,,Tatíííí, proč je ten pán napíchnutý na kůlu?"
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Bylo nebylo, před mnoha lety, za sedmero moři, oceánem, lesem, potokem a starým seschlým fíkovníkem bylo jedno království, které se jmenovalo Sparta a nacházelo se v Řecku. Spartě vládl hodný a moudrý král Leonidas, a proto se království dařilo. Jednoho dne královský dvůr navštívil perský posel a sdělil králi, že jestli se nepodvolí zlému perskému vůdci Xerxovi, bude Sparta zničena. Král Leonidas proto svolal 300 svých nejlepších bojovníků a vydal se do bitvy, která trvala několik dní. Bitvu sice prohráli, ale zpráva o jejich hrdinství vyburcovala celé Řecko, Xerxova armáda se stáhla a vše dobře dopadlo… Asi tak nějak bych převyprávěl komiks 300: Bitva u Thermopyl od Franka Millera svému čtyřletému synovi, protože kdybych mu vyprávěl do detailu každou stránku komiksu, tak by asi – vlastně ne asi, ale určitě – celou noc nezavřel oči.
Komiks 300: Bitva u Thermopyl je pro mě unikát. Byl to první komiks ve větším formátu, který jsem si koupil (2. vydání, rok 2005). První vydání v ČR vyšlo v roce 2001 a od té doby ho doplnily další tři dotisky. Zatím nejhezčí vydání bylo to poslední, čtvrté, z roku 2014, protože ho bylo možné koupit spolu s pouzdrem potaženým rudým plátnem s měděnou ražbou. V průběhu dotisků změnil tento komiks formát i celkové provedení. Zmizela stužka i přebal, ale asi i díky tomu klesla původní cena. U ceny se musím zastavit, protože je to věc, kterou lidé v různých komentářích tomuto komiksu dost často vytýkají, neboť komiks samotný má pouze 90 stran. S čistým svědomím vám garantuji, že každá koruna zaplacená za tento komiks je nejlíp investovaná, protože u komiksu se budete neskutečně bavit a to, co vám Miller předloží, je brutální, brilantní a krásné.
Je to příběh o oddanosti, věrnosti, zradě a odvaze. Z historického hlediska je bitva u Thermopyl druhá velká bitva mezi Řeky a Peršany. Tuhle bitvu sice Sparťané prohráli, ale zpomalili perskou armádu natolik, že dali prostor ostatním Řekům ke sjednocení a vytvoření armády, která nakonec Peršany uvrhla do země zapomnění. Dodnes se neví, jak byla perská armáda početná. Někde je uváděno, že měla až milióny vojáků, ale historici předpokládají, že Peršanů bylo okolo 200 000. Sedmitisícové armádě Řeků velel král Leonidas, ale pouze asi s tisíci muži, z nichž 300 bylo Sparťanů, se rozhodl bránit úzkou soutěsku proti perské přesile. Nebýt zrady, je možné, že by perskou armádu porazili.
Frank Miller si některé historické reálie upravuje, ale díky tomu je děj v knize opravdu poutavý, až pohlcující. Komiks je mimořádně pěkně kreslený a každá strana je prostě nádherná, a i přesto, že má menší počet stran a můžete ho přečíst za 20 min, já si ho vždy prohlížím okolo hodiny a půl, protože se prostě kochám. Tohle je jeden z těch komiksů, které musí mít každý fanoušek doma. Nevím, v jakém nákladu bude Comics Centrum komiks vydávat, ale jsem přesvědčený, že nebude trvat dlouho a zase bude všude vyprodaný.
O příběhu se dále rozepisovat nebudu, protože jsem ho nastínil v odstavci výše, a tak trochu spoléhám na to, že jste viděli filmovou verzi od Zacka Snydera, která věrně kopíruje komiksovou předlohu. Já osobně mám komiks mezi top 10 knihami v knihovně. Když jsem jednou přišel domů nas.anej z práce, všechno bylo špatně (určitě jste to taky zažili) a na kuchyňském stole ležel tenhle komiks, zalezl jsem si s ním do křesla, pustil se do čtení a prvních asi 10 stran četl jak o závod. Pak jsem zpomalil a každou stranu znovu prohlížel a vlastně ani nevím, jak dlouho mi trvalo komiks dočíst. Úplně jsem během četby všechno špatný hodil za hlavu. Nevybavuji si, že by se mi tohle stalo s jiným komiksem nebo knihou.
Kromě pátého dotisku 300 vyjde letos v listopadu i komiks Xerxés: Pád rodu Dareiova a vzestup Alexandrův. Osobně se tohoto komiksu nemůžu dočkat. Kniha vyjde jako souborné vydání pěti sešitů, které Frank Miller sám psal i maloval. Sešity začaly vycházet v roce 2018 a jsem rád, že na souborné české vydání nemusíme čekat dlouho. Věřím, že určití lidé s následujícími řádky nebudou souhlasit, ale za tím, co o komiksu napíšu, si stojím, protože je skvělý, i když je všeobecně hodně špatně hodnocený (to byl vlastně Teror ve jménu víry taky, a já se u něj parádně bavil). Když Xerxés začal vycházet, strhl na sebe velkou vlnu kritiky kvůli nepěkné kresbě, špatnému letteringu a především kvůli „nijakému“ ději. Abych řekl pravdu, kresba není tak detailní jako u 300, ale mně to vůbec nevadí. Tak nějak jsem si zvykl, že Miller má „neučesanou“ kresbu, díky které ho vždy poznám. Na letteringu jsem nic špatného nenašel, ale věřím, že pro všechny „odborníky“ to je do očí bijící... pfff. No a příběh?
V porovnání s 300, které se točí jen kolem Leonida a jeho věrných bojovníků v jedné velké bitvě, je Xerxés spíše historie řecko-perských válek, která započne bitvou u Marathonu a končí smrtí Dareia III. První tři sešity popisují bitvu u Marathonu, obranu Athén a smrt Dareia I., Xerxova otce. Následující dva sešity mapují vzestup Persie za vlády Xerxa, Xerxovu smrt, nástup Dareia III. na perský trůn a tažení Alexandra Velikého. V tomhle se Xerxés od 300 dost liší, protože pojednává o širokém historickém období a děj nepůsobí tak celistvě. Mně se ale tahle Millerova verze líbí. Samozřejmě si některé historické reálie upravuje, ať už se jedná o smrt samotného Dareia I., nebo nástup Xerxa na trůn Persie. Zde Miller trochu využívá mysticismu a polemizuje i nad způsobem smrti samotného Xerxa. Abych řekl pravdu, Millerova vize a zpracování řecko-perské války mě zase dostala, protože je stejně jako 300 brutální. V jednu chvíli jsem nestihl zavřít aplikaci v tabletu, kde mám knihu v elektronické podobě, a můj čtyřletý syn se mě zeptal: „Tatíííí, proč je ten pán napíchnutý na kůlu?“ „Vášo, to není kůl, ale kopí, a raději se dívej na Sonica, ano?“ odpověděl jsem a rychle tablet zavřel.
Letošní rok je Millerem celkem nabitý. V červenci/srpnu vyšly dotisky prvních tří knih série Sin City, v listopadu pak dotisk 300 a první vydání Xerxa. Pokud jste jako já fanoušky Millera a některé knihy nemáte, tak jsou pro vás dotisky jasná volba. Pokud pro vás Miller přeci jenom není tak velké jméno, abyste jeho komiksy bezmyšlenkovitě kupovali, stejně dejte Xerxovi šanci, protože vždy je lepší udělat si vlastní názor. Já se na listopad těším a vím, že Xerxés bude mít v mé knihovně také čestné místo.
Autor článku: Václav Cífka
BAF – BUF – BUFF – BUFFY, přemožitelka upírů (BOOM!)
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
V minulém roce vyšla u Comics Centra komiksová verze mistrovského upírského románu Brama Stokera Drákula, který kreslil právem adorovaný Mike Mignola. Ediční plán Comics Centra máte počítám v malíčku, takže pro vás nebude překvapením, že nás čeká zbrusu nová „upírská“ komiksová série, která vychází z dnes už kultovního seriálu Buffy, přemožitelka upírů od Josse Whedona.
Fenomén Buffy, přemožitelky upírů (Buffy the Vampire Slayer) prorostl popkulturou do té míry, že i když jste Buffy neviděli, určitě jste o ní slyšeli. Seriál o sedmi sériích (1997–2003) velmi volně navazuje na stejnojmenný film z roku 1992. Seriál dohromady čítá – z dnešního pohledu neuvěřitelných – 144 epizod a v českých zemích ho jako první vysílala TV Nova. Inu, máme více než třicet let po sametové revoluci a popkultura „západu“ se stala i naší kulturou.
Scénář seriálu a původního filmu napsal Joss Whedon (*1964, New York), muž mnoha povolání spjatých s filmem a audiovizuálnem. Režisér, scenárista, skladatel a komiksový autor. Základními prvky scénáře filmu byl horor a silný ženský charakter. Typická oběť hororových filmů (žena, a ještě k tomu blondýna) nebude v prvních deseti minutách zmasakrována, ale překvapivě se stane hlavní postavou. Jestli máte zhruba 13 minut, tak fanboy Buffy Honza Potměšil na svém Kanálu Honzy Potměšila připravil parádní video Proč miluji Buffy. Pro Josse Whedona bylo výsledné pojetí filmu, který se stal akční komedií, neuspokojivé. Jeho scenáristický záměr nebyl naplněn. Jestliže nedisponujete až filologickou zvědavostí, můžete na film zapomenout. Z Buffy se stala ikona až díky seriálu, ve kterém si Joss Whedon prosadil svůj směr a předvedl nám, jak se dá seriál o dospívání a vývoji charakterů zkombinovat v poměru 50:50 s nadpřirozenou, fantastickou nadstavbou. Na rozdíl od filmu se seriál dočkal diváckého úspěchu a Joss Whedon satisfakce.
Buffy má za sebou bohatou komiksovou historii. Dvacet let (do roku 2018) vlastnil práva na Buffy Dark Horse, který rozšiřoval vesmír o nové příběhy. Komiks, který vydává Comics Centrum, ale není ze stáje Dark Horse. Jde o novou řadu z minulého roku (2019) od vydavatelství BOOM! Studios a je rebootem původního seriálu. Proto je na obálce zvýrazněné jméno Josse Whedona, ačkoliv komiks píše Jordie Bellaire a kreslí Dan Mora. BOOM! Studios vydává Buffy jako klasický komiks sešitově s měsíční periodicitou. Vedle Buffy vychází i série Angel a došlo i na 14sešitový příběh Hellmouth, který prochází oběma sériemi. První kniha, Střední škola je peklo (High School Is Hell), obsahuje čtyři sešity. Po přečtení bych první knihu označil jako origin. Je nám představena základní zápletka, jeviště a kulisy. Takže neexistuje lepší příležitost, jak do světa Buffy naskočit.
Tradiční formality. Formát knihy bude stejný jako u komiksů Avatar, Ú.P.V.O. a Černá palice. Počet stran 128, v bonusech můžete očekávat úžasné alternativní obálky sešitů. Klasicky vázaná vazba, super matný papír a nadstandardní péče o (poly)grafickou stránku. Prostě jako vždy u knih od Comics Centra.
Děkuji za váš čas a jako vždy, čtěte. Tentokrát s klidný srdcem doporučím sérii Baltimore nebo Drákulu z minulého roku a nedávno vydaného Vodního hada.
Autor článku: Ctibor DEmnoG Svoboda
Xerxés a jeho parta aneb Dva řecko-perské komiksové zářezy Franka Millera
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
V druhé půlce listopadu vydá Comics Centrum hned dvě epické historické ságy od Franka Millera, tvůrce legendárního Sin City. Kromě již pátého vydání publikace 300: Bitva u Thermopyl vyjde také poprvé v Čechách Xerxés: Pád domu Dareiova a vzestup Alexandrův.
Číst dál: Xerxés a jeho parta aneb Dva řecko-perské komiksové zářezy Franka Millera
Kterak král skřítků ke svému Labyrintu přišel aneb Komiksový prequel kultovního filmu
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Koncem listopadu vyjde pod hlavičkou pražského nakladatelství Comics Centrum komiks Labyrint: Nezdolné srdce, jenž dějově předchází proslulému filmovému snímku z roku 1986 s Davidem Bowiem v hlavní roli.
Číst dál: Kterak král skřítků ke svému Labyrintu přišel aneb Komiksový prequel kultovního filmu
Buffy, přemožitelka komiksů pěkně od začátku a v upgradované verzi
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Mezi novinkami, které si na konec listopadu připravilo pražské nakladatelství Comics Centrum, se objeví také komiks Buffy, přemožitelka upírů. Kultovní televizní seriál z přelomu tisíciletí se v komiksu dočkal svého restartu.
