Comics Centrum - Comics v Centru

Drákula: Všem pije krev, a přesto ho celý svět zbožňuje už 125 let

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 25. kvě 2022; Vytvořeno: 25. kvě 2022; Aktualizováno: 20. únor 2023

Kromě původních komiksových příběhů přináší nakladatelství Comics Centrum svým čtenářům také nejednu adaptaci, ať už děl literárních či filmových. V případě následujícího titulu platí oboje. „Drákula“ je totiž proslulý příběh, který se dočkal opravdu mnoha zpracování. Mignolova verze vyšla v České republice v roce 2019.

Epistolární román Brama Stokera z roku 1897, jenž zpracoval do literární podoby legendu o transylvánském upírovi jako vůbec první, se dočkal doslova nepočítaně adaptací. První z těch filmových byl snímek Upír Nosferatu z roku 1922, který režíroval Fridrich W. Murnau a krvežíznivého hraběte v něm ztvárnil nezapomenutelný Max Shreck.

Přesně o sedmdesát let později, roku 1992, spatřil po mnoha dalších filmech s drákulovskou tématikou světlo světa kultovní snímek režiséra Francise Forda Coppoly Bram Stoker’s Dracula, u nás uváděný pod distribučním názvem Drákula. Ve filmu se objevilo mnoho známých hereckých tváří, jako například Gary Oldman, Anthony Hopkins, Keanu Reeves či Winona Ryderová.

Právě touto adaptací se nechal inspirovat Mike Mignola, autor kresby komiksu, který původně vyšel roku 1992. Byl to zároveň poslední grafický román, na němž Mignola pracoval před tím, než začal tvořit legendárního Hellboye.

Filmový scénář pro potřeby komiksu upravil Roy Thomas. Vzhledem k tomu, že obě díla vznikala paralelně, tak nakonec komiks není prostou kopií filmu, protože vychází z původní verze filmového scénáře.

Původní čtyřsešitové vydání bylo okamžitě rozebráno. Následujícího roku vyšel ještě souborný paperback a následovala téměř pětadvacetiletá pauza, během níž nezbývalo fanouškům temného rumunského hraběte nic, než čekat.

Slavný příběh vyšel v České republice s novými barvami a se dvěma variantami obálek - původní obálka prvního čísla amerického sešitového vydání / běžná obálka.

Ke 125. výročí vydání románu Drákula mají čtenáři možnost si do konce května objednat v e-shopu nakladatelství Comics Centrum jeho komiksovou podobu se slevou 40 %.

Růžový penis

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 25. kvě 2022; Vytvořeno: 25. kvě 2022; Aktualizováno: 20. únor 2023

aneb
Cesta za poznáním neuchopitelného libida

Když přišel Tony Sandoval na první schůzku se Céline Tranovou, šéfeditorkou edice Porn’Pop francouzského komiksového nakladatelství Glénat, trochu ji shrnutím svého chystaného díla zaskočil. Jednak to bylo dáno tím, že francouzština není Sandovalovou mateřštinou, jednak to bylo téměř až chaotickou překotností, s jakou na ni svou představu chrlil. Céline Tranová proto ze setkání odešla pouze s jakýmsi mlhavým povědomím o příběhu dívky s růžovým penisem, chlapce s velkým nosem a mluvící ryby. Přesto se však v Glénatu rozhodli, že dají Tonymu Sandovalovi šanci, a hlavně volnou ruku. A dobře udělali.

Z toho, co zpočátku vypadalo jako chaotické vyprávění, se nakonec zrodil příběh o hledání a poznávání. Příběh o hledání minulosti, o hledání budoucnosti, o hledání ztraceného otce, o hledání způsobu komunikace s ostatními, o hledání sebe sama; příběh o poznávání smyslnosti, o poznávání tělesnosti a o poznávání vlastní sexuality. Příběh o iniciaci, o dospívání a o vstupu do dospělosti – příběh o tom, co končí, když nové začíná.

Výrazové prostředky, které Sandoval používá, umně balancují na hraně poetistického symbolismu a téměř až přízemně realistických pornoobrazů, a protože i dospívání samo o sobě je časem kouzel a magie, provázejí a halí celý příběh magické motivy a výjevy, jež jsou vnitřně typické pro celou Sandovalovu tvorbu – prvky, jež jsou příznačné pro jeho autorský rukopis.

Probrat se příběhem dvou mladých lidí, kteří v sobě najdou zalíbení a musí překonat hranice ostychu a proniknout ze světů svých uzavřených emočních bublin, aby se dokázali setkat na stejné cestě, může být pro čtenáře díky jisté míře surreálnosti výtvarných vyprávěcích postupů krapet náročnější. Je dost dobře možné, že se čtenáři utopí v syrové návodnosti některých stran. Přesto je ale dobré pokusit se překročit stín vizuální přímočarosti a ponořit se do emoční složitosti příběhů jednotlivých, dobře vystavěných (nejen hlavních), postav. Potom totiž celý obraz, tvářící se jako fantaskní irreálné porno, začne krystalizovat v celé své křehkosti a důmyslné provázanosti.

