídání o Černé palici z úst Velkého Pandího Muže. Nebo se oba mýlíme a Černá palice může mít podobnou budoucnost, jako Hellboy od Mikea Mignoly. V následujících dvaceti letech Lemire kolem Černé palice vybuduje funkční universum založené na parádních scénářích, které budou jistotou kvality.

palic 1Ať už jde o první nebo druhý případ, jsme svědky zrodu něčeho velkého, co budeme moci číst v horším případě dalších pár let, v lepším několik dekád. To, že je Černá palice boží si nemyslíme jen mi dva, ale i akademici. Tři nominace na Eisner Award v roce 2017, pět nominací v roce 2018 a čtyři nominace v roce 2019. V roce 2017 se nominaci za nejlepší sérii podařilo proměnit. Další dvě Eisner Award dostala Černá palice za lettering. Ano, takže další glóby pro mistra fontů Todda Kleina.

Černá palice je na české poměry novým komiksem. První sešit vyšel v roce 2016 u Dark Horse. K dnešnímu dni vyšlo pět booků s hlavním příběhem (jeden book povídkový) a čtyři booky spin-offů. Výše jsem psal o dekonstrukci superhrdinského žánru. To je hezky vidět na tom, jak Lemire Černou palici píše. První dva booky Černá palice 1: Tajemství počátků a Černá palice 2: Zvrat nám představí superhrdiny, kteří jsou uvězněni v malebném městečku. Superhrdinové, kteří vzpomínají na svou minulost a někteří hůře a někteří lépe se vyrovnávají s nevyhnutelností svého postavení. Svoji pravou identitu maskují díky svým schopnostem před ostatními obyvateli města. Na první pohled vypadají jako rodina farmářů. Buďte si jisti, že status quo dlouho nevydrží. Třetí knihou je báječný spin-off, který nás vrací částečně do minulosti k evil záporákovi Černé palice, Sherlock Frankenstein a Legie zla, a představuje nám další dějotvorný charakter, o který je opřený i děj vynechané čtvrté knihy, spin-offu Dr. Hvězda. Pátou knihou je právě vycházející Černá palice 3: Vzdor osudu, část první. Šestá kniha je třetí spin-off The Quantum Age, sedmou knihou bude Black Hammer: Streets of Spiral (povídky), osmou knihou čtvrtý spin-off Black Hammer 45, ve kterém se Lemire vrací k prvnímu týmu Černé palice (podobně jako Mignola v Ú.P.V.O. 1946, které příští měsíc vyjde u Comics Centra), a zatím poslední naplánovanou knihou je Černá palice 4: Vzdor osudu, část druhá.

Příběh se nenuceně dostává do dalších řad, charaktery získávají minulost a plastičnost. Ani jeden z nich není stoprocentně kladným a ani jeden z nich není stoprocentně záporným. Pohybujeme se v mile lidském rozměru. U někoho převládá dobro ve vyšší míře u někoho je více zla než dobra. Všechno je relativní, neboť záleží na úhlu pohledu a kontextu. Co se může jevit jako sviňárna se může o pár sešitů dál ukázat jako čin vedený dobrými úmysly a ke šťastnému řešení. Inu, Černá palice je jako život sám. A teď si vemte, že tohle všechno vyšlo v posledních třech letech (2016–2019). Neskutečné tempo.

Formát a zpracování knihy bude klasicky á-la Comics Centrum (Hellboy/Pochmurný kraj/Lovec Čarodějnic). Počet stran 144, v bonusech můžete očekávat studie postav, skici, kresby. Prostě jako vždy u knih z Comics Centra, kterým v knihovně parádně sedí hřbety.

Děkuji za váš čas a jako vždy, čtěte. Doporučuji načíst předchozí dva díly Černé palice a především první spin-off Sherlock Frankenstein a Legie zla. Znovu oživený příběh se vám bude hodit.

Autor článku: Ctibor DEmnoG Svoboda

Tak trochu jiní superhrdinové, nezničitelný upírobijec a hromada myší

Začátek září přinese další díly oblíbených komiksových sérií.

Na začátku září vyjdou v pražském nakladatelství Comics Centrum hned tři pokračování různých komiksových sérií. Čtenáři se dočkají dalších příběhů ze světa Černé palice, Baltimora a Legend o Myší hlídce.

Číst dál: Tak trochu jiní superhrdinové, nezničitelný upírobijec a hromada myší

Bryan Talbot v Praze

V září proběhne přednáška a autogramiáda legendárního komiksového tvůrce.

Číst dál: Bryan Talbot v Praze

Přednáška a autogramiáda Bryana Talbota

Dovolte, abychom vás pozvali na setkání s britským komiksovým scenáristou a kreslířem Bryanem Talbotem (Luther Arkwright Integral, Grandville, Pohádka o zlobivé kryse).

Číst dál: Přednáška a autogramiáda Bryana Talbota

Ediční plán 2019 - změna

Drobnou změnu v našem edičním plánu vám oznámíme trochu zeširoka, ať víte o co jde.

Číst dál: Ediční plán 2019 - změna

Mignolaverse a jeho další přírůstky: viktoriánský detektiv na Divokém západě a tajemný agent ve válečných zákopech

Na konci května vydá pražské nakladatelství Comics Centrum další dva komiksy, které patří do hellboyovského universa. Kromě druhého dílu Lovce čarodějnic: Zatracen navěky spatří světlo světa také „jednohubka“ s názvem Sledgehammer 44.

Číst dál: Mignolaverse a jeho další přírůstky: viktoriánský detektiv na Divokém západě a tajemný agent ve...

Dave Stewart, neviditelný muž nejen z Hellboy universa s devíti Eisner Awards

stewart 2Po Bryanu Talbotovi si dnes povíme o dalším borci, který opět nepatří k všeobecně známým komiksovým jménům. Pravda, jde o jinou váhovou kategorii. Bryan Talbot je na tom jako scénárista a kreslíř o světelné roky lépe. Řeč bude u Daveu Stewartovi, dvorním koloristovi Mikea Mignoly a většiny komiksů z Hellboy universa... a Conana od Dark Horse… a Goona… a Shaolin Cowboye od Geofa Darrowa, od kterého Comics Centrum vydalo Drsnou školu.... a Baltimorea... a Černé palice. Ten člověk je prostě všude!

Pro komiksáře, který se alespoň rámcově o komiks zajímá, je podstatné jméno scénáristy a jméno kreslíře. Běžnému komiksáři stačí oblíbený titul, a rozlišovat i jen to, kdo komiks píše a kreslí, je z jeho pohledu zbytečné. Takže kolorista nemá u komiksových fanoušků na růžích ustláno, toho registruje jen zlomek čtenářů. Proč si taky pamatovat jméno někoho, kdo pouze „vybarvuje obrázky“. A mezi ten zlomek čtenářů patřím já; už léta jsem totiž fanouškem práce Davea Stewarta.

stewart 1U koloristů, stejně jako u inkerů nebo lettererů je problém v tom, že když svoji práci dělají výborně, tak komiks funguje a je jednoduše báječný, a jestliže svoji práci dělají jen dobře, tak si běžný komiksář těžko řekne „ha, kdyby to kolorista nepodělal, tak je to parádní komiks“. Jde jednoduše o sekundární disciplíny, které nemají přímý vliv na kvalitu komiksu. Hloupý a hnusně nakreslený komiks zůstane hloupým a hnusně nakresleným komiksem i s koloringem od Davea Stewarta a letteringem od Todda Kleina. Je to podobné jako se zvukem/hudbou u filmů (jestliže nejde o němé filmy). Málokdo je vnímá, ale vyzkoušejte si pustit film bez zvuku a pouze s titulky. Makat to prostě nebude. Koloring je neviditelná disciplína, která na čtenáře skvěle působí na podprahové úrovni. Dokonce se nebojím říci, že při zběžném prolistování barevného komiksu v comics shopu bude jako první vnímat koloring. Barvy prostě lidské oko a následně mozek vyhodnocuje jako první vjem. Proto je v řeznictví chladnička s masem osvětlena načervenalým světlem, aby pro nás maso vypadalo lépe.