Číst dál: Buffy, přemožitelka komiksů pěkně od začátku a v upgradované verzi
O smutném stínu temné strany měsíce
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
PIF
PUF
PINK
Je tu Měsíční stín.
Stane se vám také někdy, že v tom množství knih různých žánrů, které čtete, zcela nečekaně narazíte na takovou, u níž od začátku máte pocit, že právě držíte v rukou něco mimořádného? Jak postupujete příběhem, dokonale jej prožíváte a necháváte se postupně strhávat pocity a emocemi. Hluboký zážitek graduje! Bojíte se, že přijde konec a stůj co stůj v tom světě toužíte zůstat. A když přece skončí, sedíte a přemýšlíte… V tichosti si v hlavě přehráváte úryvky děje, jako by to byly vaše vlastní zážitky a vzpomínky. A ten pocit už nikdy nevyprchá, ne docela. I přestože nedokážete přesně pojmenovat proč, někde tam stále je. Navždycky vás totiž změnil. Zažili jste to někdy?
Marně teď přemýšlím, jestli jsem podobný pocit zažil již před Měsíčním stínem u nějakého jiného komiksu. V beletrii ano. Namátkou u díla Cizinec v cizí zemi od Roberta A. Heinleina, u Dostojevského a jeho Bratří Karamazových, u Duny od Franka Herberta nebo u Orwellovy knihy 1984 či Mechanického Pomeranče od Anthonyho Burgesse. Ale také i u některých básní Williama Blakea. Někdy takový pocit přijde při poslechu hudby, jindy zase při návštěvě místa, které vás očaruje. Možná nikoli dokonalost, ale právě emoce, pocity a trvalý zážitek, jsou tou pravou podstatou skutečného umění. A nejde o konkrétní aspekt daného díla nebo místa, ale právě o celkový pocit, jaký zanechává.
Díky Měsíčnímu stínu už vím, že je to možné i v komiksu. Není třeba navozovat si atmosféru a čekat na vhodnou náladu. Obojí si totiž Měsíční stín dokáže vytvořit sám. Věnuje se všem velkým a důležitým „Karamazovským“ otázkám o Bohu, válkách, sexu, rodinných vztazích i o existenciálních otázkách člověka. Všem takovým otázkám, které vedou k sebepoznání – osvícení.
„Stanu se zárodkem změny,“ řekl mi, „a budu růst a růst a plodit DALŠÍ zárodky. I JEDINÉ SRDCE MŮŽE ZMĚNIT SVĚT, Slunečnice.“
„A tak ode mě odešel, stejně jako Barry. A stejně jako on ZEMŘEL…“
Měsíční stín má i v našich končinách potenciál stát se pro mnoho lidí srdcovou záležitostí, na kterou nedají dopustit. I mě si takto získal. Patrně ale vyvolá i emoce opačné. V případě Měsíčního stínu je to dle mého názoru více než v pořádku – možná i více než u jiného díla.
„Mějte si tyto memoáry za pravdu, za pohádku, či cokoliv jiného vám bude libo – avšak vězte, že obsahují skutečnosti, jež jsou VŽDY a VŠUDE platné, a právě tyto skutečnosti nás nutí vstát a vydat se na naši… Pouť za osvícením.“ Ze své podstaty a struktury nemůže Měsíční stín, stejně jako díla, na něž odkazuje, zestárnout, pokud se zcela nezmění základní podstata každého člověka, tedy lidstva jako celku.
Na stránkách plných ohromujících a hypnotických akvarelů se pohybujeme v prostředí volné lásky, beznaděje holokaustu, šťastného domova, nesvobodného světa plného intrik, různých forem vězení i ráje. Slova a obrazy kolem sebe proudí v dokonalé harmonii. Přestože příběh samotný není nijak zvlášť složitý (spíše nás unáší a provází různými tématy), Měsíční stín jako takový jednoduchý není. Dá se samozřejmě jednoduše přečíst od první do poslední strany jako zábavný příběh. Ale budete-li chtít, lze jej skutečně prožít a pátrat v něm po různých odkazech. Můžete v něm hledat sami sebe, vychutnávat si barevné nejednoznačnosti nebo si užívat humor a nadsázku na pozadí těch nejvážnějších témat. Protože „Člověk míní a pánbůh se tlemí“.
K nejsilnějším okamžikům celé knihy patří „ztráta matky“: „A tak osiřelý chlapec dál stál nad tělem své matky, na jejíž pleti se již počínala usazovat vosková bledost. Její rty zůstaly zkroucené v předsmrtné křeči a v koutcích se jí nashromáždily pomalu zasychající sliny.“ Není výjimkou, že z deprese přechází příběh do euforie, ze smutku do radosti a z beznaděje do odhodlání.
Stejně emotivní je i závěrečná novela doplněná ilustracemi, které si možná, podobně jako já, budete chtít pověsit doma na zeď. Měsíční stín nemusí být nutně nejlepší příběh, co jste kdy četli, nemusí mít nejdokonalejší vizuální stránku, jakou jste kdy viděli, nemusí vás uchvátit svou originalitou, ani pro vás nemusí nejlépe zodpovědět otázky „vesmíru, života a vůbec...“, ale jako celek funguje bravurně a chytí vás za srdce.
Zážitkem je i famózní český překlad. Jazyková stránka je natolik pečlivě pojata, že na čtenáře duch klasické literatury místy nejen dýchne, ale přímo zafuní. Sláva tomu, kvalitní překlad je pro toto dílo naprosto klíčový.
„Lidské (případně nelidské či polo-lidské) srdce je velmi složitá a nepochopitelná věc: takový malý tlukoucí B´Zo-Heb v našem nitru. A pokaždé, když si užuž myslíme, že někoho dobře známe a chápeme jeho jednání, že rozumíme podivným důvodům jeho konání… Udělá něco nečekaného.“
Autor článku: MS

FF Život a smrt barbara Conana
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
V této akci jsme tentokrát vybrali aka Zlord Antiježíš, který si jako první z vás mohl přečíst vývěsní archy komiks Život a smrt barbara Conana: Kniha první.
Ve znamení Hada
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Při pohledu z okna na ponuré počasí nebo na povalující se mlhu u řeky je každému jasné, že podzim už je v plném proudu – člověk se tou unavenou náladou hned nechá unášet vlastními myšlenkami. Proto jsem hned zpozorněl, když mi na telefonu přistál email od Comics Centra s nabídkou napsat článek na komiks, který má letos vyjít jako překvapení v druhé polovině letošního roku. Ačkoli jsem o komiksu nevěděl téměř nic, hned jsem při prvním pohledu tušil, že tohle bude něco mimořádného.
Mně osobně komiks dokonale sedl do magického podzimního rozpoložení – a četba něčeho kvalitního rozhodně pozvedne náladu, zvláště když nám v současnosti nezbývá nic jiného než sedět převážně doma. Na první pohled mě okamžitě zaujala kresba ženské družiny v rytířské zbroji, kterou jsem nedokázal nikam zařadit. Po přečtení komiksu musím konstatovat jednu věc – pokaždé, když se nakladatelství rozhodne zariskovat, vystoupí ze své komfortní zóny a vydá něco mimo své tradiční série, velice mile mě to překvapí. Právě nakladatelství CC má podle mě neskutečný cit na to, co je dobré, protože tohle, dámy a pánové, je prostě pecka!
Jedná se o komiks Vodní had (Serpent d'eau) od Tonyho Sandovala. Pokud vám tohle jméno nic neříká, nedivím se. Sám jsem totiž měl co dělat, abych dohledal střípky z jeho života, o které bych se s vámi podělil. Narodil se v roce 1973 a mezi roky 2001 a 2005 se živil v Mexiku jako ilustrátor. Od roku 2007 si vede blog, kam jednou za čas přidá něco ze své tvorby, ačkoli za rok 2020 tam toho moc nového nenajdete. Po důkladnějším pohledu na jeho práce ale zjistíte, jak se jeho tvorba za celých 13 let posunula. V současné době žije v Evropě a mimo jiné je také fanouškem doom metalu a tvorby Lovecrafta.
Čím více jsem se snažil o Sandovalovi, který byl za svou tvorbu 6krát nominován na Eisnerovu cenu, něco najít, tím více jsem si uvědomoval, že inspirace Lovecraftem se v jeho kresbě objevuje podstatně často. Zvláště pak je to patrné ve sketchbooku z roku 2008. Jeho práci u nás nenajdete, jelikož v češtině ho zatím nikdo nevydal – a to i přestože je Vodní had již jeho třetí autorskou knihou
První autorská kniha se jmenuje Rendez-vous in Phoenix a dá se považovat za Sandovalovu částečnou autobiografii. Příběh pojednává o muži jménem Tony, který se chce dostat přes hranice z Mexika do USA, aby se shledal se svojí láskou a splnil si sen stát se komiksovým tvůrcem. Druhou knihou je Doomboy, kde Sandoval využívá magického realismu a inspiruje se právě láskou k doom metalu. Doomboy vypráví o chlapci s velkou představivostí, který ztratí přítelkyni Annie. Hudba, kterou poté skládá a hraje, je určena pro ni na onen svět. Časem se z něj stane metalová legenda Doomboy. A jak už CC odhalilo, vyjde letos Sandovalova poslední kniha Vodní had, který byl nominován na 3 Eisnerovy ceny.
Většinou se snažím lidem komiks přirovnat k nějakému známému filmu, knize, divadelní hře nebo seriálu. Jenže příběh Vodního hada je natolik originální, že mě v první chvíli nic nenapadlo. Způsobem, jakým zde mísí realitu s určitou pohádkovostí, syrovostí a originalitou, bych jej částečně přirovnal k filmu Faunův labyrint, po jehož zhlédnutí jsem měl podobné pocity jako po přečtení Vodního hada.
SPOILER ALERT!!!

Pokusím se vám příběh více přiblížit – spoilerům se proto nevyhnete. Během léta se dívka jménem Mila seznámí s Agnes, na níž ji nejvíce zaujme dobrodružná povaha a „její zuby“. Podnikají společně různé výpravy (například krádež piknikového košíku či společné koupání) a Mila si není tak úplně jistá, zda se do Agnes nezamilovala. Táhne ji to k Agnes stále víc, zvláště pak ty její zuby… Agnes jí však sdělí, že už má přítele, což Milu vnitřně trochu uklidní. Během jednoho ze společných výletů začne pršet a Agnes pozve Milu k sobě domů. Mila se potkává s Agnesiným bratrem. Během slabší chvíle, kdy už to vypadá, že mezi nimi dojde k polibku, se udělá Agnes špatně a vyzvrací chobotnici. Milu celá situace natolik vyděsí, že uteče. Agnesin bratr Milu zanedlouho navštíví, aby jí vrátil kolo, které onehdy nechala u nich doma a sdělí jí, že je Agnes už několik let mrtvá.
Taková zápletka na začátku knihy mi přišla poněkud zvláštní. Řekl bych, že nejednomu čtenáři zamotá hlavu. Přidávám ještě trailer na knihu (obsahuje spoilery!!!), pro případ, že by se někteří z vás chtěli dozvědět víc.
Příběh Vodního hada je zvláštně magický a postupně stále temnější. Co rozhodně zaujme na první pohled je kresba – není digitální a vše je tvořeno ručně. Zaujme i spousta detailů mimo panely, kde jsou dokresleny různé rostliny a brouci, ale také to, jak Sandoval využívá metafory – například ta o „konci léta“ se mi obzvlášť líbila. Závěr je vyloženě brutální! Po dočtení jsem o komiksu podstatně dlouho dumal. Nádherná kresba ve mně společně s příběhem a podzimním počasím vyvolala melancholickou náladu, což se mi hodně dlouho nestalo. Vlastně si nevzpomínám na komiks, u kterého bych se takhle cítil.
Vodní had je pro mě něco, co jsem doposud ještě nečetl a opravdu se těším na jeho vydání. CC ji vydává ve velkém formátu v pevné vazbě. Upřímně, nemohu se dočkat, až budu listovat stránkami plnými nádherných kreseb s tenkými linkami a prožiji znovu příběh Mily na pomezí reality a snu.
Autor článku: Václav Cífka
Vzbouření komiksových prodejců proti Měsíčnímu stínu
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Při tvorbě komiksu Měsíční stín se autorům nevyhýbaly problémy. Nebyly ale natolik závažné, aby komplikovaly samotný proces tvorby, nebo dokonce vedly k zastavení vydávání. O to však byly z dnešního pohledu úsměvnější.