Pokud svět, který zde Sandoval vybudoval, přijmeme jako fakt, zmizí jakýkoliv ostych nad vyobrazenou nahotou a zmizí i jakékoliv pohoršení nad tímtéž. Vynoří se před námi příběh o růžovém a černém démonovi, o dívce s mluvícím penisem, který ji láká ke smilstvu pod příslibem, že jí prozradí, kam zmizel její otec, o její živelné přítelkyni, o chlapci s velkým nosem, jízlivou mladší sestrou a pošahaným kamarádem, o mimózních rodičích, o drobných tragédiích, o bouři, o mluvící rybě a záhadném rybáři. Před našima očima se tak vynoří velkolepé podobenství o složitém procesu dospívání, kterým si každý z nás musel (nebo jednou bude muset) projít. Jen musíme chtít a začíst se do Sandovalových ilustrací jako do pláten dávných mistrů protkaných příběhy a symboly. Čistému vše čisté – i kouzelný růžový penis.

Autor článku: Ladislav Niklíček

Armageddon, náckové a obří pračky

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 25. kvě 2022; Vytvořeno: 25. kvě 2022; Aktualizováno: 20. únor 2023

 aneb
Porce popkultury po portugalsku

Když vynásobíte číslo šelmy číslem kapitoly Zjevení, kde se o ní hovoří, a součin vydělíte číslem π, dostanete číslo 2757. A to je vzdálenost Lisabonu od Berlína. Náhoda? Nemyslím si. Naopak!

Právě takové provázání inspiračních zdrojů spoluutváří pevnou strukturu světa komiksových Podivuhodných dobrodružství Rafana Mendonçy a poslíčka s pizzou, světa, v němž okultní detektiv a jeho pomocníci bojují proti rozmanitým hrozbám ohrožujícím nejen lidskou civilizaci. A díky tomuto provázání mohou v jednom organickém celku funkčně a přirozeně koexistovat zombies, upíři, náckové, bestie z apokalypsy, pradávní mocní, genderově rozháraná vědma i obří pračky. Všechno totiž souvisí se vším, a vzniká tak prostředí, v němž se odehrává silný příběh o přátelství čtyř naprosto nekompatibilních jedinců: vlkodlaka, démona, poslíčka s pizzou a chrámového chrliče.

Nápad na první díl tohoto komiksu se zrodil v hlavě portugalského scenáristy, hudebníka a milovníka béčkových hororových filmů osmdesátých let, Filipa Mela, krátce poté, co se svým filmem I’ll see you in my Dreams, což byl mimochodem první (krátkometrážní) portugalský horor, sklízel roku 2003 úspěchy po světě. I nový námět připravoval Melo původně pro film; dokonce se kvůli tomu spojil s argentinským režisérem Pablem Parésem. Jak se ale příběh rodil, začalo být oběma jasné, že nebude snadné na film sehnat dostatek peněz, a proto po dokončení scénáře projekt příběhů okultního vyšetřovatele Rafana Mendonçy usnul. Až o pět let později navrhla Melovi jeho přítelkyně, aby scénář přepracoval pro komiks. Filipe Melo přizval ke spolupráci argentinského výtvarníka Juana Caviu a pustili se do práce.

Oba se komiksu věnovali ve volném čase a zejména po nocích, což bylo dáno i časovým posunem mezi Argentinou a Portugalskem, navíc brzy do týmu přibyl také další argentinský výtvarník, Santiago Villa, který se postaral o barvy. První díl příběhu se tedy rodil hlavně pomocí Skypu a mailů. Když byl komiks hotov, poslal jej Filipe Melo americkému režisérovi Johnu Landisovi s prosbou, aby napsal předmluvu. A pak, když komiks v Portugalsku vyšel, jeho tvůrci se vůbec poprvé sešli tváří v tvář. John Landis navíc, kromě napsání předmluvy, komiks doporučil nakladatelství Dark Horse, takže o rok později vyšla i jeho anglická verze. A i díky popularitě v USA dostali autoři příležitost napsat další dva díly.

Tvorba celé trilogie trvala (i s počátečním filmovým přešlapováním) bezmála deset let. A jak popkulturně provázaná začala, tak i skončila, aniž by u ní došlo k nějakému poklesu kvality. Po boji se zombies a nacisty v prvním dílu a po odvracení apokalypsy v dílu druhém, se tvůrci záměrně snažili vyhnout tradičně problémovým posledním dílům trilogií. A právě díky tomu, že se jim podařilo v předchozích dílech vybudovat dokonale funkční svět, zvládli i třetí díl napsat tak, že více než důstojně uzavírá celý příběh, a neztrácí přitom na hravosti a dravosti dílů předchozích.

Kromě trilogie vznikl pro antologii Dark Horse Presents kratší příběh, rozdělený na čtyři části a dodnes úspěšná adventura The Interactive Adventures of Dog Mendonça and Pizza Boy, kde se pátrá po nadpřirozených pachatelích a odhalují se mystická spiknutí. Hráč hraje za poslíčka s pizzou a postupně odhaluje úskalí práce v těžce disharmonickému týmu.