Dave Stewart (*1972, Boise, Idaho, USA) patří mezi koloristy k absolutní špičce. Jak už napovídá titulek, devět ocenění Eisner Awards v letech 2003–2015 mluví jasnou řečí. Jsem zvědavý, jestli to Dave Stewart dotáhne na 15+ Eisner Awards jako Todd Klein v letteringu. Našlápnuto má slušně, je přeci jen o 20 let mladší. A to říkám se vší úctou k Toddu Kleinovi! Jedna věc je talent, druhá věc je disciplína. Obě složky, které jsou zásadní pro úspěch v libovolném oboru, jsou u Davea Stewarta mimořádně vyvinuty.

stewart 3Dave Stewart se ke koloringu dostal už na střední škole v Portlandu. Jako asi každého ho primárně zajímala kresba, ale ve Photoshopu se zasekl na řešení barevnosti. Toho využil jeho profesor, který pracoval pro Dark Horse, a nabídl mu, aby se komiksu věnoval profesionálně. Na pozici kreslíře to nevyšlo, ale jako týpek, který připravuje separace (zjednodušeně řečeno jde o technologickou část, která se zabývá barevností kresby před tiskem), už ano. A od toho už je ke koloringu jen kousek. Nezapomeňte, že jsme na začátku devadesátých let, kdy se ve světe polygrafie dějí velké věci. Macintosh se svými výkonnými pracovními stanicemi s grafickým rozhraním způsobují revoluci, Adobe přichází se svým Photoshopem 1.0 (zjednodušeně řečeno profesionální grafický program na úpravu fotek), a postupy, které byly v osmdesátých letech neskutečně náročné, se stávají jednoduššími, když víte, co chcete dělat a jak to chcete dělat. Je to doba, kdy technologie posouvá hranice. Na samém začátku digitální revoluce je Dave Stewart v Dark Horse a do Dark Horse míří také Mike Mignola s myšlenkou psát komiks o ďáblovi z pekla, který bude mlátit opičky a nácky.

stewart 4Pro nás je setkání Davea Stewarta s Mikem Mignolou klíčové. Myslím, že Dave Stewart by se prosadil i bez Mikea Mignoly, ale jeho práce na Hellboyovi je v kombinaci s minimalistickou kresbou viditelnější než třeba u komiksů od Image. Druhou věcí je, že Hellboy a další série z Hellboyova universa patří mezi stavební kameny moderního komiksu, takže jména dalších spolutvůrců jsou viditelnější. Na Hellboyovi začal pracovat až u třetí povídkové knihy Hellboy 3: Spoutaná rakev, takže už věděl, s jakou barevnou paletou Mike Mignola pracuje. Od té doby má na triku koloring všech Hellboyů, Ú.P.V.O., Lovce čarodějnic, Humra Johnsona, Abea Sapiena. Chápu, že zrovna u Hellboye si řeknete, že dělat pro něj barvy není moc těžké, když jde o plné plochy, ale já jeho práci na Hellboyovi oceňuji více, než třeba na Conanovi, kde je koloring na první pohled náročnější a propracovanější. Důvod je jednoduchý. Protože u jednoduché kresby je třeba barvami vyjádřit pocit ze scény. Lidské oko je na barvy extrémně citlivé, a najít tu správnou barvu, která emoci vyjádří, do popředí vytáhne nebo potlačí část kresby, je prostě kumšt a talent. Druhou věcí je konzistence, kterou Dave Stewart v celém Hellboyově universu udržuje. Proto je za mě práce na Hellboyovi jeho mistrovským dílem, i když Dave Stewart je pyšný na svou práci na Amazing Screw-on Head (napsal též Mike Mignola), New Frontier nebo Daytripper. A třetí věcí je ultimátní znalost různých technik, které Dave Stewart ovládá. Srovnejte si libovolného Hellboye s Conanem. Jsem si jistý, že na první pohled byste nepoznali, že barvy má na svědomí ten samý člověk. Dave Stewart mluví o tom, že pro koloristu je podstatná komunikace a pochopení autora komiksu. A to s sebou u každého autora nese i odlišný pohled na věc. Možností, jak panel kolorovat je nespočet, a najít tu správnou variantu, není a nemůže být jednoduché, jestliže chcete odvést kvalitní práci. Tohle je z mého pohledu neskutečná schopnost, ve které se snoubí komunikace a pochopení s kumštem.

Domovským vydavatelstvím Dave Stewarta je Dark Horse a Hellboyovo universum, ale pracoval i pro DC (The New Frontier od Darwyna Cooka, Catwomen: When in Rome od dua Loeb/Sale, Daytripper), Marvel (Captain America, Daredevil, Ultimate X-Men), či Image (Fatale, The Walking Dead – fakt, jde sice o cover, ale je to tam) a s Timem Salem pracovali pro kabelovou stanici NBC na seriálu Heroes.

Děkuji za váš čas a jako vždy, čtěte. Dnes nebudu doporučovat komiks, ale u svého komiksu si občas všimněte, kdo ho koloroval a kdo ho vytahoval tuší. Jsou to neskutečně pracovití a nadaní lidé.

Autor článku: Ctibor DEmnoG Svoboda

Kolik je objednávek Kolosálního Conana z Cimerie?

conan cimerie 01Kolosální Conan z Cimerie si vedl nejlépe ze zatím vydaných kolosálních knih. Celkový počet objednávek je něco málo přes 1 300 kusů a my jsme velmi rádi, že nám jako nakladatelství důvěřujete a Conana jste si tak oblíbili.

Všem, kteří si tuhle kolosálku objednali moc děkujeme, protože bez Vás by to nešlo. Moc si vážíme každé vaší objednávky a děkujeme i všem, kteří její vydání podpořili šířením mezi další fanoušky.

PS Ještě je třeba dodat, že na konci června vyjdou další dva samostatné díly z prvního Kolosálního Conana, které budou v klasickém formátu, tzn. podle vzoru Hellboye nebo Sin City.

- Conan 2: Bůh v míse

- Conan 3: Věž slona

Sledgehammer 44. Hellboy universum aneb zase se mlátí náckové v druhé světové

sledge 2Po dotiscích Hellboye a speciálním Hellboy: Půlnoční cirkus vydává v květnu Comics Centrum další dvě nové knihy z Hellboy universa. Jde o Sledgehammer 44 a druhý díl Lovce čarodějnic: Zatracen navěky. My si dnes povíme o Sledgehammer 44, neboť jde o jednu z mála sérií v Hellboy universu, která má zatím pouze jeden díl. Můžeme se začít těšit na kruté mlácení (robo)nacistů něčím, co se velmi podobá roboopičce.