Jedním z nich byla kupříkladu reakce distribuční sítě na nevhodný obsah komiksu. Na vyobrazení nahoty sice upozorněni byli, zaskočily je však stížnosti na užití vulgarit. Ze židlí je zvedla například tato pasáž: „Má dantovská víra v existenci čisté a dokonalé Beatrice mi ovšem na prahu puberty ani v nejmenším nezabránila, abych trhal rekordy ve střelbě semenem do všech možných směrů. Co večer bys mě, drahý čtenáři, našel v tom či onom setmělém koutku knihovny, jak svírám v jedné ruce otrhaný výtisk ‚Bouře chtíče‘ a ve druhé své naběhlé mužství.“
Ačkoli Marvel v té době již rozesílal prodejcům nakopírované ukázky Měsíčního stínu, chyběl v nich text – což bylo dáno tím, že kvůli zvolené technice se do obrázků kopíroval později. Jeden z prodejců poté v rozhořčení navštívil tehdejší obchodní ředitelku Marvelu Carol Kailishovou a nutil ji číst problematické pasáže nahlas (což samozřejmě odmítla).
Celý tento spor vedl k tomu, že byl Marvel u svého imprintu Epic Comics donucen používat na obálkách věkové doporučení. S tím se ředitel Epic Comics Archie Goodwin, který byl odpůrcem ratingů (považoval je za druh cenzury), nakonec vypořádal přidáním nápisu A fairy tale for grown-ups (Pohádka pro dospělé).
Čtenářům samotným to ale nevadilo, a pokud ano, měli jen nepatrné výtky. Jeden čtenář se například ohradil takto: „Posedlost nemorálností – zejména v závorce uvedený popis „střelby semenem“ z „naběhlého mužství“ – se k ilustracím a zbytku vyprávění hodí stejně jako psí zvratky k perskému koberci. Souhlasím s tím, že se touto knihou nepopiratelně snažíte povznést ‚komiksové knihy‘ na vyšší uměleckou úroveň. Pokud tedy v dalším vydání dokážete lépe propojit nízké s vznešeným, určitě se vám to podaří. Podotýkám, že nemám nic proti oplzlostem; pouze se domnívám, že tak jak je to zakomponováno nyní, neodpovídá stylu této knihy.“
O dalších negativních ohlasech nemáme zprávy. Sice to neznamená, že by další stížnosti neexistovaly, ale nejspíše nebyly natolik závažné, ani natolik humorné, aby se o nich zachovala zmínka. A upřímně doufáme, že se nevyskytnou ani v budoucnu, protože Měsíční stín svým osobitě poetickým způsobem propojuje „nízké se vznešeným“ opravdu mistrně.
Conan versus Zubatá: remíza a prodloužení aneb Zbrusu nová série se starým známým hrdinou
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Comics Centrum vydalo počátkem listopadu nové dobrodružství neporazitelného barbara z Cimerie. Příběh od Marvelu slibuje netradiční vyústění – smrt hlavní postavy.
Číst dál: Conan versus Zubatá: remíza a prodloužení aneb Zbrusu nová série se starým známým hrdinou
Když fantazie překoná realitu, Vodní had zve na výlet do jiných světů
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Pro fanoušky surrealistické fantasy si nakladatelství Comics Centrum připravilo na listopad komiks Vodní had. Jeho autorem je mexický komiksový tvůrce Tony Sandoval.
Číst dál: Když fantazie překoná realitu, Vodní had zve na výlet do jiných světů
VYJÁDŘENÍ K PRODEJI LIMITOVANÉ EDICE MĚSÍČNÍHO STÍNU
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Vážení čtenáři, mnozí z vás jistě zaznamenali, že spuštění prodeje 110 kusů speciální limitované edice Měsíčního stínu, jež bylo naplánované na 2. listopadu 2020 večer, se zkomplikovalo a zpozdilo.
Stalo se tak z důvodu, že někteří nakupující použili k přihlášení na naše webové stránky boty. Díky tomu se do nich přihlašovaly některé účty několikasetkrát a zároveň naše stránky zasáhly v tentýž čas i flood DDOS attacky.
Přestože naše webové stránky nárazový přístup zákazníků běžně zvládají (spuštění kolosálních knih, Černý pátek apod.), takové množství přístupů (v řádech tisíců) již bohužel zvládnout nemohly. Po celou dobu jsme se snažili boty eliminovat, ale i my sami jsme v jednu chvíli ztratili k systému zcela přístup a marně jsme se pokoušeli prodej zastavit.
Díky tomu došlo v jeden moment k mylnému zveřejnění zprávy o zrušení prodeje a uvedení některých z vás v omyl. Tuto zprávu jsme z důvodu přetíženosti systému nemohli odstranit. Stejně tak jsme nedokázali zastavit e-shop, i ten se stal pro nás po nějakou dobu zcela nepřístupným.
Pečlivě jsme přes noc prošli všechny uskutečněné objednávky a zjistili jsme, že zhruba 90 % výtisků si stihli před totálním kolapsem systému objednat naši pravidelní zákazníci. U zbývajících deseti procent nejsme schopni určit, zda jde o pravé či falešné profily, ale vzhledem k výše uvedenému množství takovýchto objednávek jsme se rozhodli je považovat za pravé, abychom nepoškodili dobře smýšlející zákazníky, kteří náš e-shop navštívili poprvé. Máme od některých zákazníků zprávu, že se jejich objednávka chybou systému uskutečnila dvakrát, proto zkusíme obvolat ty, jichž se to týká.
Závěr je tedy následovný: USKUTEČNĚNÉ NÁKUPY JSOU PLATNÉ A NOVÝ PRODEJ SE KONAT NEBUDE.
Velice nás mrzí, že ač někteří z vás přistupovali k nákupu limitek férově, nakonec se na ně nedostalo. Na druhou stranu, od samého počátku propagace speciální limitované edice Měsíčního stínu bylo anoncováno, že se jedná o omezený počet 110 kusů, a tudíž je to riziko, se kterým se musí počítat. Takový už je úděl speciálních limitovaných edic. Proto jsme také do prodeje naplánovali i standardní edici tohoto titulu, která vás, jak věříme, také potěší.
Na závěr jen dodáme, že se všem nepříjemným záležitostem předejít nedá. Chtěli jsme maximálně eliminovat koupi knih na spekulaci (omezením maximálního počtu speciálních edic na jeden kus na objednávku), a to zřejmě vedlo některé kupující k použití přihlašovacích botů, kteří následně přetížili naše internetové stránky.
Bez ohledu na neregulérní přístupy byl o tuto speciální limitovanou edici velký zájem, který jsme opravdu nečekali. Drtivou většinu z vás, co jste si ji objednali, známe a jsme rádi, že z ní budete mít radost. Doufáme, že na vás ostatní se usměje štěstí příště.
Přes vzniklé potíže věříme, že si naše knihy budete užívat i nadále.
Vaše Comics Centrum
Jediný stín, který rozzáří knihovnu komiksového fanouška aneb Kultovní grafický román pro fajnšmekry
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Pražské nakladatelství Comics Centrum vydá hned na začátku listopadu americký grafický román Měsíční stín. Kromě tradičního nákladu bude pro celkem sto deset zájemců k dispozici limitovaná edice se speciální obálkou, nadstandardně zhotoveným balením a dalšími bonusy.
Jak šel Měsíční stín do světa - část 2.
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Přečtěte si první část článku zde.
Magická symfonická báseň ve slovech. Nadčasový příběh, jejž lze jen stěží jednoznačně zařadit do žánru sci-fi či fantasy. Pikareskní vyprávění v tradici Dona Quijota. Kosmické setkání Dickense a Hesseho...
Těmito a mnoha dalšímu vzletnými obraty bývá Měsíční stín často označován. Jednu věc je ale třeba říct na rovinu: Ačkoliv jen málokdo pochybuje o jeho výtvarných či scenáristických kvalitách, rozhodně to není kniha pro každého. Kupříkladu na mě při přípravě na tento článek vyskočilo roztomile upřímné video od Youtubera jménem Bearded Geek, který zcela otevřeně deset minut mluvil zejména o tom, že vlastně vůbec neví, o čem to celé bylo.
Takže o čem to celé je? Řečeno velmi stručně a zjednodušeně: Měsíční stín je příběh o dospívání (a jeho pokračování, povídka Sbohem, Stíne, je pak návazným příběhem o dozrávání, ale o tom až později). Anebo ještě jinak: Je to příběh o tom, jak šel Měsíční stín do světa.
Celé to začne tak trochu jako Stopařův průvodce: dozvíme se, že Stínův otec je příslušník mimozemské rasy obřích, zubících se koulí, a jeho matka je hippísačka z Brooklynu, která byla unesena, umístěna do intergalaktické zoo a následně oplodněna. Chlapec pak vyrůstá pouze s matkou, která se však v důsledku dlouholetého užívání drog poněkud odpoutala od reality. A tak je mu nejlepším společníkem obří knihovna, z níž nasaje veškeré znalosti o zásadních dílech pozemské literatury. V den jeho patnáctých narozenin navštíví chlapce otec a oznámí mu, že musí ze zoo odejít. A tak Stín vyfasuje kosmickou loď a v doprovodu své éterické matky a přisprostlého chundelatého hromotluka jménem Ira odchází objevovat vesmír.
Premisa rozhodně na lehčí notu. Očekáváte zástupy komických mimozemšťanů a jedno bizarně akční dobrodružství za druhým? Chyba lávky! Jestli je DeMatteis vůbec v něčem důsledný, pak v tom, že čtenáře nikdy nenechá usnout na vavřínech. Získali jste pocit, že čtete komedii? Fajn, tak necháme nějakou důležitou postavu umřít strašlivou smrtí. Smířili jste se s tím, že půjde o válečné drama? V tom případě nabídneme groteskní rozuzlení. Začínáte si zvykat na filozoficko-náboženské pojednání? Tumáte pořádnou nálož sexu! Začneme kosmickou tragikomedií a zacílíme k úplně obyčejnému lidskému dospívání.
DeMatteis nechá svého Stína projít „zlým“ světem, seznámit se s drogami, láskou, zradou, sexem, smrtí... a to za neustálého pomrkávání na literární piedestaly. Koneckonců, Stínovi se dostalo jediného vzdělání, a tím byly právě skvosty pozemské literatury. Dává tedy dokonalý smysl, že se k nim, coby vypravěč příběhu, neustále odvolává.
A stejně dokonalý smysl dává i to, že hlavní důraz je kladen právě na samotné vyprávění a jeho styl. Když Muth přinesl DeMatteisovi první náčrtky, podivil se prý scenárista, proč jsou tak dickensovské. „Protože přesně tak jsi to napsal,“ odpověděl mu prý tehdy s ledovým klidem Muth – vliv proslulého britského romanopisce je v komiksu rozhodně patrný.
Důraz na vyprávění občas převažuje i na úkor příběhu. A s postupujícím dějem se zdá, že dokonce i na úkor jeho pravdivosti. Jak poznamenal DeMatteis: „Ke konci série mi došlo, že mi starý Stín možná neříká úplnou pravdu. Až do té doby jsem mu věřil... Ale pak jsem ho začal podezřívat, že si okolo svého života buduje mýtus, přesně tak, jak jsem to se svým vlastním životem do té doby dělal já sám.“
Měsíční stín se rozhodně vymyká definici běžného komiksu – a to i po formální stránce. Což nám opět nejlépe přiblíží autor sám: „Někteří lidé tvrdí, že komiks by měl být jako‚ film na papíře‘. To je jedna možnost. Ale pak je tu tisíc dalších možností. Co když se vám zachce udělat tři čtyři stránky v duchu ilustrované prózy a pak pokračovat stylem klasického komiksu, anebo třeba nechat mluvit jen obrázky bez bublin? Proč ne? Nedovolte, aby vás omezoval formát. Nechte se vést příběhem.“
Hranici mezi komiksem a prózou posunul ještě o něco dál v povídce Sbohem, Stíne, která je do souborného vydání doplněna. Znovu se v ní formou vzpomínky vracíme ke Stínovi, po letech, kdy jako dospělý muž přichází zpět do městečka, kde kdysi přebýval, a pokouší se zde vybudovat domov. DeMatteis se v této povídce ještě více soustředí na symboly a snaží se (dle mého názoru úspěšně) Stínův příběh elegantně uzavřít. Později v jednom rozhovoru sám označil povídku za jednu z nejlepších věcí, co kdy napsal.
Shrnuto a podtrženo: Není úplně snadné popsat tento komiks jednoduchým způsobem, protože jednoduchý není. A je dost možné, že si najde své zanícené odpůrce stejně tak jako příznivce. Ve své době byl v mnoha ohledech novátorský a kontroverzní, a i dnes se rozhodně vymyká průměru. Názor si každý musí udělat sám, rozhodně jde ale o osobitý počin po stránce výtvarné i literární. Není divu, že ho DeMatteis opakovaně označil za dílo, díky němuž překročil hranice komiksové scenáristiky a stal se plnohodnotným spisovatelem.
Autorka textu: Alexandra Niklíčková
Jak šel Měsíční stín do světa - část 1.