Předpokládám, že Sledgehammer neboli projekt Epimetheus vám na první dobrou nic neřekne. Ledaže byste velmi pozorně četli Ú.P.V.O. 4: Smrt (v červenci tohoto roku vyjde u Comics Centra dotisk). Ale vrilová energie už by vám něco říct mohla, minimálně z vydaného Humr Johnson 1: Železný Prométheus. Dobrou nápovědou je právě jméno Epimetheus. Jde o titána z řecké mytologie, kterému přišlo jako dobrý nápad začít si s Pandorou. Jeho bratrem, mimo Atlase a Menoitiose, byl Prométheus. Prométheus je ten syčák, který pro lidi ukradl oheň a potom si na Kavkazu nechal každý den pro zábavu sežrat játra orlem. Takže jestli jste četli Humra, tak je skoro jisté, že projekt Prométheus znáte. A je tedy jasné, že Sledgehammer je následovníkem Prométhea.

V knize jsou dva příběhy. První dvousešitový Sledgehammer 44 (2013, Dark Horse) se odehrává, ta-dáá, v roce 1944 v nacisty okupované Francii, a jde o origin. Druhý třísešitový příběh Blitzkrieg (2013, 2014, Dark Horse) přímo navazuje na první dva sešity a náš titán se setká s prvním Černým Plamenem, Raimundem Diestelem. S Raimundem jsme se už setkali v Ú.P.V.O. 5: Černý plamen. A setkáme se také se starými známými. S mladým Trevorem Bruttenholmem, který co nevidět ve Východním Bromwichi adoptuje Hellboye, a též s panem Hitlerem, který má pro pana Raimunda Diestela pochopení. Jak vidíte, všechno je provázané se vším. Užít si a docenit Hellboy universum chce číst a číst a číst. A to je dobře.

sledge 1Scénáře obou příběhů píše Mike Mignola s Johnem Arcudim, tedy osvědčené scénáristické duo z Ú.P.V.O. Kresby se nakonec zhostili Jason Latour a Laurence Campbell. Původně měl Sledgehammer kreslit John Severin (1921–2012). Mike Mignola se po dokončení jeho práce na druhém díle Lovce čarodějnic Johna Severina zeptal, co by chtěl kreslit dál. A John Severin si vyžádal příběh z druhé světové války. Což byl pro Mika Mignolu oříšek. Humr Johnson zemřel před druhou světovou válkou, Hellboy se na Zemi ukázal na jejím konci. Takže jak to udělat? Jednoduše, neboť v Hellboy universu je z čeho čerpat. A tak Mike Mignola navázal na už zmíněný čtvrtý díl Ú.P.V.O.: Smrt a my si tak díky Johnu Severinu můžeme přečíst o projektu Epimetheus. John Severin začal, v krásném věku 89 let, na Sledgehammer pracovat, ale zdraví mu nedovolilo v práci pokračovat. Vydání prvních sešitů Sledgehammer se už bohužel nedožil. V bonusech na konci knihy se můžeme podívat na několik jeho obrázků. O coloring se jako vždy postaral neviditelný muž v pozadí, Dave Stewart, o kterém mám rozepsaný medailónek. Je to borec, který se stará o barevnou paletu Hellboy universa.

Nu a teď už jen formality. Formát knihy bude stejný, jako u Hellboy/Ú.P.V.O./Černá palice. Počet stran 144, v bonusech můžete očekávat studie postav, skici, kresby. Prostě jako vždy u knih z Comics Centra, hřbety knih Hellboy universa spolu budou v knihovně krásně ladit.

Děkuji za váš čas a jako vždy, čtěte. Tentokrát doporučuji třetí díl Pochmurného kraje. Budete se bavit i bát.

Autor článku: Ctibor DEmnoG Svoboda

První komiksový Poslední jednorožec

Adaptace nesmrtelné fantasy pro malé i velké

Na konci dubna letošního roku vyjde v nakladatelství Comics Centrum komiks podle slavného románu Petera S. Beagla Poslední jednorožec, který patří ke kultovním dílům světové literatury žánru fantasy.

Číst dál: První komiksový Poslední jednorožec

Poslední jednorožec. První a ani náhodou poslední překvapení pro tenhle rok

jednorozec 3Prvním letošním překvapením od Comics Centra je komiksová adaptace dnes už kultovní knihy cenami ověnčeného Petera S. Beagla (*1939, New York). Comics Centrum se, stejně jako v případě Prstenu Nibelungů, pouští do klasického díla přepracovaného do komiksového jazyka. Většina z vás pravděpodobně stejnojmennou knihu z roku 1968 nebude znát, ale mohli byste znát animovaný film z roku 1982, který zázračnou shodou okolností vysílala Československá televize (vážně). Jestliže vás minul i film, nevadí, pro vás je tento článek.

Když mi Václav Dort říkal, že budou vydávat Jednorožce, tak jsem to bral jako jeden z jeho typických vtipů. Na druhou stranu jako vtip jsem bral i Prsten Nibelungův, který Comics Centrum vydalo na konci minulého roku. Takže je možné, že Václav Dort vtipy neříká.

Komiks, knihu a film Poslední jednorožec bych přirovnal k Alence v říši divů, Čaroději ze země Oz nebo Malému princi. Ve všech případech jde na první pohled o literaturu pro děti. Na druhý pohled jsou to knihy, které si jednou za dekádu s chutí přečtete znovu a zjistíte, že dobrodružný příběh, který jste vnímali jako děti, má nadstavbu, kterou lze chápat jako metaforu lidského života, světa a vůbec. Proto se zmíněné knihy i po tolika letech dobře čtou v každé generaci. Myslím si, že možná v jiné formě než knižní, budou „čteny“ i za 100 let. Recept je jednoduchý, ale málokdo ho umí správně připravit. Jde pochopitelně o dobrý příběh. A lidi si dobré příběhy vždy rádi poslechnou. Tak to prostě je.

Zápletka Posledního jednorožce je jednoduchá. V jednom lese žije jednorožka, která si myslí, že všichni jednorožci vymřeli. Má k tomu dobrý důvod, jiného jednorožce nikdy nepotkala. I tak se jednoho dne vydá do světa, aby se pokusila ostatní jednorožce najít. Vím, jak tohle zní. Jestliže nejste fanda jednorožců, tak si teď říkáte „a jéje.“ Ale pozor. Mluvil jsem o Alence, PrinciČaroději. Ve všech těchto knihách není zas tak podstatné, jak příběh začíná a končí, ale co se stane na cestě. A v tom je síla Posledního jednorožce. Mně se stalo, že charakter jednorožce pro mě ustoupil do pozadí, a roli hlavní postavy pro mě převzal kouzelník Šmendrik a později král Zmarupán. Netvrdím, že je to záměr, ale o tom to právě je. Vedlejší postavy a jejich vlastní příběhy jsou natolik dobře promyšleny, že ve vyzrálejšímu věku (někdo by řekl zkušenějším) převezmou roli, kterou na sebe v dětském věku bral jednorožec.

jednorozec 1Autorem knižní předlohy je Peter S. Beagle. Dá se bez nadsázky říci, že Poslední jednorožec (1968) je jeho nejznámější dílo, kterého se celosvětově prodalo šest miliónů. To není zrovna málo, ale pravdou je, že na zmíněnou Alenku, která se pohybuje kolem sta miliónů, nemá. Na panu Beaglovi je sympatické, že ho k psaní přivedl další klasický román pro děti. Jde o Vítr ve vrbách od Kennetha Grahama. Ano, ten Vítr ve vrbách, kterou s ilustracemi Davida Petersena (autor Myší hlídky) vydá Comics Centrum na konci roku. A když už jsem u toho, tak pan žabák z Větru ve vrbách je hlavní zápornou postavou v Talbotově třetím Grandville: Bête Noire. Z toho vyplývá, že jestliže chcete výtečně psát, musíte si především přečíst Vítr ve vrbách. Animovaný film Poslední jednorožec (1982) je klasické 2D, ale i po více než 35 letech jde o poctivou animaci, která v sobě mixuje prvky Disneyho a anime. Báječné je, že v originále postavy mluví Mia Farrowová (Purpurová růže z Káhiry, Hana a její sestry), Angela Lansburyová (To je vražda, napsala), Jeff Bridges (Big Lebowski) nebo Christopher Lee (Drákula, Pán prstenů).

Komiks je ze všech zmíněných medií nejmladším bratříčkem. V roce 2010 vyšel u nakladatelství IDW v šesti sešitech a o rok později jako kniha. Adaptaci napsal Peter B. Gillis (*1952), který psal především pro Marvel v osmdesátých letech minulého století (Doctor Strange). Ke komiksu se vrátil po dvaceti letech, aby napsal Posledního jednorožce a následně opět zmizel. Kresbu si vzala na starost Renae De Lizová (*1982 – ha, to je stejný rok, kdy šel do kin film Poslední jednorožec), která se své role zhostila s úctou k estetice filmu a v panelech jede ve stylu Image komiksu. Nečekejte klasické rozmístění panelů. Je to jízda. Možná jste před několika lety na Kickstarteru zaznamenali její úspěšný projekt Womanthology.

jednorozec 2Jako vždy bude české vydání něčím unikátní, jinak by to u Comics Centra ani nešlo. Takže, co to bude? Nová obálka. Comics Centrum si pro ni vybralo pin-up Jennifer L. Meyerové, s matnou laminací a parciálním lakem. A pochopitelně i odlišně zpracované desky. Budou potažené imitací plátna, stejně jako Grandville. Dodané podklady jsou v obvyklé péči Comics Centra digitálně restaurovány. Formát bude stejný, jako u Hellboy/Goon/Černá palice. Počet stran 192, v bonusech můžete očekávat studie postav, skici, kresby, které byly vytvořeny jako pocta komiksu a alternativní obálky. Komiks vyjde na konci dubna, jestliže chcete přesný den, tak se prosím občas mrkněte na Facebook Comics Centra, kde se Comics Centrum o svoji komunitu skvěle stará. Já tipuji, že to bude 30. 4., kdy už by měl být venku i třetí díl Pochmurného kraje.

Pro mě je vydavatelská cesta, kterou si Comics Centru vybralo, příjemným a chtěným osvěžením v běžné mainstreamové produkci. Vlastně se tohle dá říci o většině komiksů v jejich portfoliu. Jsem rád, že co považuji za vtip, se u nich stává realitou, a jsem přesvědčen, že Poslední jednorožec je kniha, pro kterou je nejlepší kombinace máma/táta a potomek/potomci, se kterými komiks společně čtete. Stejně jako u Myší hlídky.

Děkuji za váš čas a jako vždy, čtěte. Dnešním doporučením je pátý a poslední díl báječného Grandville: Force Majeure, který díky vám v edici Na přání vyšel. Jen co budu mít trošku času, zajedu si pro něj do Comics Centra a také se s radostí začtu. Věřím, že konec Grandville dá Bryan Talbot se ctí.

Autor článku: Ctibor DEmnoG Svoboda

Barbarská knižnice dostane další přírůstek

Na letní dovolenou jedině druhý Kolosální Conan!

Na konec června má pražské nakladatelství Comics Centrum naplánováno vydání druhého Kolosálního Conana, o jehož vydání opět rozhodují sami čtenáři. Jedná se o poslední komiksový počin zesnulého kultovního překladatele Jana Kantůrka.

Číst dál: Barbarská knižnice dostane další přírůstek

Mignolův chlapec z pekla – část 2.

hellboy6 01Hellboy bez Ú.P.V.O. (2002–2011). Druhá sezóna

Druhá sezóna začíná šestou knihou Hellboy: Podivná místa. Takže opět povídkami. Netřeba se obšírně rozepisovat, o co jde. V kostce se dá říci, že Hellboy čelí svému osudu a účelu. Ono prostě není jednoduché pořád poslouchat, že jste klíčem k apokalypse, když o apokalypsu nijak zvlášť nestojíte.

Mike Mignola už nestíhá Hellboye kreslit, ale psaní hellboyovských příběhů, až na pár výjimek, zůstává jeho doménou. Kresby ze zhostil především Duncan Fegredo, ale občas si pár sešitů nakreslil i P. Craig Russel (jojo, Prsten Nibelungův, ale též Knihy hřbitovní) a můj oblíbenec Richard Corben. Jako tradičně se střídají povídkové knihy s knihami zaměřenými na příběh, ale při pozorném čtení zjistíte, že povídky s Hellboyovou poutí více či méně souvisejí.

Druhá sezóna je uzavřena 12. knihou Bouře a běsy. Vřele doporučuji číst od šestého dílu Hellboye kontinuálně, neboť jen tak si druhou sezónu pořádně užijete, pochopíte ji a uchopíte.

Do druhé sezóny se dá počítat i speciál Hellboy: Půlnoční cirkus, který Comics Centrum vydalo k 25. výročí Hellboye, tedy před pár dny. Je sice mimo čas a prostor, ale zaručeně pobaví.

A co dál? Hellboy universum

Hellboy universum čítá k dnešnímu dni přes 70 samostatných knih. I bez Hellboye a Ú.P.V.O. jde o pořádnou nálož a jak se zdá, Comics Centrum je odhodlané všechny knihy vydat. V jaké posloupnosti? Stačí se podívat sem. Ano, je toho opravdu hodně. Pro nás je podstatné, že Comics Centrum jede k dnešnímu dni podle plánu. Inu, posuďte sami.

První kniha Lovec čarodějnic: Ve službách andělů vyšla minulý rok a tento rok vyjde druhá kniha Zatracen navěky. Prvnímu předhellboyovskému charakteru Humru Johnsonovi vyšla první kniha Železný Prométheus též minulý rok. SLEDGEHAMMER 44 vyjde tento rok. A Abeu Sapienovi tento rok vyjde první kniha Tonutí. Dost dobré.

Hellboy filmy

Hellboy day 08 První film Hellboy natáčel v roce 2004 v Praze Guillermo del Toro, který minulý rok dostal Oskara za film The Shape of Water. Při natáčení byl Mike Mignola v Praze a na filmu spolupracoval. Což bylo podle mě ku prospěchu věci, protože první film vychází z první komiksové sezóny Hellboye a je podle mne i po letech stále dobrým filmem. A není to jen proto, že v něm hraje parádní Karel Roden.

Druhý film Hellboy: Zlatá armáda opět po čtyřech letech režíroval Guillermo del Toro, ale nenatáčel se v Praze. Podle mě je to fajn film na sobotní večer se skvělým vizuálem, ale s komiksem nemá mimo postav příliš společného.

Třetí film Hellboy bude v kinech za pár dnů, viděl jsem trailer a mám z něj obavy. Což je dobře, protože mohu být pouze příjemně překvapený.