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Roku 1977 začal jistý čtyřiadvacetiletý mladík jménem John Marc DeMatteis, toho času nadšenec do rockové hudby a komiksu, pracovat na příběhu, který pracovně nazval Stardust, Hvězdný prach. Ačkoliv první nástin už obsahoval mnohé prvky později publikovaného komiksu, mělo trvat ještě celých osm let, než spatřil světlo světa pod jménem Moonshadow, Měsíční stín. Mezitím začal DeMatteis psát scénáře pro DC Comics (první komiks mu vyšel roku 1978 v časopise Weird War Tales), a později také pro Marvel.
Hvězdný prach / Měsíční stín mu však nedal spát, a tak nakonec předložil námět v Marvelu, kde mu byl jako výtvarník doporučen Jon J. Muth, nepříliš zkušený, avšak velmi talentovaný výtvarník. Na jejich první setkání DeMatteis vzpomíná: „Navštívil mě doma s několika náčrtky, které dokonale vystihovaly děj i náladu. Ihned jsem věděl, že je pro Měsíční stín ten pravý.“
Na rozdíl od většiny komiksových kreslířů se Muth věnoval především akvarelu, a právě díky tomu získal Měsíční stín jedno důležité prvenství: Bývá označován jako vůbec první americký komiks, jenž je celý vyveden malbou.
Marvel začal Měsíční stín vydávat od roku 1985 pod imprintem Epic Comics, jehož hlavním cílem bylo publikovat vedle klasických marvelovek také „creator-owned“ komiksy (zaručující autorská práva tvůrcům na rozdíl od předchozí praxe v odvětví). Vzhledem k větší pracnosti vycházely oproti zavedeným zvyklostem té doby jednotlivé sešity (DeMatteis je nazývá „knihy“) s dvouměsíčními odstupy, tedy až do roku 1987.
I když DeMatteisův a Muthův opus zaznamenal celkem slušné ohlasy, objevily se i potíže. V době, kdy většina lidí ještě stále považovala komiksy především za dětskou záležitost, nastaly přirozeně problémy s odvážnějšími prvky v příběhu. Veřejnost, distributory a maloobchodní prodejce pobouřily výjevy zobrazující nahá ženská těla, ještě mnohem více však protestovali proti „neslušnému“ vyjadřování, zejména v pasážích týkajících se sexu a masturbace.
Zde je pro ilustraci jedna z pasáží, která obchodníky dráždila k nepříčetnosti: „Má dantovská víra v existenci čisté a dokonalé Beatrice mi ovšem na prahu puberty ani v nejmenším nezabránila, abych trhal rekordy ve střelbě semenem do všech možných směrů. Co večer bys mě, drahý čtenáři, našel v tom či onom setmělém koutku knihovny, jak svírám v jedné ruce otrhaný výtisk ‚Bouře chtíče‘ a ve druhé své naběhlé mužství.“
Roku 1987 dokonce rozhořčení prodejci požadovali, aby bylo na základě špatné zkušenosti s Měsíčním stínem pro příště umísťováno varovné označení přímo na sešity. Redaktor marvelovského imprintu Archie Goodwin však požadavek rázně odmítl s tím, že se až příliš blíží cenzuře. Nakonec se podařilo spor ukončit dohodou. Komiks byl označen jako „pohádka pro dospělé“.
Problémy nastaly také kvůli některým obrázkům ve dvanácté knize, pro něž použil Jon J. Muth a další výtvarníci, kteří s ním na pár posledních knihách spolupracovali, jako model fotografie, k nimž nevlastnili autorská práva. Výsledkem byla žaloba a nutnost některé portréty přemalovat.
V každém případě se však Měsíční stín stal významným komiksem své doby a oslovil nikoliv sice široké davy, ale poměrně úctyhodnou část komiksových fanoušků. Roku 1989 vyšel celý příběh v souborném vydání, a to jednak jako paperback a jednak coby sběratelská lahůdka v pevných deskách – bylo publikováno pouhých 1 200 výtisků s vlastnoručními podpisy DeMatteise i Mutha.
V devadesátých letech následovala zrevidovaná verze komiksu pod imprintem Vertigo od DC. (Ta je zajímavá například tím, že v závěrečné pasáží o „osvícení“ v ní přibyl text. Až do té doby bylo tedy zcela na čtenáři, aby si domyslel, co během symbolického závěru putování hrdinovi běželo hlavou.) Roku 1997 přibyla k sérii ještě navazující povídka Farewell, Moonshadow (Sbohem, Stíne), která byla o rok později taktéž zařazena do dalšího souborného vydání, The Compleat Moonshadow.
To se stalo základem pro prozatím poslední vydání komiksu, které pochází od nakladatelství Dark Horse. Navíc, k výše uvedenému, ho opatřilo novou předmluvou od DeMatteise a řadou bonusových materiálů odhalujících zákulisí vzniku scénáře – a roku 2019 vyslalo do světa.
Nikoho asi příliš nepřekvapí, že právě tuto nejnovější verzi se Comics Centrum rozhodlo převést do češtiny. České vydání má poprvé v historii správné řazení všech stran. Kniha také poprvé vychází ve velkém formátu, a to díky náročné digitální restauraci, kterou u nás prošla. Během ní byla rovněž opravena jedna ze stran, která ve všech dosavadních vydáních vycházela se zaměněnými litografiemi jednotlivých barev. Redakční tým připojil také krátký text, který podrobněji rozvádí zajímavosti týkající se dvanácté knihy, které jsou zmíněné výše, a stručně přibližuje čtenářům proces grafických úprav pro české vydání.
Autorka textu: Alexandra Niklíčková
Darkness a tajemný svět artefaktů – část 4: Třináct artefaktů
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Přečtěte si třetí část článku zde.
Abychom vám alespoň zčásti ukázali něco ze světa artefaktů, pořídili jsme jejich seznam s vlastnostmi:
Darkness – Temnota
Temnota je jednou ze dvou prvotních sil vesmíru. Mužský element, který potřebuje mužského hostitele, aby mohl působit ve fyzické rovině. Otec Witchblade.
Angelus – Angelus
Světlo je jednou ze dvou prvotních sil vesmíru. Ženský element, který potřebuje ženského hostitele, aby mohl působit ve fyzické rovině. Matka Witchblade.
Witchblade – Čarodějná zbroj
Je rovnováha. Potomek Temnoty a Angela. Vytváří si symbiotické spojení se svým lidským nositelem, kterým je obvykle žena.
The Rapture – Extáze
Okultní, krucifixu podobný předmět, nosí se na krku, přináší svému nositeli naději do beznaděje.
The Blood Sword – Meč krve
Démonická japonská katana přinášející svému nositeli obrovskou sílu, za kterou nositel platí její touhou po krvi.
The Glacier Stone – Kámen ledu
Talisman pocházející ze severských zemí, nosí se na krku, svému nositeli umožňuje se proměnit v nástroj ničení – ledového obra.
The Ember Stone – Kámen ohně
Ohnivý talisman, nosí se na krku, svému nositeli umožňuje proměnu v nástroj tvoření – stvoření podobné drakovi.
Coin of Solomon – Mince šalamounova
Tajuplná mince přinášející svému nositeli dar jasnozřivosti.
Spear of Destiny – Kopí osudu
Kopí, jenž probodlo bok Ježíše Krista a bylo smočeno v jeho krvi. Tento artefakt používaly tajné bojovnice katolické církve s nadpřirozenem, zvané Magdalena.
Pandora's Box – Pandořina skříňka
Skříňka z řecké mytologie, která obsahovala všechny strasti světa, nyní obsahuje chaos.
The Wheel of Shadows – Kolo stínů
Jeho původ je zahalen tajemstvím, je nějakým způsobem svázáno s Angelem. Bojovnice na straně Angela Sabina, tento artefakt použila a proměnila se v stínovou bytost ovládající čas.
The Heart Stone – Srdcový kámen
Záhadný kámen ve tvaru srdce, nosí se na krku, zvyšuje nadpřirozené schopnosti nositele.
The Thirteenth – Třináctý artefakt
V sobě skrývá velkou zlou sílu.
Tímto cyklem článků jsme se vám pokusili co nejvíce tento svět přiblížit. Zatím posledním naplánovaným titulem z edice Kolosální knihy je Witchblade Kompendium: Kniha 4, jehož předobjednávky přijímáme od 14. 9. do 24. 10. 2021. Těšit se můžete na nový zajímavý svět, který jistě potěší všechny milovníky fantasy, akce i krásných ženských křivek.
Darkness a tajemný svět artefaktů – část 3: Witchblade a Darkness
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Přečtěte si druhou část článku zde.
Jak jsme si řekli už v prvním díle našeho vyprávění za těmito dvěma postavami i celým světem Artefaktů stojí studio Top Cow, založené v roce 1992 Marcem Silvestrim a patřící pod nakladatelství Image. A u nás z Top Cow již také něco vyšlo.
WitchbladeWitchblade je příběh newyorské policejní vyšetřovatelky Sary Pezziniové, kterou si zvolí za svého nositele jeden z artefaktů – čarodějná zbroj Witchblade. Příběhy jsou mixem detektivky, kriminálky, hororu, městské fantasy a lovestory s příměsí lehkého erotična.
Podle komiksu vznikl v roce 2000 televizní seriál pro stanici TNT, který byl plánovaný vysílat až do roku 2009. Přestože byl seriál v roce 2002 sedmým nejlepším seriálem na kabelových televizních stanicích, skončil po 24 epizodách.
Původní odůvodnění kanálu TNT bylo, že se hlavní představitelka Sary Pezziniové Yancy Butlerová obávala, že bude s touto postavou příliš spojována a zaškatulkována, tak po druhé sezóně odmítla dále tuto roli hrát.
Skutečnou příčinu odhalil po mnoha letech šéfredaktor Top Cow Matt Hawkins: Yancy Butlerová musela na léčení kvůli svým závislostem. Dále uvádí, že Witchblade byla a je nejlépe hodnoceným seriálem, který byl zrušen.
Seriál u nás nebyl nikdy uveden, vyjma svého pilotního dílu na videokazetách. Nicméně to bylo ještě v době velmi nízkých seriálových rozpočtů a podle toho také seriál vypadal.
Dále vznikl v roce 2006 japonský anime seriál, který s původním komiksem toho nemá příliš společného a manga série.
O oblíbenosti Witchblade svědčí i vznik hudebního alba Witchblade: The Music, od různých interpretů, které produkoval Gerard McMahon, anglický multiinstrumentalista, proslavený hudbou ke kultovnímu filmu Ztracení hoši.
Darkness
Vznikl o rok později v roce 1996. Jako protiváha Witchblade. Nositelem Darkness je zabiják mafie Jackie Estacado. Síla Darkness se dědí a dostává ji syn po svém otci po dovršení 21 let. Tato síla mu umožňuje vstupovat do jiného světa a ovládat démony, kteří ho obývají.
V roce 2004 Dimesnion Films měli v přípravách film a v roce 2009 to opět zkusil další producent. Nakonec se z toho nic neuskutečnilo.
V roce 2007 švédské videoherní studio Starbreeze (naposledy proslavené hrou Brothers: A Tale of Two Sons) vytvořilo hru z první osoby The Darkness.
V roce 2012 vznikl druhý díl ve studiu Digital Extremes.
A jak to bude s Witchblade a Darkness u nás?
Plánujeme je vydávat střídavě, Witchblade/Darkness. Obě série jsou provázané. Proto jsme před mnoha lety museli ukončit vydávání Darkness.A kolik to bude knih?
Vzhledem k tomu, že doháníme 20 let vydávání bude to 6-7 knih Witchblade a 4-5 knih Darkness. A pak nás čeká série Artefakty.
A proč to děláte?
Protože Vám chceme ukázat svět Artefaktů v celé jeho šíři. Něco, co jste zatím neměli možnost vidět. Je to úchvatný velký svět, kterému se tady zatím nikdo nevěnoval. Vítaná příležitost pro ty, co jsou již přesyceni světy Marvelu a DC.
Pokračování článku zde.
Šťastné návraty do chřtánů pekelných
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Na začátku října vykoukly na svět hned tři nové komiksy od nakladatelství Comics Centrum – a ve všech třech případech jde o navazující díly již vydávaných sérií. Druhou knihou pokračuje roztomile krvelačná řada Bestie burdenské, zatímco Černá palice dosáhla na čtvrté pokračování a Ú.P.V.O. se dočkalo dokonce již jedenácté knihy.
Nad dopisy fanoušků - aktuálně k Darkness Kompendium: Kniha 3
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
S další kolosální knihou ze světa Artefaktů (Darkness Kompendium: Kniha 3) se nám objevil dotaz, na jehož odpověď si dovolujeme vyhradit samostatný příspěvek.