Proč Hellboye universum číst?

Inu, protože Mike Mignola je génius. 25 let se věnuje skoro výlučně Hellboyovi a Hellboy universu, a vytváří kvalitní příběhy ve světě, o kterém si budou číst i vaši vnuci. Vizuální část je i po letech nepřehlédnutelná. A samo sebou nemít načteného Hellboye je stejné, jako kdyby fanoušek kinematografie nikdy neviděl Občana Kanea nebo knihomol minul Remarqua. Takže ostuda. Bonusově je české vydání po grafické a knihařské stránce o pár úrovní lepší než originál. Co víc chtít?

Děkuji za váš čas, a jako vždy: čtěte! Ideálně něco z Hellboy universa.

První část článku zde.

Autor článku: Ctibor DEmnoG Svoboda

hellboy osa

Mignolův chlapec z pekla – část 1.

Hellboy day 02Mignolův chlapec z pekla anebo kdy, jak a proč mluvíme o Hellboy universu.
(Hellboy Day 23. března 2019, 25. výročí)

Mike Mignola

Jestliže řekneme Hellboy, musí automaticky zaznít jméno Michael Joseph Mignola, který je duchovním otcem Hellboye a Hellboyova universa. Mike Mignola je americký komiksový scenárista a kreslíř. Narodil se 16. září 1960 v Kalifornii, ve svých 22 letech dokončil studium California College of the Arts. O rok později začal pracovat pro Marvel Comics jako inker. Jeho práci můžete najít v sériích Daredevil nebo The Incredible Hulk.

V roce 1987 přešel ke konkurenčnímu DC Comics, kde už se dostal v komiksové hierarchii na vyšší post a tím byl kreslíř. Pracoval na sériích Phantom StrangeWorld of Krypton. Z toho období je podle mého názoru nejzajímavější komiks Gotham by Gaslight, který psal Brian Augustyn, kreslil pochopitelně Mignola a inkerem byl náš starý známý P. Craig Russel, kterému u Comics Centra vyšlo na konci roku 2018 jeho mistrovské dílo Prsten Nibelungův. Gotham by Gaslight byl první DC Elseword. Elseword je zasazen mimo obvyklé řady a autor může libovolný charakter umístit do libovolného období. Jak název napovídá, Gotham by Gaslight se odehrává v 19. století. Bruce Wayne se vrací do Gothamu, který terorizuje Jack Rozparovač. I po letech kvalitní kus, který se dobře čte. Minulý rok dokonce vyšla animovaná verze na bluray, který má na IMDB slušné hodnocení.

A konečně přichází pro nás podstatný rok 1994. Mike Mignola začíná pro Dark Horse psát a kreslit Hellboye. Od tohoto roku pracuje ve světě komiksu výlučně na Hellboyovi a Hellboy universu. Jedinou výjimkou je série Baltimore, kterou též vydává Comics Centrum, a báječný příběh The Amazing Screw-On Head, který zatím v češtině nevyšel.

Hellboy day 03Hellboy prenatál a narození

Jestliže řekneme Mike Mignola, musíme říci jméno Hellboy. Hellboy se poprvé objevil jako kresba pekelníka pro Salt Lake City Con v roce 1991. Mike jednoduše nakreslil démona a na jeho opasek mimoděk napsal Hellboy. Nepatrné zamávání motýlími křídly, které změní budoucnost. Hellboy si v první verzi není podobný, ale uřezané rohy a křivé nohy už má. Dnes si u výrobce figurek Mondo můžete koupit figurku původního Hellboye, a dokonce existuje limitovaná verze v bílé barvě.

Hellboy, tak jak ho známe, se poprvé objevil v sešitě San Diego Comic-Con Comics #2 1993 v krátkém příběhu, ve kterém černobílý Hellboy mlátí pejska. Podruhé v Comics buyer‘s guide v roce 1994, ve kterém Hellboy mlátí nacistickou opičku. A konečně v březnu 1994, tedy před 25 lety, vychází první sešit Sémě zkázy.

Hellboy a Ú.P.V.O. (1994–2001). První sezóna

Mignola píše, kreslí a šlape do Hellboye u Dark Horse ostošet. První kniha Sémě zkázy a druhá kniha Probuzení ďábla je při rychlém prolistování akčním příběhem s archetypálním hrdinou typu bouchač, který nevyhledává komplexní řešení.

Jsou tu ovšem dvě zásadní ALE. Prvním ALE je to, že Mignola je sečtělý, a i když píše akční příběh, tak mu do toho občas naskočí kousek mytologie, který do Hellboye umně naroubuje. Mike Mignola je jako houba, která vstřebává příběhy a následně je projektuje do Hellboye. Druhým ALE je to, že Mignola je zručný výtvarník, který Hellboye kreslí identifikovatelnou, neokoukanou a přehlednou kresbou. Po 25 letech už asi kresba vypadá jako standard, ale v roce 1994 to byl unikát.

Hellboy pracuje pro tajný Úřad paranormálního výzkumu a obrany (Ú.P.V.O.) a s podobně atypickými kolegy už nemlátí pejsky, ale nácky. A občas mytologické postavy. A nejraději by dal přes hubu jednomu ruskému přírodnímu léčiteli.

Zásadní je podle mě kniha třetí Spoutaná rakev a čtvrtá Pravá ruka zkázy. Jde o povídkové knihy, které sice nutně nerozvíjejí příběh z prvních dvou knih, ale pekelně rozvíjejí Hellboyův charakter a především ostatní postavy z Ú.P.V.O. Na povídkách je vidět, že jedna řada Mignolovi stačit nebude.

V páté knize Červ dobyvatel se uzavře příběh z první a druhé knihy a Hellboy odchází z Úřadu. Z mého pohledu tím končí první sezóna Hellboye. Proto vám prvních pět knih doporučuji jako startovní balíček do Hellboyova universa.

Ú.P.V.O. bez Hellboye (2002–2019). První sezóna

upvo1 01V prvních pěti knihách (první sezóna) se ukázalo, že kolegům z Úřadu dal Mignola do vínku tolik životaschopnosti, že zbývalo čím dále tím měně prostoru pro Hellboye. Proto se Mike Mignola rozhodl začít s novou sérií Ú.P.V.O., která se nakonec stala základem „Mignolaversa“. Dobře udělal!

První book Ú.P.V.O.: Dutozem a další povídky a druhý Ú.P.V.O.: Duše Benátek a další povídky jsou samostatné příběhy, ve kterých Mignolovy charaktery z Ú.P.V.O. dostali na hraní jiní autoři. Ne, že by Mignola zahálel, pár povídek si nakreslil, pár napsal, ale především jde o testování, co s Abem Sapienem (to je ten rybí člověk), Liz Shermenovou (někdy to umí s ohněm) a Rogerem (týpek, ve kterém se krve nedořežeme) lze rozehrát.

Tím pravým startem série je až třetí book Ú.P.V.O.: Žabí mor. Mike Mignola skočil do scenáristické sesle, kresbu si vzal na starost převážně Guy Davis, a série Ú.P.V.O. navázala na pátou knihu Hellboye. Žabičkový mor oficiálně čítá 12 knih a v češtině jsme zatím u osmého dílu.