„U těch kolosálek je blbý, že když člověk nenaskočil hned ze startu, tak už se zpětně fakt blbě shání a když, tak za šílené ceny. Chápu princip, jen mi přijde škoda, že díky tomu si to nepřečte obrovské množství lidí. Neuvažovali jste někdy, vydávat to po čase i v nějakém jednodušším vydání, ať se to dostane mezi víc lidí? Myslím, že s Conanem jste něco podobného udělali?“
Děkujeme za dotaz a pokusíme se, prostřednictvím něj, vám všem pomoci pochopit, jak to s kolosálkami je.
Do vydání Darkness a Witchblade se v našem běžném formátu, nechceme resp. nemůžeme pustit mimo jiné z následujících důvodů:
- a) Text by byl v těchto komiksech tak malý, že by byl pro většinu z vás nečitelný. Už nyní musíme některé bubliny zvětšovat, abychom se do nich s českými texty vůbec vešli.
- b) Zaplnili bychom si těmito řadami ediční plán na desítky let a nakonec byste se dostali do stejné situace jako nyní, tzn. první část vydaných knih by na trhu už k dostání nebyla, případně za mnohem vyšší částky než tomu bylo při vydání.
- Kromě světa Artefaktů a A zrodí se hvězdy... vyšel obsah ostatních kolosálních knih jako samostatná vydání v našem běžném formátu (vyjma Dobrodružství Luther Arkwrighta). Conan z Cimerie bude také brzy následovat.
- O to, aby byly kolosální knihy, a nejen ty, na trhu i po ukončení předprodeje, by měli pečovat především knihkupci a knižní distribuce. Je to jejich úloha na trhu. Chápeme, že se většině prodejcům (čest výjimkám) nechce investovat do těchto knih, ale dát takovéto knihy zdarma resp. do komisního prodeje* a čekat roky na jejich prodeje, z pochopitelných důvodů nemůžeme. Navíc se čím dál častěji setkáváme s velmi poničenými knihami, které se nám vracejí z komisního prodeje, a tím se stávají dále neprodejnými.
- Witchblade a Darkness se dají od začátku sehnat za ceny, které se proti jiným kolosálkám drží celkem při zemi (cca 10-30% vyšší než v předprodeji). Dlužno dodat, že zisk z Kolosálních knih, po odečtení všech nákladů, mají přeprodejci ve valné většině vyšší než my.
- c) Neméně podstatným důvodem je velikost a váha Kolosálních knih a tudíž velikost ložné plochy, kterou zabírají. Při produkci dvou kolosálních knih za rok s tisícovými náklady, by nám za pár let nestačil ani větší hangár.
Mimochodem ani u běžných knih není možné, aby byly na trhu po neomezeně dlouhou dobu a čtenář měl neustále možnost jejich koupě.
Na počátku jsme zvažovali realizaci edice Kolosální knihy formou crowdfundingu, ale máme za to, že když sami nejsme tvůrci těchto komiksů, nebylo by fér pořádat na komerčně vydávané knihy crowdfundingové kampaně.
Proto jsme pro kolosální knihy zvolili formu předprodeje s minimálním předobjednaným množstvím. Stejně se tak prodávají například komiksy v USA – prodejci objednají v katalogu od Diamondu, pak se vytiskne tolik knih, sešitů atd., kolik si prodejci objednali a zaplatili. Můžete to vnímat i jako přínos k ekologii a udržitelnému rozvoji.
Mimochodem edici Kolosální knihy jsme pojmenovali podle Kolosálního Conana. Zařazujeme do ní tituly ve velkém formátu a o velkém počtu stran. Každá kniha má uvnitř své unikátní číslo a seznam kupujících.
Snad jsme vám tímto obsáhlejším textem odpověděli i na další nevyřčené otázky a vnesli do celé věci jasno.
*) Komisní prodej – prodejce za knihy platí až po prodeji svým zákazníkům. Neprodané kusy pak vrátí nakladateli
Hellboy universum snadno a rychle
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Všechno to začalo v roce 1991 jako taková pitomina pro brožurku s programem jednoho komiksového conu. Výtvarník Mike Mignola pro ni nakreslil chlupatého rohatého démona a jako vtip mu na poslední chvíli připsal na opasek jméno Hellboy. Tedy něco jako čertíček nebo démonek, prostě mladý a malý čert, což bylo v naprostém protikladu se svalnatou a rohatou potvorou na oné ilustraci.
Od té doby uběhlo mnoho let, za která se Hellboy hodně proměnil. Nejenže na svých bedrech musí nést osud zvěstovatele Apokalypsy, ale změnil se i jeho vzhled, a z původně jedné akční série vzniklo cosi téměř ezoterického a velmi rozsáhlého.
Základní série Hellboye obsahuje 12 knih, které střídají delší příběhy se zdánlivě nesouvisejícími povídkami. Postupem času si ale začnete uvědomovat, že nic, ani ta nejmenší drobnost a nejkratší povídka, nestojí osamoceně, ale je součástí obrovského Hellboyova universa. Můžeme se pouze dohadovat, zda Mignola všechno věděl hned od začátku, nebo se mu perfektně daří spojovat již napsané s novým. Zřejmě od obojího trochu, protože když vás nechá nahlédnout do svého hellboyovského deníku v Pekelných knižnicích, jen zíráte, co už vymyslel dávno před hellboyovým prvním příběhem.
Hellboy původně pracoval jako agent Ú.P.V.O. (Úřadu paranormálního výzkumu a obrany), ale po událostech v knize Hellboy 5: Červ dobyvatel ho opustil a šel svou cestou. Mignolovi bylo líto, že by ostatní postavy zůstaly nevyužité, a tak zkoušel najít způsob jak s nimi pokračovat. Tak vznikla série Ú.P.V.O. (v originále B.P.R.D.), která nejprve hledala ve dvou povídkových knihách (Ú.P.V.O. 1: Dutozem a další povídky a Ú.P.V.O. 2: Duše Benátek a další povídky) formu a výtvarníka, aby se pak od třetí knihy (Ú.P.V.O. 3: Žabí mor) mohl rozjet souvislý děj nadupaný událostmi ovlivňujícími celé Hellboyovo universum.
Celkem v USA vyšlo čtrnáct knih této série, než děj přešel do pokračování Ú.P.V.O.: Peklo na zemi. Do původní řady však bylo započítáno i Ú.P.V.O. 1946 a Ú.P.V.O. 1947, tedy dva díly doplňkové řady, která se vrací k začátkům úřadu, a Hellboy se zde objevuje jako malý čertík. Po osmé knize série Ú.P.V.O., která u nás vyšla pod názvem Ú.P.V.O. 8: Vražedné místo, došlo k přerušení souvislého vydávání této série a začaly vycházet další série, které rozšiřují Hellboyovo universum. Před příchodem Pekla na zem ale děj pokračuje v jedné povídkové a třech knihách s kontinuálním dějem. Série Ú.P.V.O.: Peklo na zemi má celkem 15 knih a je ukončena.
Po dvou, původně samostatných, příbězích se své série dočkal i rybí člověk Abe Sapien (série má 9 knih), tajemný Humr Johnson (tady si autoři užívají pulpových zápletek z doby před druhou světovou válkou) a dokonce i sir Edward Grey, zmiňovaný již v knize Hellboy 2: Probuzení ďábla jako poradce královny, varující ji před upírem Giurescem, se vydal sám potírat zlo v sérii Lovec čarodějnic. Série mají různé výtvarníky, ale na všechny dohlíží Mike Mignola. A tak se můžeme například dočkat celého případu od jezera Okangan, který je letmo zmíněn v povídce Skříňka plná zla v knize Hellboy 4: Pravá ruka zkázy.
Mignola po knize Hellboy 6: Podivná místa předal kresební otěže Hellboye Duncanu Fegredovi (ostatní série již mají své výtvarníky od začátku), aby se vrátil na dvě knihy série Hellboy v pekle. Tou jeho příběh zdánlivě uzavřel, ale ponechal si celkem otevřený konec a celý dějový oblouk uzavřel ve dvou knihách Ú.P.V.O.: Ďábel, kterého znáš. V roce 2014 navíc začala vycházet nová série Hellboy a Ú.P.V.O., která ukazuje Hellboyovy začátky jako agenta.
Zde jsme pro vás sestavil pořadí v jakém by se měly série číst, aby z nich měl čtenář co největší zážitek. Kromě sérií zmiňovaných výše, zde najdete ještě minisérii Sledgehammer 44 o robotovi bojujícím proti nacistům za druhé světové války, nebo osudy Frankensteinova monstra v podzemí. Zbrusu novou online chronologii čtení jednotlivých knih Hellboy universa, kterou jsme tento rok (2020) vytvořili, budeme postupně aktualizovat s dalšími vydanými knihami.
Mimo jiné vyšla v USA například minisérie The Visitor: How and why he Stayed (pojednávající o mimozemšťanovi, který byl při Hellboyově příchodu na zem a zemřel v knize Hellboy 5: Červ dobyvatel) nebo padesátišestistránkový komiks Hellboy: Into the Silent Sea, ve kterém se dozvíme, co zažil Hellboy na moři po odplutí z Ostrova (v knize Hellboy 6: Podivná místa) do událostí v knize Hellboy 8: Temnota vábí.
Takže jak vidíte, Hellboyovo universum je obrovské a my jsme zatím přibližně v jeho polovině. Máme se tedy stále na co těšit.
Kompletní pořadí v jakém by se série měly číst naleznete po kliknutí na obrázek níže.
Darkness je mrtev. Ať žije Darkness! Chystá se vydání třetího kompendia ze světa mafie a temnoty
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Koncem letošního roku vyjde v pražském nakladatelství Comics Centrum v pořadí již třetí kolosální kniha série Darkness ze světa Artefaktů, která nám přiblíží další osudy charismatického držitele mocné síly Darkness. Vydání knihy budou mít opět v rukou sami čtenáři.
Frank Miller – tvůrce nejen Sin City
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Scenárista, výtvarník a filmový režisér Frank Miller je v našich končinách velmi známý a populární. Narodil se 27. 1. 1957 v Olney ve státě Maryland a vyrůstal ve městě Montpelier ve státě Vermont jako páté ze sedmi dětí. Svou dráhu zahájil jako scenárista v komiksové sérii inspirované televizním seriálem The Twilight Zone. Později napsal několik kratších scénářů pro vydavatelství DC Comics.
První výtvarné zkušenosti získal ve vydavatelství Marvel na komiksu John Carter, Warlord of Mars. Později ve stejném vydavatelství kreslil řadu sérií. Zlom nastal u série Peter Parker, The Spectacular Spider-Man, kde kreslil díly 27 a 28, ve kterých hostoval Daredevil. Ten se v té době pohyboval na samotném okraji čtenářského zájmu, ale Miller v něm viděl potenciál. Poprosil proto šéfredaktora Jima Shootera, aby mu přidělil Daredevilovu běžnou sérii.
A tak začal v květnu 1979 Miller podle scénáře Rogera McKenzieho za pomoci inkera Klause Jansona kreslit tužkou sérii Daredevil. Millerův filmový styl byl zcela odlišný od běžného průměru a byl čtenáři přijat velmi kladně. Na prodejích se to ovšem výrazně neprojevilo, a tak vydavatelství uvažovalo o zrušení celé série. Miller, kterému se nelíbily McKenzieho scénáře, požádal o možnost psát si scénáře sám. Nový redaktor Danny O'Neil mu vyhověl, a proto díl 168 Miller zároveň psal i kreslil tužkou. Protože nebylo možné měsíční sérii zároveň psát a kreslit, přenechal Miller kresbu Jansonovi a sám se věnoval pouze scénářům. Práci na Daredevilovi Miller ukončil u čísla 191 poté, co ho změnil v druhou nejprodávanější postavu ve vydavatelství.
Svou vlastní sérii si ale vyzkoušel až v letech 1983–1984, kdy pro vydavatelství DC Comics nakreslil minisérii Ronin. V roce 1986 ve spolupráci s Klausem Jansonem a Lynn Varleyovou (později se stala Millerovou manželkou, ale v roce 2005 se rozvedli) napsal a nakreslil komiks Batman: Návrat temného rytíře. Návrat se stal zásadním komiksem DC a ovlivnil celou jeho moderní tvorbu. Poslední filmové zpracování Batmana je jím velmi výrazně ovlivněno.
Během času se Millerovi začal zajídat systém jakým s komiksy zacházejí velcí vydavatelé. Začal výrazně vystupovat proti cenzuře, kterou velké vydavatelské domy stále uplatňovaly a většinu nových projektů začal realizovat v menším vydavatelství Dark Horse Comics. V roce 1990 napsal scénář pro komiks Drsná škola, který nakreslil Geof Darrow. U nás Drsná škola prošla dva a půl roku trvající digitální restaurací, s důrazem na detailní kresbu, aby pak mohla v roce 2013 vyjít ve velkém formátu.