Druhá sezóna Ú.P.V.O. je retrospektivní. Jsme v poválečných letech 1946–1948, a v této sezóně se do Ú.P.V.O. vrací Hellboy jako malý ďáblík. Dobrou zprávou je, že první kniha 1946 vyjde v češtině tento rok. Možná se ptáte, proč Comics Centrum nepokračuje ve vydávaní první sezóny, tedy Žabiček. Jde o to, že Comics Centrum se drží chronologie vydávaní a retrospektivní 1946 vyšlo po osmé knize Ú.P.V.O. Vražedné místo. Nu a třetí sezóna Hell on Earth vychází v USA dodnes.

Pokračování zde.

Autor článku: Ctibor DEmnoG Svoboda

Záznam z Hellboy Day 2019

1576874675327100382 IMG 1132
















V sobotu 23. března uplynulo přesně 25 let od chvíle, kdy světlo světa spatřil první sešit o Hellboyovi z pera dnes již legendárního komiksového autora Mikea Mignoly. V rámci celosvětových oslav proběhla speciální akce i u nás v showroomu Slavíkova 19, Praha 2.

Tady je pro vás pár fotek a krátké video pro připomenutí, jak jsme si to všichni skvěle užili.

Všem děkujeme za návštěvu.

 

{AG}HellboyDay{/AG}

 

Návrat nejslavnějšího barbara

Chystá se vydání prvních dvou knih série o legendárním Conanovi

Koncem února vyšly v nakladatelství Comics Centrum první dvě knihy o barbaru Conanovi z původní série od nakladatelství Dark Horse.

Číst dál: Návrat nejslavnějšího barbara

Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina! aneb Sherlock Frankenstein a Baltimore: dva komiksy s odlišným pohledem na zlo

Březen je v pražském nakladatelství Comics Centrum ve znamení pokračujících komiksových sérií. Pro začátek se chystá vydání čtvrtého dílu Mignolovy řady Baltimore a pokračování série Černá palice od Jeffa Lemirea.

Číst dál: Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina! aneb Sherlock Frankenstein a Baltimore: dva komiksy...

Rozsekaný Conan by USA – část 2

Conan cimerieSérie Conan u Dark Horse vychází z povídek Roberta E. Howarda (*1906, Texas, USA; †1936, Texas, USA), amerického spisovatele, který ač nenapsal mnoho knih (zastřelil se ve třiceti letech), vymyslel postavu Conana. A ten mu přinesl nesmrtelnost. Kurt Busiek zvolil chytrý koncept, jak Conanovy příběhy vyprávět. Aby se mohl zaměřit na povídky, které se odehrávají v odlišných obdobích Conanova života, a nemusel si lámat hlavu s kontinuitou, vymyslel si zastřešující příběh o mladém následníkovi trůnu, který léta po Conanově éře na nově dobytých územích nalezne zbytky jeho říše a především kroniky. A právě ty si mladý panovník nechává vyprávět v prvním díle Dcera pána mrazu na dobrou noc. Nultý díl Zrozen na bitevním poli se skládá z šesti retrospektivních čísel, které v průběhu rozjeté série vycházeli jako one-shoty (Conan #8, 15, 23, 32, 45, 46.) Název i obálka napoví, že jde o příběhy z Conanova dětství. Kresbu má na svědomí Greg Ruth, a za mě ke Conanovy sedí více, než Nordova kresba v prvním díle.

Kolosální Conan patřil k velmi dobře prodávaným knihám. Není tajemstvím, že této knihy bylo objednáno téměř 900 kusů. Na rozdíl od Kurva velký Sin City, které si může český čtenář koupit v boocích, u Conana měl smolíka. Mimo prvního dílu Conan 1: Dcera pána mrazu (Comics Centrum, pevná vazba, 2006, a Comics Centrum, brožovaná vazba, 2009) byl obsah kolosálky v češtině nedostupný. Chápete? Dobrých šest booků Conana pouze v kolosálce, která u nás už nikdy nevyjde! Kdybyste si dnes chtěli Kolosálního Conana koupit, tak za prvé musíte mít štěstí a za druhé si připravte +10 000 Kč. Recenzi na Kolosálního Conana jsem se před lety psal pro webu kulturio.cz; jestliže vás zajímá, co vás čeká a nemine, a více faktických informací, můžete se začíst.

Jestliže jste zaregistrovali letopočty, kdy Comics Centrum u nás s Conanem od Dark Horse začalo, tak se dá říci, že do vkusu čtenářů se trefují zhruba s desetiletým předstihem. I přes snahu Comics Centra v roce 2009, kdy vyšla Dcera pána mrazu v měkké vazbě za pár korun, se nestalo nic. A po vydání Kolosálního Conana? Po devíti letech? Naprosto opačná situace. Někteří fanoušci se dokonce snažili zlomit slib Comics Centra a dožadovali se reedice kolosálky. Ale v tomhle je Comics Centrum neoblomné, kolosálky znovu nevyjdou.

Comics Centrum naslouchá svým fanouškům, což neznamená, že udělá co jim na očích vidí, ale že jejich názor pečlivě zváží, a proto se tento rok z nedostupného Conana stane Conan dostupný. Sice ve standardní velikosti, tedy formát knih ve stylu Baltimore, Černá palice, Pochmurný kraj nebo Goon. To vše v překladu Honzy Kantůrka (budiž mu země lehká) a navíc se skicářem a poznámkami autorů a za milou cenu, když si Conana na konci února s tradiční slevou objednáte na webu Comics Centra. V samostatné knize vyjde časem také osm sešitů povídek, které Dark Horse do Kolosálního Conana přidal. Jediné co bude chybět, budou bonusy.

V perexu jsem psal, že tento rok bude ve znamení Conana. Čtyři booky rozsekaného Conana fanouška, který už Kolosálního Conana má, příliš nenadchnou. Dobrá. Na začátku dubna budeme mít opět možnost předplatit si první kolosální knihu tohoto roku a ano, půjde o Conana. Tentokrát o kompletní sérii Conan z Cimérie (Conan the Cimmerian, Dark Horse, 2008–2010). Kniha se bude jmenovat nepřekvapivě Kolosální Conan z Cimérie. Bomba, co? Těším se, jak malý brambůrek. Počítám, že to nebude dlouho trvat a venku bude další info článek, ve kterém si o sérii Conan z Cimérie přečteme.

Děkuji za váš čas a jako vždy, čtěte. Na začátek roku, kdy máme více času, vám vřele doporučuji epický Prsten Nibelungův.

Přečtěte si první část článku zde.

Autor článku: Ctibor DEmnoG Svoboda

conan0 01

conan1 01

conan 2

conan 2

conan 2

conan 2

conan 2

Rozsekaný Conan by USA – část 1

Conan 1Comics Centrum nám 23. ledna představilo svůj řádně naducaný ediční plán pro rok 2019, který bude ve znamení pravého, amerického Conana! Dohromady půjde o sedm knih, tento rok vyjdou první čtyři. Conan 0: Zrozen na bitevním poli a reedice prvního dílu Conan 1: Dcera pána mrazu se objeví společně na pultech už na konci února. Druhý díl Bůh v míse a třetí díl Věž slona v červnu. A my v následujícím článku rozčísneme, o co půjde.