S výtvarníkem Davem Gibbonsem přivedl na svět postavu Marthy Washingtonové v minisérii Give Me Liberty. Napsal scénáře pro filmy Robocop 2 a Robocop 3 (později vyšla komiksová adaptace, která obsahovala motivy z obou scénářů; pro Avatar Press jí kreslil Juan Jose Ryp). Simon Bisley podle jeho scénáře nakreslil komiks Darebák, který původně vycházel na pokračování v čtvrtletníku Gentlemen's Quarterly. Darebák u nás vyšel v roce 2013.
V roce 1991 začal pro magazín Dark Horse Presents psát a kreslit příběh, pro jehož výtvarnou podobu používal pouze kontrast černé a bílé barvy, a který nazval Sin City. Hlavní hrdina Marv hledá vrahy své přítelkyně a nic ho nedokáže zastavit. Do města hříchu se Miller ještě několikrát vrátil, ať už v dlouhých „románech“ (Drsný sbohem, Ženská, pro kterou bych vraždil, Velká tučná zabijačka, Ten žlutej parchant, Rodinný hodnoty a Do srdce temnoty) nebo v kratších povídkách (souborně vyšly v knize Chlast, děvky a bouchačky). V roce 2005 byl do kin uveden film Sin City – Město hříchu. Ten zadaptoval příběhy z první (Drsný sbohem), třetí (Velká tučná zabijačka) a čtvrté knihy (Ten žlutej parchant), doplněných o povídku Náš zákazník, náš pán (Chlast, děvky a bouchačky).
Po devíti letech byl uveden do kin další film Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil, který adaptoval děj druhé knihy série, povídku Prostě takovej normální sobotní večer (Chlast, děvky a bouchačky) a zcela nový, pouze pro film napsaný, příběh. Nový film z Města hříchu se tentokrát musel obejít bez asistence režiséra Quentina Tarantina (v prvním filmu natočil scénu v autě, ve které Dwight veze mrtvolu Jackieho).
Spolu s Geofem Darrowem vytvořili parodii/poctu manga komiksu Astroboy a pak také parodii/poctu filmům s Godzillou – Big Guy and Rusty the Boy Robot. Velký úspěch zaznamenalo i velkoformátové album 300: Bitva u Thermopyl, které do filmu přenesl Zack Snyder.
Miller zkusil navázat na úspěch s Návratem temného rytíře sérií Batman: The Dark Knight Strikes Again, ale projekt byl fanoušky přijat velmi chladně. Stejně dopadl i jeho scenáristický pokus, ve kterém pro Jima Leeho napsal sérii All Star Batman and Robin the Boy Wonder, která se vrací na začátek vztahu Batmana a Robina. Pozici filmového režiséra si vyzkoušel na filmu Spirit, který byl inspirován dílem Willa Eisnera.
Ke kreslení komiksů se vrátil v knize Teror ve jménu víry (Holy Terror), ve které reagoval na teroristické útoky z 11. září 2001. Knihu Miller mnohokrát přepracovával. Hlavním hrdinou měl být Batman, ale musel být z knihy odstraněn a projekt z DC přešel do Legendary Pictures, kde nakonec v roce 2011 vyšel. Miller ve skvěle nakresleném komiksu kritizuje politiky a poukazuje na nebezpečí islámských radikálů, čímž proti sobě poštval levicově smýšlející intelektuály. Další kontroverze byla vyvolaná fanoušky Batmana, kteří se nedokázali vyrovnat s jeho odstraněním z příběhu. U nás vyšlo v roce 2015.
Volné pokračování filmu 300, pod názvem 300: Vzestup říše bylo uvedeno do kin v roce 2014. Bylo natočeno podle jedné části rozpracovaného scénáře Millerova komiksu Xerxés. Komiksový fanoušci si ale museli počkat až do roku 2018, kdy začal po sešitech vycházet Xerxés: Pád rodu Dareiova a vzestup Alexandrův. Na rozdíl od 300, které by mohlo být jakousi marginální částí tohoto eposu, je hlavním hrdinou komiksu historie. V pěti kapitolách sledujeme vzestup Xerxova rodu a jeho pád, který zapříčinil Alexander Veliký.
Titulní obrázek: Frank Miller, převzato z Deviant Art, autor: artista-frustrado, http://artista-frustrado.deviantart.com/art/Frank-Miller-351025539
Noc je horká jako nové vydání Sin City
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Na konec července přichystalo pražské nakladatelství Comics Centrum celou várku nových vydání komiksů českým čtenářům již velmi dobře známých. Jsou jimi první tři díly Sin City Franka Millera a čtvrtá kniha o Mignolově „Pekelném chlapci“.
Kultovní série Franka Millera Sin City je unikátní hned v několika směrech. V době svého vzniku byla prvním komiksem, který se po dlouhých 37 letech (1991) odvážil prolomit v mainstreamu cenzurní omezení Comics Code Authority a navázat na svobodu vydávání přerušenou za dob mccarthismu. Frank Miller chtěl oživit příběhy noirových filmů, které miloval, a vytvořil nový žánr a vizuální styl neonoir. V České republice první díl Sin City symbolicky ukončil dobu, kdy byl u nás komiks díky totalitě silně ostrakizován a omezován a stal se první americkou mainstreamovou komiksovou knihou, která u nás kdy vyšla.
V současné době již bylo u nás souhrnem prodáno přes 40 000 výtisků všech dílů Sin City.
Poslední edice vycházela v nakladatelství Comics Centrum od roku 2005, kdy vyšel jeho první díl současně s premiérou filmové adaptace Sin City – Město hříchu. Zbývajících šest knih pak vycházelo postupně až do roku 2014, kdy byl publikován poslední, sedmý díl, a zároveň spatřila světlo světa kolosální kniha Kurva velký Sin City, která obsahovala všechny výše uvedené díly.
Letos v létě se dočkaly nového vydání první tři knihy, opět v běžném formátu. Konkrétně jde o tituly Drsný sbohem, Ženská, pro kterou bych vraždil a Velká tučná zabíjačka.
Znovu tak budeme moci prožít Marvovu pomstu na vrazích jediné ženy, která se k němu kdy zachovala laskavě, či Dwightovo bolestivé prozření z romantického citu ke své dávné lásce – to vše ovšem ve stylovém neonoirovém kabátku a v doprovodu řádného množství krve, špíny a utrpení.
Při přípravě nového vydání prošly samozřejmě všechny tři knihy pečlivou revizí a překlad byl z velké části upraven. Kromě toho byly veškeré anglické citoslovce vyměněny za české a knihy dostaly u příležitosti nového vydání také zbrusu nové obálky.
Společně se Sin City se na konci července objevilo na pultech také nové vydání čtvrtého dílu proslulé série scénáristy a výtvarníka Mikea Mignoly Hellboy 4: Pravá ruka zkázy, která obsahuje celou řadu povídek, kupříkladu „Skříňku plnou zla“, titulní „Pravou ruku zkázy“ či legendární „Lívance“.
Všechna zmíněná nová vydání vyšla 31. července, a v e-shopu nakladatelství Comics Centrum si je čtenáři mohou objednat s výraznou slevou 40 % do 16. srpna.
Co je vlastně Sin City?
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Odpověď na tuhle otázku je v podstatě velmi jednoduchá: úžasný komiks.
Složitější je, pokud bychom chtěli zařadit Sin City do nějakého žánru.V různých článcích se dočtete, že se jedná o detektivku nebo dokonce o noirovou detektivku. Pro přesné zařazení se tedy pokusme definovat termín noir. To že slovo noir znamená francouzsky černý je poměrně známé, ale také je zažité tímto slovem označovat specifický druh filmů.
Termín film-noir je používán pro kriminální filmy, které byly natáčeny v USA od začátku čtyřicátých do konce padesátých let minulého století. Typické pro ně bylo to, že byly natáčeny černobíle se zvláštním nasvícením scén s velkým zdůrazněním kontrastu světel a stínů. Vizuálně filmy vycházely z vlny německého expresionismu, jehož typickým příkladem je ještě v Německu natočený film M, režiséra Fritze Langa (Metropolis). Proto také Langův druhý film po jeho emigraci do Spojených států byl právě film-noir Velký zátah (The Big Heat). Dalšími známými filmy z tohoto období jsou Hluboký spánek (The Big Sleep), Podvod (The Set-Up), Noc a město (Night and the City), Gun Crazy a 24 hodin do smrti (D.O.A.).
Námětově vycházely tyto filmy z takzvané drsné školy (hard boiled), kterou spisovatelé publikovali zpočátku v magazínu Black Mask a později pronikla i do běžné literatury. I u nás jsou známá jména jako Dashiell Hammett, James M. Caine a především Raymond Chandler.
Většinou byli hlavními hrdiny těchto filmů muži, kteří se pohybovali těsně na hranici zákona, nebo ji překračovali, soukromí vyšetřovatelé a jejich osudové krásky (femme fatale), mnohdy se dokonce jednalo přímo o gangstery a zločince. Bylo to vlastně logické pokračování westernů, jenom v nich neohrožení pistolníci neodjížděli do zapadajícího slunce, ale ztráceli se ve tmě a páře stoupající z kanálů.
Ale to jsme se dostali někam do roku 1960 a co bylo dál? Dál přichází neo-noir. Ten vychází z vizuálních prostředků filmu-noir, ale používá je novým způsobem a klasické zápletky posouvá do své současnosti. Prvním filmem označeným jako neo-noir je hitchcockovo Psycho. Řada námětů z filmu-noir se dokonce dočkala nových neo-noire verzí, které si z originálu berou to nejlepší a rozvíjejí nová témata. Jako příklad může sloužit film D.O.A., z roku 1950 a jeho remake z roku 1988 s českým názvem Hlásím svou smrt.
Žánrově je Sin City kriminálka drsné školy, která využívá výrazové prostředky filmů neo-noir. Touhle informací se teď můžete blýsknout mezi intelektuály, ale nezapomeňte se na pár z výše zmíněných filmů podívat. Protože těmhle filmům nedokázalo ani několik desítek let, dělících nás od jejich vzniku, ubrat na atraktivitě. Sin City se vám po jejich shlédnutí bude líbit ještě mnohem víc.
Vítr ve vrbách aneb Žabákova dobrodružství - audioverze
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
S velkou radostí si vám dovolujeme představit pro naše nakladatelství zcela unikátní projekt, který pro vás už pár měsíců připravujeme.
Od dnešního večera se můžete na našem YouTube kanálu zaposlouchat do audioverze knihy Vítr ve vrbách aneb Žabákova dobrodružství, kterou nádherně načetl Jan Zadražil.
Dvanáct kapitol této knihy budeme zveřejňovat do konce prázdnin postupně (2x týdně).
Vítr ve vrbách aneb Žabákova dobrodružství z pera Kennetha Grahama je dnes již klasickým příběhem o zvířatech s lidskými charaktery. Kniha za dobu své existence potěšila generace malých i velkých čtenářů a okouzlila je světem bublajících říček, šumícího rákosí a proměn přírody během jednotlivých ročních období. Nadčasový příběh pánů Žabáka, Krysy, Krtka a Jezevce vychází 111 let od svého prvního vydání v roce 1908, v novém překladu Saša Niklíčková, s ilustracemi proslulého komiksového scenáristy a výtvarníka Davida Petersena, autora úspěšné série Myší hlídka.
Věříme, že vás příběh nadchne a budete netrpělivě očekávat každé jeho další pokračování.
Máte se opravdu na co těšit.
PS Audioverze knihy Vítr ve vrbách aneb Žabákova dobrodružství je neprodejná a slouží pouze k propagaci skutečné, bohatě ilustrované knihy, kterou můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu na našem e-shopu.
Bestie – hafhaf – Burdenské – mňauuuuu – Psí kusy – vrrrrrrrrrraaaau
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Novou sérií, kterou Comics Centrum v tomto roce přináší českému čtenáři, jsou Bestie burdenské. V kostce jde o nádherně kreslené duchařské příběhy se skvělými dialogy, které se odehrávají v malebném městečku Burden Hill. Tyhle historky postupně propojuje příběh o zlu, které má na Burden Hill spadeno. Záhadné jevy vyšetřuje tým složený ze psů a kocoura. Jako tradičně jde o zvířata, která charakterizují předsudky pro jejich zvířecí rasu, ale chování a uvažovaní mají lidské. Ezop by měl radost.
A je to od Comics Centra skvělá volba. Za kulisami bílých plotů a zelených trávníků městečka Burden Hill je cosi prohnilého, co lidští obyvatelé města nevnímají. Naštěstí jejich mazlíčci mají ouška našpicovaná a záchranu města i sebe samých berou do svých tlapek. V první knize Historky z psíšeří nás čeká osm kapitol, během nichž se formuje tým paranormálních zvířecích vyšetřovatelů, který bojuje s čarodějnicemi, zombie hafíky, vlkodlaky a pochopitelně na scénu přicházejí všežravé žabičky. Žabičky jsou potřeba, protože, jak víme z Ú.P.V.O., žabičky jsou souputníkem zlých mocností. Z osmi povídek bych vypíchl povídku Ztraceni, která mě tuze oslovila.