Ve své podstatě, kromě osmi sešitů samostatných povídek, jde o do originálních booků rozsekaného Kolosálního Conana, kterého Comics Centrum vydalo v roce 2015 (The Colossal Conan, Dark Horse, 2013). Kolosální Conan byl po Kurva velký Sin City třetí knihou, kterou si fanoušci Comics Centra museli před vydáním předplatit. My u kolosálních knih vkládáme důvěru do Comics Centra, že kniha skutečně vyjde a Comics Centrum nám na oplátku přináší nevšední čtenářský zážitek a zároveň slib, že kolosální knihy nikdy nevyjdou v reedici. Po třech letech a deseti gigantický knihách konstatuji, že vloženou důvěru fanoušků Comics Centrum nezklamalo.

Conan 01Pro ty z vás, které Kolosální Conan minul, telegrafické shrnutí. Komiksového Conana v minulém století vydával zhruba 25 let Marvel. Na začátku milénia se Conan v nové a restartované sérii objevil u Dark Horse. A to je série, o  které se dnes bavíme. Scénář začal psát Kurt Busiek (autor skvělých Zázraků/Marvels), později se k němu připojil Timothy Truman a sérii kresebně nastartoval Cary Nord. Na zkoušku vydali u příležitosti Comic Conu v San Diegu 2003 první sešit, který i u nás se startem série vydalo Comics Centrum v roce 2006 jako součást edičního plánu. A jak to dopadlo? V USA obrovský zájem a Eisner Award v kategorii Best Single Issue or One-Shot a start nové série, která v roce 2008 skončila 50. sešitem. U nás v roce 2006 ani ťuk. Po první sérii Conan začal Dark Horse vydávat další série (Conan the Cimmerian, Conan: Road of Kings, Conan the Barbarian, Conan the Avenger a Conan the Slayer) a dohromady se Conan u Dark Horse dostal na sympatických 200 sešitů. Když budete chtít a nakupovat, věřím, že je nakonec budeme mít všechny v češtině.

Zůstaňte naladěni, pokračování již brzy.

Autor článku: Ctibor DEmnoG Svoboda

V Pochmurném kraji se bojíte rádi a s chutí

pk2Americké komiksy s jižanskou atmosférou mají vždycky šmrnc a nádech groteskní bizarnosti. Ať už jde o bouchače Goona či Bažináče, klasiku z nejvymazlenějších (samozřejmě míněnou tu od Alana Moora). Jižanský zapadákov je pro tvůrce dráždivý, a pokud mají autoři talent, vytvoří komiks plný živočišné energie. Přesně tohle se daří tandemu Cullen Bunn (scénář) a Tyler Crook (kresba) v jejich sérii Pochmurný kraj.

Zatímco první svazek Hejna běsů vybuduje parádní atmosféru, která čtenáře pohltí od první stránky, příběh dostává plný smysl až se zapojením druhého dílu, Zrcadlení. Jednička zanechala na můj vkus příliš mnoho nezodpovězených otázek, skvěle navnadila, ale chybělo to správné vydechnutí. Na to jsem si musel počkat. A vyplatilo se.

Bunn však nepracuje jen s věcmi, které nakousl, ale košatí příběh do všemožných směrů. Pochmurný kraj skvěle bobtná a bublá jako poctivá jižanská bažina. Objevují se nové postavy, nové motivace a nová odhalení a všechno to do sebe krásně zapadá.

Co Bunn staví ve scénáři, Crook rovnocenně zhmotňuje v komiksových panelech. Krásné prostředí amerického venkova počátku 20. století doplňuje fantaskním světem démonů a běsů. Precizně vykresluje atmosféru osamění, deprese, strachu i snah o jeho zvládnutí. V tomto směru je naprosto jedinečná čtvrtá kapitola, jíž celý svazek vrcholí.

 mimochodem – ty obálky jednotlivých kapitol jsou jako z jiného světa.

Celkovou atmosféru Pochmurného kraje dokreslují krátké historky, které jsou řazeny na závěr knihy a které napsal i nakreslil Tyler Crook. S hlavním dějem nesouvisí, jde o groteskní anekdoty, jež rozšiřují tento komiksový svět. V podstatě jde o takové vybroušené poznámky pod čarou, které s příběhem souvisí jen stejným místem.

Kromě jiného zapadá Pochmurný kraj do aktuálního komiksového trendu, který do popředí staví ženské hrdinky. Nemějme o tomto sílícím směru nějaké vznešené myšlenky a ideály, je to prostý obchodní kalkul. Svět komiksů už dávno nepatří puberťákům (ať už těm skutečným či zastydlým), ženy, dívky a malé holky tvoří stále větší skupinu čtenářů. Pochmurný kraj však není v tomto směru prvoplánový, za celým příběhem je cítit jasná vnitřní logika, která asi nejvíc vystoupí na povrch, když se pokusíte představit si hlavní postavu jako dospívajícího chlapce. Nebylo by to ono.

Jó, jižanský holky těžký to maj…

Autor článku: Martin Šinkovský

Myším hlídkám kolektivní dohled svědčí

prstenČekání na další knihu o Myších hlídkách od Davida Petersena se nám prodlužuje, ale naštěstí nemusíme jen tak znuděně postávat a okopávat patníky. Jsou tu totiž Legendy o Myší hlídce. Krátké povídky a příběhy, které do Petersenova světa zasadili různí světoví komiksoví tvůrci.

Comics Centrum vydalo už druhý svazek Legend, které je dle mého soudu o třídu kvalitnější než ten první. Vyprávěnky opět dostávají rámec hospodské soutěže o smazání dluhu. Tentokrát však soubor působí sevřenějším dojmem s propracovanější dramaturgií. Žádný kousek nějakým způsobem (délkou, výtvarným pojetím) netrčí, a přesto jde o neuvěřitelně pestrou směs, která je určena komiksovým labužníkům i začínajícím čtenářům, pro něž je komiks neprobádaným územím.

Legendy otevírá působivý příběh komiksové legendy Stana Sakaie, a vysoký standard a parádní tempo sborník neztrácí až do konce. Naprosto nejsem schopen vypíchnout jeden komiks, abych tím zároveň neurazil ostatní tvůrce. Pestrobarevné příběhy se střídají s těmi střízlivějšími, epické bitvy celých rodů zase s jednoduchými a skromnými osudy jednotlivců. Příběhy jsou napínavé, bojové, melancholické i dětsky hravé. A vítěz, kterého Rudolfa vybrala, je čistý svým vypravěčským i výtvarným stylem.

Pro čtenáře však není důležité, kdo v soutěži o smazání dluhu vyhraje. Důležitá pro něj je nadmíru vysoká úroveň všech zúčastněných.

Legendy o Myší hlídce plnohodnotně nastoupily po bok hlavní komiksové řady. Nejsou jen vatovou vycpávkou, která má ukrátit čekání fanoušků. Věřím, že druhý svazek není posledním. Byla by to věčná škoda.

Autor článku: Martin Šinkovský

Grandiózní finále o geniálním detektivovi je tu! aneb Talbotův jezevec proti všem

V březnu vyjde v nakladatelství Comics Centrum závěrečný pátý díl série „Grandville“. Jeho podtitul „Force majeure“ naznačuje, že proti londýnskému detektivovi se tentokrát spikne takřka celý svět. Kniha od proslulého komiksového tvůrce Bryana Talbota vychází v rámci edice „Na přání“, její publikaci tak mají opět v rukou sami čtenáři.

Číst dál: Grandiózní finále o geniálním detektivovi je tu! aneb Talbotův jezevec proti všem

Ediční plán 2019

Z našeho nového edičního plánu, který vám právě představujeme, máme velkou radost.

Číst dál: Ediční plán 2019

Rozmáchnout se Černou palicí a pořádně do toho praštit

palice2Co první svazek dával tušit, dvojka naplňuje měrou vrchovatou. Od dob legendárních (a pro mě stále neotřesitelně nejlepších) Strážců tu máme komiks, který s chutí a promyšlenou zlomyslností pečlivě rozmontovává mytickým oparem opatřené superhrdiny, a staví je před čtenáře nahaté až hanba.

Scenárista Jeff Lemire pečlivě buduje superhrdinskou soap operu, když zaplétá, motá a odklání všemožné vztahové kombinace, díky čemuž je čtenář přikovaný ke knížce s výrazně ambivalentními pocity, které nabízí každá výjimečná kniha. Na jednu stranu spěcháte, protože jste napjatí, co bude dál, jenže si zase chcete všechno pořádně vychutnat a debužírovat nad jednotlivými stránkami.

Zapeklitá situace, k jejímuž řešení nepřispívají ani výtvarníci Dean Ormston a David Rubín, kteří originální dějové zvraty šperkují panely plnými emocí, tíživou atmosférou i akcí. Tvůrci nijak nespěchají, pečlivě odhalují minulé osudy jednotlivých superhrdinů, kteří jsou mrtví, nebo uvěznění v záhadném časoprostoru. Dozvídáme se podrobnosti o samotné Černé palici, Barbufoun neúspěšně řeší problémy kolem pozemských hrátek se sexualitou a Valda Darda konečně posunul vztah s Tyldou na další metu.

Mix naprosto běžných starostí, které známe i my, zcela nezajímaví a nudní smrtelníci, s výzvami, ve kterých jde o osud celého světa či vesmíru – to vše podáváno ve velmi stravitelné a výtečně vystavěné podobě. Poznání, že superhrdinské vlastnosti nejsou zase tak prďácké, jak by si kdejaký umouněný fanoušek komiksů mohl myslet, je zhmotněno vězením, které je dostatečně velké, aby se v něm dalo přežívat, a zároveň natolik svazující, že to logicky leze na mozek.

Černá palice má našlápnuto na neuvěřitelnou komiksovou sérii, která po více než třiceti letech (od již zmiňovaných Strážců) řádně provětrá ega všem nabubřelým superhrdinům. Už teď se těším, až si po vydání třetího svazku s chutí zopakuji první dva díly.

Autor článku: Martin Šinkovský

Jeden Wagner vládne všem, jeden jim všem káže…

prstenProboha, jak hodnotit komiksové zpracování operní férie, kterou jsem nikdy neviděl, a znám ji jen z popkulturních odkazů, jako třeba v Apokalypse?

Jasně, můžu třeba začít srovnávat Prsten Nibelungův s Tolkienovým Pánem prstenů, poukazovat na vliv Wagnerova opusu na nacisty, ale to bych se pořád jen motal kolem Wagnera, kterého si zkrátka netroufnu hodnotit (nejen kvůli tomu, že mi naprosto chybí jakýkoliv hudební sluch, vzdělání či i sebenepatrnější rytmus). Tohle je jasná cesta do pekel, musím se z toho vylhat nějak jinak.

Philip Craig Russell svou vášeň pro operu ventiloval v adaptaci Amadeovy Kouzelné flétny, ale teprve u věhlasného monstra Prsten Nibelungův (skládá se ze čtyř oper Zlato Rýna, Valkýra, SiegfriedSoumrak bohů) ukázal, co v něm dříme za sílu. Na jedné straně musel srozumitelně převyprávět celou sérii vystavěnou na základech starogermánských pohanských legend (Wagner na libretu pracoval 26 let a celkový čas inscenování oper je více než 14 hodin!). Na té druhé se musel popasovat s absencí hudby, která je pro operní dílo zásadní, kdežto v komiksu můžete nakreslit maximálně pár notiček poletujících někde v luftě.

Jelikož se tedy Russell nemohl schovat za pompézní orchestr, celá váha ležela na jeho umění vyprávět skrz komiksové panely. Navíc bylo potřeba zachovat alespoň minimální vrstvu romantického sladkobolu – zkrátka najít hranici mezi uměním a kýčem. To se mu podařilo díky kombinací klasických vyprávěcích postupů, které tyto příběhy tvořící fundament naší kultury vyžadují, a poeticky laděných až snových scén s refrénem v podobě rozfázovaného kapání kapky krve do vody.

Russell výtvarnou stránku narušuje využitím „neúplného“ stylu, kdy výsledkem je i nekolorovaná kresba jen vytažená tuší.

Barvy v díle hrají výraznější roli než v běžných komiksech – autoři využili všech prostředků, aby přenesli svou vizi Prstenu, takže i barvy jsou voleny s filigránskou precizností. Věhlasný kolorista Lovern Kindzierski dostál své pověsti. Například jeho využití krvavě rudé vyvolává nervózní pocity zejména v kombinaci s šedomodrými mraky či zbrojí bohů.

K jedinečnému zážitku přispívá také skvěle zvládnutý a určitě nesnadný překlad Alexandry Niklíčkové, který vás svým vznešeným jazykem vtáhne od prvních stránek.

Na závěr drobná poznámka, která zdánlivě s tímto komiksem nesouvisí.

Máte-li potomky, víte, že ti jsou nadáni určitými nadpřirozenými schopnostmi. Třeba mé dcery během několika vteřin vycítí okamžik, kdy se doma nenápadně zašiju, abych si mohl chvíli číst. Nejinak tomu bylo i v případě Prstenu. Po půl straně byly u mne. Tentokrát je však zaujala kresba, tak se začaly vyptávat, co to čtu. Jelikož ještě nejsou školou povinné, neumí číst, takže jsem jim vyprávěl svou verzi opřenou o právě otevřené stránky. A ono to kupodivu dávalo smysl a fungovalo. Holky napjatě poslouchaly o Siegfriedovu boji s drakem, o loupeži zlata z hlubin Rýna či o zkutí meče Notungu.

Russell tedy dokázal pro mé chápání skoro nemožné. Zvládl zpracovat obrovské téma do komiksových stránek úchvatným způsobem, čímž jej zpřístupnil i operním ignorantům mého ražení. A možná se stane, že bude-li příležitost, zasednu do polstrovaného křesla nějakého přezdobeného operního domu a dlouhé hodiny budu s napětím sledovat osudy germánských bohů, hrdinů, zloduchů a všemožných nadpřirozených bytostí. A místo programu si přibalím tenhle komiks.

Autor článku: Martin Šinkovský

Druhý díl komiksu Pochmurný kraj nabídne děsivý pohled do zrcadla

Pražské nakladatelství Comics Centrum vydalo začátkem prosince pokračování komiksové řady Cullena Bunna Pochmurný kraj.

Číst dál: Druhý díl komiksu Pochmurný kraj nabídne děsivý pohled do zrcadla

Pán opery v komiksovém hávu

V Česku vyjde Wagnerův Prsten Nibelungův

Na začátek prosince si pražské nakladatelství Comics Centrum připravilo pro příznivce komiksu speciální překvapení, které potěší nejen fanoušky kvalitní kresby, ale také milovníky klasické hudby. Tím překvapením je komiksová adaptace Wagnerova proslulého operního cyklu Prsten Nibelungův.

Číst dál: Pán opery v komiksovém hávu

Strana 7 z 13

Produkt byl úspěšně přidán do nákupního košíku