Dobrá poloviny titulů Comics Centra je od amerického vydavatele Dark Horse. A ano, do stáje Dark Horse patří i Bestie burdenské. Na začátku druhého tisíciletí Dark Horse vydalo čtyři komiksové sborníky tajemných příběhů. Book of Hauntings (2003), Book of Witchcraft (2004), Book of the Dead (2005) a Book of Monsters (2006). Na příbězích pracovali tehdejší scénáristická a kreslířská esa, Mike Mignola (Hellboy), Eric Powel (Goon) a pro Bestie zásadní scénárista Evan Dorkin (*1965, New York, USA) a kreslířka Jill Thompsonová (*1966, Illinois, USA). Evana Dorkina může český čtenář znát z geniálního komiksu Mlíko a Sejra a Jill Thompsonovou z titulů První kniha hřbitovní, Sandman a Hellboy: Neuvěřitelné příběhy (povídka s kostlivcovým komparzem). Za mě je jejím dalším skvělým komiksovým počinem Scary Godmother. Nu, tak třeba někdy v češtině (mrk-mrk-mrk).
Do každého sborníku připravilo duo Dorking a Thompsonová jednu povídku s Bestiemi. Další čtyři kapitoly, které dále rozvíjejí příběh, napsali až v roce 2009, a souborně vyšly Historky z psíšeří v roce 2010. Tým se nakopl, Bestie se potkaly s Hellboyem, a plynule vyšly další tři povídky v Dark Horse Presents. Série posbírala pět cen Eisner Awards, převážně za kresbu. To, že jde o po právu udělené ocenění můžete posoudit podle obrázků v tomto článku. Jde o nádheru převelikou. Druhá kniha Sousedská hlídka vyšla až v roce 2019, jde o zmíněné čtyři kapitoly a k tomu jsou přihozeny dvě další z roku 2019. Mimo Burden se odehrává kniha Wise Dogs and Eldritch Men (Dark Horse, 2019), kterou opět napsal Dorkin, ale kresby se ujal Benjamin Dewey. Dorkina a Thompsonovou provázejí Bestie už skoro 20 let, a věřím, že ještě několik příběhů pro nás napíší a nakreslí.
Série Bestie burdenské je pro Comics Centrum jasná volba, parádně zapadá do jeho portfolia a do očekávání nás, čtenářů. Psát zdánlivě nesouvisející povídky není jednoduchá disciplína, ale Evan Dorkin válí, kresba a fázování panelů od Jill Thompsonové je báječné. Neuvěřitelný lettering originálu je výzvou. A též je to jedna z knih z temné místnosti vedle toalet v zadní části základny Comics Centra u náměstí Jiřího z Poděbrad, která je už léta na seznamu „Jednou to vydáme“. Ono to půjde!
Koronáče Comics Centrum dalo se ctí sobě vlastní, takže jestli nepřijde zombie apokalypsa, tak Comics Centrum jednoho krásného dne všechny knihy z temné místnosti vydá v češtině. Už teď je jisté, že druhý díl Sousedská hlídka vyjde v říjnu tohoto roku.
Formát a zpracování knihy bude klasicky àla Comics Centrum (Černá Palice/Nezkrotný berserkr). Počet stran 192, v bonusech můžete očekávat obálky, skici a studie. Pevná vazba, skvělý papír, vyňuňaný tisk… prostě jako vždy u knih z Comics Centra.
Děkuji za váš čas, a jako vždy, čtěte. Když jsme u těch zvířátek, tak nezbývá než doporučit Grandville a Myší hlídku.
Autor článku: Ctibor DEmnoG Svoboda
Kterak roztomilá zvířátka potkala nálož hrůzostrašných přízraků, za něž by se nestyděli ani v Cimerii nebo na Klíčově
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
V červnu vyšel v pražském Comics Centru první díl nové série s názvem Bestie burdenské. Kromě toho i šestý díl Conana a dotisk třetího Zámku a klíče.
Tyler Crook se se štětcem v ruce už narodil
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Nevím, jak vy, ale já při výtvarné výchově na základní škole trpěl, když jsem měl něco namalovat vodovkami nebo temperami. Neustále se mi všechno rozpíjelo, propíjel se mi papír a po chvíli se vám barvy začnou promíchávat, takže žlutá už není žlutá, nejde to vygumovat... no těch věcí co mě na tom vyloženě štvalo bych vypsal na celou A4. Jenže postupem času jsem získal nadhled, a každého, kdo dokáže vytvořit něco „smysluplného“ se štětcem a paletou barev v ruce, považuji za umělce a obdivuji ho. O jednom, dovolím si říct umělci, budu psát tenhle článek. Je to Tyler Crook. Pokud vám tohle jméno nic neřekne, tak se není za co stydět. Dokud Comics Centrum nezačalo vydávat sérii Pochmurný kraj, tak jsem taky netušil, že někdo takový existuje, a pamatuji si, že potom, co jsem knihu otevřel, mi na první pohled došlo, že vidím něco opravdu výjimečného.
Tento, v letošním roce šestačtyřicetiletý, Američan se prostě se štětcem v ruce narodil. Ještě předtím, než se začal živit tvorbou komiksů, pracoval téměř 12 let jako grafický designér a 3D modelář. To je podle mě důvod, proč 95 % jeho současné tvorby je „analogové“. Díky internetu lze dnes o Tyleru Crookovi dohledat spoustu informací, ale já osobně jsem se zasekl na jeho Facebooku a YouTube, protože těch videí, kde vidíte jeho proces tvorby komiksu, je dost, a mě to doslova fascinovalo.
Crook na mě působí jako dříč a hračička. K tomuhle závěru jsem došel až po dočtení Pochmurného kraje 5: Znjetvořce, a hlavně, a to musím vypíchnout, z bonusu na konci knihy, který se jmenuje Malba obálky. Tam je vidět, jak Crook tvoří jednotlivé stránky. A když pak vidíte na zrychleném videu, jak jeho ruce kmitají, a ty přesné tahy štětcem... tak jsem tiše záviděl. A moje kamarádka poté, co jsem jí pustil jedno video, na které koukala s pusou dokořán, to okomentovala slovy: „To je tak, když je někomu shůry dáno“.
Já si tohoto autora zařadil mezi ty, které okamžitě poznám. Například v naposledy vydané knize ze světa Černé palice: Z temných koutů Spiral City je poslední část encyklopedie z tohoto univerza, a hned jsem věděl, že postavu Antiboha a Jacka Sabbatha kreslil Crook, aniž bych musel kontrolovat popisek u ilustrace. Ostatně Jeff Lemire si právě Crooka vybral pro tvorbu spin-offu o Plukovníku Bizárovi. Právě na YouTube jsem našel video, kde kreslí obálku k tomuto spin-offu, a nebudu lhát, viděl jsem ho asi 5krát.
Další známý autor, který si vybral Crooka ke spolupráci, není nikdo jiný než Mike Mignola. S Mignolou spolupracoval na sérii Ú.P.V.O.: Peklo na Zemi, ke kterému, doufám, se Comics Centrum propracuje v rámci vydávání Hellboy universa. Čeho bychom se ale mohli dočkat dřív, je třetí díl Lovce čarodějnic, kterého pro Mignolu kreslil Crook celého, a na tuhle knihu se právě díky tomu moc těším. Takže zatnout zuby a doufat, že se příští rok objeví v edičním plánu. Co si ale můžete vychutnat hned a bez čekání, je prvních pět knih ze zmiňovaného Pochmurného kraje.
Když bych měl mluvit za sebe, tak když CC oznámilo, že bude vydávat Pochmurný kraj (v originále Harrow County), tak jsem byl malinko skeptický. Přece jenom jsem vůbec nevěděl o co jde, kdo to píše, kdo to kreslí... atd. Jenomže za ta léta věřím dobrému úsudku CC, protože mají šťastnou ruku při výběru toho, co budou a co chtějí vydávat. Hned jak zveřejnili ukázku na webových stránkách, jsem komiks objednal, protože jsem prostě musel. Ono totiž malovaných, pozor ne kreslených, komiksů moc není, a když mi kniha dorazila domů, tak po otevření jsem měl stejný pocit, jako když jsem otevřel knihu Drsná škola, a na chvíli jsem naprosto oněměl. Doteď si vybavím, že mi bylo malinko líto, že Pochmurný kraj nemá stejný formát jako Drsná škola. Co si ještě u první knihy vybavím, že obsahovala a obsahuje čtyři sešity a čekání na další díl bylo tehdy opravdu dlooouhé. Jenomže dnes už lze koupit pět dílů a šestý nás čeká v září.
Právě pátý díl mám teď nejvíc v paměti, a je vidět, že po scénáristické stránce to má Cullen Bunn, který Pochmurný kraj píše, promyšlené. Právě pátý díl mi přijde zlomový, jelikož vysvětluje původ všeho, a tudíž čekání, co se nyní bude v dalším dílu odehrávat je zase dlooouhé. Když by se mě někdo zeptal: „K čemu bys tuhle sérii přirovnal?“. Odpověděl bych nejspíš takhle: Asi k ničemu, protože tohle je prostě originál a neskutečně skvěle malovanej. Je to taková gotická Kytice o čarodějnici s příšerama, i když v knize jsou pojmenovaný jako běsy, ale hlavně ta kresba tomu komiksu dává strašnou sílu a atmosféru.“ Škoda jen, že podle dosavadního plánu vydávání této série, lze předpokládat, že příští rok CC vydá poslední dva díly a této sérii odzvoní konec zvonec. Ale nebuďte smutní, v současnosti vycházejí u Dark Horse další příběhy z temného kraje, které se odehrávají deset let po událostech této série. Rok 2022 - zůstaňte naladěni.
Pokud bych měl dále vypisovat, co Tyler Crook kreslil, byl by to článek ne nekonečný, ale hodně dlouhý. Já jen doufám, že jsem vás nahlodal k tomu, abyste si alespoň nějaké to video na internetu našli a pustili si ho (např. na facebooku a youtube Tylera Crooka je video, kde maluje „variant cover“ pro Bestie burdenské, jednu z připravovaných sérii Comics Centra) nebo ihned objednat Pochmurný kraj 1 až 5, protože tento člověk je opravdu originální a jedinečný, a je radost se mu dívat pod ruce.
Autor článku: Václav Cífka
LEKCE ZNJETVOŘŠTINY
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
„...V sebe sama nje vidjel nič než znjetvořce. S každjem krokem on opustil kus človjeka, jimž byl, protoť že poznal, že njikady vpravde človjekem nje byl. Zapomil na sve imjeno, zapomil na sve život, zapomil na svych dětjech, tak jako oniť zapomili na jeho.“
Řeč záhadného tvora obývajícího svět komiksové řady Pochmurný kraj (v orig. Harrow County) působí tak trochu netradičně a na její adresu padlo hned několik dotazů. Je to polština? Proč Znjetvořec takhle vůbec mluví? Jak zní jeho řeč v originále? A existuje ke „znjetvořštině“ nějaký manuál nebo slovník?
V originále je podivná mluva žlutooké bytosti mírně poupravená, do jisté míry dialektizovaná angličtina (viz tabulka na konci článku). Při čtení slouží k umocnění dojmu, že postava žijící dlouhá léta v osamění zavrhla celou svou rodinu i svět lidí a žije v naprostém osamění.
Při převodu z angličtiny se nabízelo několik možných způsobů, jak totéž znázornit v češtině. Nabízelo se jít cestou „líné tlamy“, ale výsledek by pak připomínal spíš přiopilého dlaždiče. A to se k děsivému, ale svým způsobem vznešenému tvorovi příliš nehodilo. Z podobného důvodu se neosvědčily ani české dialekty.
Jako mnohem šťastnější řešení se jevilo upravit mluvu tvora tak, jako by se při své snaze zapomenout na vlastní minulost vracel v čase. Jeho řeč se přenesla přes archaismy a knižní výrazivo, z nichž by si vzala jen velmi malinko, až k jakémusi pradávnému jazyku – v českém jazykovém prostředí samozřejmě slovanskému. Jako nejšikovnější se ukázalo vzít pár prvků z polštiny, slovenštiny, ruštiny a chorvatštiny a namíchat z nich poněkud exotickou, ale dostatečně čitelnou směs.
Muselo to držet pohromadě, působit oním „prastarým dojmem“ a zároveň zůstat srozumitelné (v páté knize tento tajemný tvor vypráví celkem dlouhý a pro děj důležitý příběh). Rozhodně nešlo o tak jednoduchou záležitost, jak se zpočátku mohlo zdát. Vzpomínám si, že když jsem Václavovi (Václav Dort - šéfredaktor, pozn. red.) do Comics Centra poslala nástřel toho, jak si řeč postavy představuju, pobaveně mi odpověděl: „To jste si na sebe upletla pořádný bič!“ A jak už to tak u šéfredaktorů bývá, do značné míry měl pravdu.
Ukázalo se, že je nezbytné vytvořit si sice ne úplně slovník, ale alespoň pomocný korpus s pár metodickými poznámkami. Kupříkladu zvratná slovesa se tvoří analogicky podle ruského vzoru připojením morfému sje (tedy pro srovnání: česky – vrátit se, rusky – вернуться [vernuťsja], znjetvořsky – vrátiťsje). Podobných pravidel existuje hned několik, osobní zájmena mají ve všech pádech svou pevnou podobu, minulý čas slovesa být ve třetí osobě se tvoří podobně jako ve staročeštině se slovesnou sponou jesť a tak dále. Konečně to začalo mít reálné obrysy. Řeč měla požadovaný nádech starobylosti, ale přitom byla jasná.
Zbývalo ještě promyslet, jaký bude podtitul celé páté knihy. Možná si někteří vzpomenou, že pracovní verze názvu The Abandoned (tedy doslova Opuštěný) zněla Zatracenec. Ale právě během práce na podivném jazyku tajuplné bytosti se vynořila jiná možnost, která se nakonec mezi ostatními prosadila.
Klíčem se stala pasáž, v níž tajemný živočich se žlutýma očima hovoří o důvodech, jež ho vedly k opuštění lidského světa. Kdysi dávno býval tvůrcem, tedy v jeho vlastním jazyku „stvořcem“ (co všechno tvořil, produkoval a formoval, si laskavý komiksák přečte sám). Proto se nabízelo, že když zavrhne celou svou existenci, stane se z něj pravý opak, tedy „znjetvořec“. Tento výraz zároveň naznačuje další, fyzický, aspekt celého procesu zapomnění a opouštění světa (čímž se dostáváme zpět k původnímu abandon): tvor se pomalu mění v netvora. A jsme doma.
Takto tedy vznikala řeč, kterou mluví v komiksu Pochmurný kraj postava nazývající samu sebe Znjetvořcem. Rozhodně nejde o žádný ucelený jazykový systém, ale svůj účel plní, a koneckonců, i živý jazyk v sobě mívá spoustu výjimek a výjimek z výjimek. Není to řeč příliš malebná ani roztomilá, spíše tajuplná a tak trochu mrazivá, ale snad dostatečně ilustruje, co se stane těm, kteří v Harrow County příliš dlouho setrvávají v běsu(a běsů)plném lese.
A na závěr ještě malé srovnání pro lepší představu. V následující tabulce vidíte, jak vypadají některé Znjetvořcovy výroky v originále, v „běžné“, neupravené, češtině a ve finální verzi překladu.
originál | čeština (neupravená) | čeština ve finální verzi překladu |
When it comes to our kind, ain’t nuthin‘, not life an‘ death wut it seems t’be. |
Co se týče našeho druhu, není nic, v životě ani ve smrti, jak to na první pohled vypadá. |
Protoť že u našem druhu nje jesť ničeho, ni v životě ni ve smrtje, jak zdásje byť. |
But ‘e’d best not find imself ere again. |
Ale raději by se tu znovu neměl ukazovat. |
Ale ať se tu radšej již njikady neukaže. |
Ask ‘im ‘ow ‘e came to know about me! |
Zeptej se ho, jak se o mně dozvěděl! |
Zapytaj, jak on o mi zvjeděl! |
When I wuz bound by laws other’n them that we know t’day. |
Tehdy jsem se řídil docela jinými pravidly, než jaká známe dnes. |
V tem čase jáť byl svázán pravidjelmi jinejmi, než mych známe nyn. |
Yew might change yer tune oncet it’s all said an‘ done |
Možná si to rozmyslíš, až poznáš, jak to skončí. |
Až tychs poznaje jeho konjec, tychs snadnje rozmyslje. |
Autorka článku: Alexandra Niklíčková (překladatelka)
Černá palice: Z temných koutů Spiral City, ve kterých se opět schovává nezbedný Dr. Hvězda, dnes řečený Andromeda
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Stejně jako minulý rok měl být můj další článek o druhém spin-offu z univerza Černé palice Dr. Hvězda a svět ztracených zítřků. Stejně jako v minulém roce se historie opakuje, a nezbedný Dr. Hvězda/Andromeda se nám opět schovává. Na začátku roku to vypadalo, že titul je dostupný. Před pár týdny ze strany Dark Horse zaznělo, že titul je odložen na květen 2021. Nu což, počkáme si, až se doktor jednoho dne najde, a místo něj vyjde tento rok u Comics Centra další kniha ze světa Černé Palice. Jde o povídkový titul Z temných koutů Spiral City. Ten by stejně u Comics Centra vyšel příští rok, takže si ho užijeme jen o něco dříve.
Prvním základním kamenem Černé palice: Z temných koutů Spiral City (Black Hammer: Streets of Spiral, Dark Horse, 2019) jsou tři komiksové povídky. První, nejmacatější, povídkou je Giant-Sized Annual (2017), ve které se náš lehce zmatený plukovník Bizár stává vypravěčem, který při stopování velkobulvé entity nahlíží do minulosti obyvatel farmy Černá palice. Každý minipříběh je kreslen jiným autorem, a ti jako vždy věrně kopírují kreslířský styl dané doby. Zábavné. V druhé povídce se vracíme ke známé Cthu-Louisičce, která není ve Spiral City šťastným teenagerem, a proto vyhledá svého dědečka, který by ji mohl pomoci. Mile znepokojivé. Nu a poslední povídkou je Horrors to Come (Free Comics Book Day 2019), která mě mile pobavila svým stylem vyprávění a především ji nakreslil David Rubín. Což je paráda.
Druhým základním kamenem je více než třicet stran Encyklopedie Černé Palice. Ve své podstatě jde o zdroje/lore, které Jeff Lemire pro svět Černé Palice vymyslel. Mimo skvělé časové osy jde o pečlivě popsané postavy a místa v nezaměnitelně humorném stylu pane Lemirea. Mám za to, že tato část Temných koutů bude fanouška mimořádně bavit.
Scénář Černé palice má bez výjimky na svědomí Jeff Lemire (*1976, Essex County, Ontario, Kanada). Jde o báječného autora, který zvládá na výbornou jak superhrdinské komiksy (JLA, Thanos, Green Arrow, Moon Knight), tak své autorské komiksy typu Rváč. Za svoji kariéru Jeff Lemire psal snad pro všechny komiksové vydavatelské domy. Barvy Černé Palice má na svědomí mistr nad mistry, pan Dave Stewart. Nedávno jsem pro Comics Centrum o Davu Stewartovi psal medailonek.
Černá palice je podle mého názoru příjemná symbióza Lemirovy vášně pro superhrdiny a pro podivné příběhy. Černá palice je jak skvělým superhrdinským komiksem, který fanoušek pláštěnek ocení, ale zároveň si z žánru podle mého názoru dělá Lemire neskutečnou legraci. Podle mě dělá to samé jako Alan Moore u Watchmen. Jen na to jde naopak; Alan Moore s Watchmen úspěšně provedl rekonstrukci žánru, Lemire žánr dekonstruuje. Tohle není z mé hlavy, moudro vypadlo během procházky a povídání o Černé palici z úst Velkého Pandího Muže. Nebo se oba mýlíme a Černá palice může mít podobnou budoucnost, jako Hellboy od Mikea Mignoly. V následujících dvaceti letech Lemire kolem Černé palice vybuduje funkční universum založené na parádních scénářích, které budou jistotou kvality.
Ať už jde o první nebo druhý případ, jde o svět, do kterého se budeme moci vracet v horším případě dalších pár let, v lepším několik dekád. To, že je Černá palice boží, si všimli i akademici. Tři nominace na Eisner Award v roce 2017, pět nominací v roce 2018 a čtyři nominace v roce 2019. V roce 2017 se nominaci za nejlepší sérii podařilo proměnit.
První sešit Černé Palice vyšel v roce 2016 u Dark Horse. K dnešnímu dni vyšlo pět knih s hlavním příběhem (jedna kniha povídková) a čtyři knihy spin-offů. První dvě knihy Černá palice 1: Tajemství počátků a Černá palice 2: Zvrat nám představují superhrdiny, kteří jsou uvězněni v malebném městečku. Superhrdiny, kteří vzpomínají na svou minulost. S nevyhnutelností svého postavení se někteří vyrovnávají lépe, někteří hůře. Svoji pravou identitu maskují díky svým schopnostem před ostatními obyvateli města. Na první pohled vypadají jako rodina farmářů. Buďte si však jisti, že status quo dlouho nevydrží. Třetí knihou je báječný spin-off, který nás částečně vrací do minulosti k evil záporákovi Černé palice, Sherlock Frankenstein a Legie zla, a představuje nám další dějotvorný charakter, o který je opřený i děj vynechané čtvrté knihy, spin-offu Dr. Hvězda/Andromeda. Pátou knihou je v dnešním článku představený Černá palice: Z temných koutů Spiral City, šestou Černá palice 3: Vzdor osudu, část první, která navazuje na hlavní příběh. Sedmou knihou je třetí spin-off The Quantum Age, osmou knihou a čtvrtým spin-offem je Black Hammer 45, ve kterém se Lemire vrací k prvnímu týmu Černé palice (podobně jako Mignola v Ú.P.V.O. 1946, a zatím poslední knihou je Černá palice 4: Vzdor osudu, část druhá. Loni vyšel v US crossover Black Hammer/Justice League: Hammer of Justice!, kvůli kterému se schovává Doktor Hvězda/Andromeda, a letos by měly přibýt další dva spin-offy Skulldigger + Skeleton Boy a Colonel Weird: Cosmagog. Takže Hammer universe se nám mile rozrůstá a rozrůstat bude.
Hlavní příběh se nenuceně dostává do dalších řad, charaktery získávají plastičnost. Ani jeden z nich není stoprocentně kladný a ani jeden z nich není stoprocentně záporný. Pohybujeme se v mile lidském rozměru. U někoho převládá dobro ve větší míře, u někoho je více zla než dobra. Všechno je však relativní, neboť záleží na úhlu pohledu a kontextu. Co se dnes jeví jako sviňárna, může se o pár sešitů později ukázat jako čin vedený dobrými úmysly a ke šťastnému řešení. Inu, Černá palice je jako život sám. A teď si vezměte, že tohle všechno vyšlo v posledních třech letech (2016–2020). Neskutečné tempo...
Formát a zpracování knihy bude klasicky á-la Comics Centrum (Zámek a klíč/Baltimore). Počet stran 128, v bonusech můžete jako vždy očekávat skicář. Pevná vazba, skvělý papír, vyňuňaný tisk… prostě jako vždy u knih z Comics Centra.
Děkuji za váš čas a jako vždy, čtěte. Doporučuji načíst předchozí tři díly Černé palice a především první spin-off Sherlock Frankenstein a Legie zla.
Autor článku: Ctibor DEmnoG Svoboda
Comics Centrum News 3: A zrodí se... změny
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Náš blog
Kolosální kniha A zrodí se hvězdy... si přes nelehkou dobu karantény vedla velmi dobře. Celkový počet objednávek drobně přesáhl hranici 900 kusů a my jsme velmi rádi, že nám jako nakladatelství důvěřujete a máte naše kolosální knihy v takové oblibě.
Všem, kteří si tuhle knihu objednali moc děkujeme, protože bez vás by to nešlo. Moc si vážíme každé vaší objednávky a děkujeme i všem, kteří její vydání podpořili šířením mezi další fanoušky.
Bohužel už ne tak dobře si vedli knižní distribuce a knihkupci (čest výjimkám). To nás tentokrát přimělo k rozhodnutí udělat drobnou změnu v systému prodeje této kolosální knihy. Více se dozvíte ve videu.
- Frankensteinovo monstrum, neohrožený jezevec a sbírka kuriozit ze světa superhrdinů aneb Temná zákoutí jarních komiksů
- Frankenstein v podzemí, aneb jak Mike Mignola narouboval archetypální monstrum do Hellboy universa
- Je libo superhrdinu? Dva? A co takhle rovnou sto třináct? Zrodí se nová kolosální kniha A zrodí se hvězdy…
- Nezkrotný berserkr aneb „Meč a magie“ v podání Jeffa Lemirea
O novinkách Počet článků: 106
Comics v Centru Počet článků: 242
Novinky z našeho vydavatelství.
Aktuality Počet článků: 14
Fanoušci fanouškům Počet článků: 6
Ediční plány Počet článků: 18
Produkt byl úspěšně přidán do nákupního košíku