A stejně jako jsme začali pozoruhodnou provázaností Bible a Evropy, skončíme i podivuhodnou provázaností některých faktů o této trilogii. Tvůrce dělila čtyři časová pásma, to jest posun o 240 minut, vzdáleni od sebe byli 9 786 kilometrů, práce od prvního nápadu trvala zhruba 3 652 dní a všechny tři díly mají 296 stran (bez bonusů a bonusových příběhů). Když to všechno sečtete a vydělíte počtem hlavních postav (3,333), počtem taktů Rapsodie v modrém (488) a Ludolfovým číslem, dostanete Eulerovo číslo na tři desetinná místa přesně. Je to jen náhoda? Nemyslím si.

Autor článku: Ladislav Niklíček

Ještě vytuněnější Zámek a klíč Kompendium

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 20. kvě 2022; Vytvořeno: 20. kvě 2022; Aktualizováno: 20. únor 2023

Pruhy ramy Pro všechny, kteří mají objednanou kolosálku Zámek a klíč Kompendium máme další super zprávu. Oproti jednotlivým dílům běžného vydání této série jsme se dále rozhodli pro následující vytunění:

1) Kompletní počeštění SFX (zvukových efektů).

2) Sjednocení žlutých pruhů s označením místa a času.

3) Sjednotili jsme design celostránek prvního dílu přidáním šedivých rámů.

3) Doplnili chybějící počeštění nápisů na některých stránkách.

4) Sjednotili černou barvu linek prvního dílu s ostatními.

Při ohlašování kompendia jsme netušili, jestli SFX zvládneme počeštit. Jsou totiž poměrně komplikovaná, je jich velké množství a jsou přímo součástí obrázků. Nakonec všechno dobře dopadlo a naše studio se se vším dokázalo popasovat.

SFX

Jak se zrodil Kovboj ze Šaolinu (a ten padouch krab)

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 1. kvě 2022; Vytvořeno: 1. kvě 2022; Aktualizováno: 20. únor 2023

S motorovou pilou na žraloka řízeného myslící lidskou lebkou v útrobách obří želvy nesoucí na krunýři město, nad nímž bojují dva létající démoni s mluvícím oslem o mimino... aneb O pozadí kultovního díla Geofa Darrowa.

Pokud bych měla jen jediný výraz k popisu amerického komiksového tvůrce Geofa Darrowa, asi bych použila slovo „svéráz“. Osobitý umělec se vyprofiloval na komerčních zakázkách (kupříkladu pro studio Hanna-Barbera) i spoluprací s nezávislými komiksovými tvůrci, v první řadě Moebiem a Frankem Millerem. Ačkoliv podle vlastních slov nikdy netíhnul k filmu, přece je jeho jméno navždy spojeno se slavnou trilogií (nyní již tetralogii) Matrix pod taktovkou sourozenců Wachovských, na níž se podílel jako tvůrce vizuálních návrhů a storyboardu. V různé míře pak spolupracoval i na několika dalších filmech (Speed Racer, The Spirit).

Co se týče komiksové tvorby, Darrow nakreslil a napsal desítky děl, z nichž největší ohlas sklidily kromě Kovboje ze Šaolinu i knihy Drsná škola a The Big Guy and Rusty the Boy Robot, které stvořil společně s Frankem Millerem. Ta druhá má pro Kovboje ze Šaolinu zvláštní význam, protože se v ní objevuje postava jménem Bourbon Thret, na níž si můžeme příkladně ilustrovat fragment tvůrčího procesu, který vzniku Kovboje předcházel.

Darrow má velmi blízko k japonské kultuře, strávil rok v Tokiu a často se do Japonska vrací. V zemi vycházejícího slunce byl fascinován mnoha kulturními fenomény, včetně kinematografie, která zásadním způsobem ovlivnila i jeho vlastní tvorbu. A zaujal ho také bizarní vztah Japonců k anglickému jazyku, nejlépe viditelný na nápisech na tričkách. „Viděl jsem trička s nápisy `The Sunny Catches The Day`. Ptal jsem se, jaký to má smysl, a oni mi řekli, že se jim prostě líbí různá anglická slova naskládaná vedle sebe. A tak jsem vymyslel jméno Bourbon Thret. Znělo mi to tak nějak japonsky.“

Při přemýšlení o dalším komiksu Darrow postupoval obdobně, ale tentokrát chtěl přijít s něčím, co by bylo bližší americké kultuře, ačkoliv ani tentokrát se inspiraci Japonskem úplně neubránil. Už dlouho totiž toužil vytvořit postavu „neatraktivního“ hrdiny, jakého znal kupříkladu z filmu Takešiho Kitana Samuraj (2003). A tak se zrodil bezejmenný osamělý bojovník s pupkem, jehož dobrodružství mělo být podle autora kombinovaným odkazem na westerny a filmy o bojových umění, něco jako “Želvy ninja“. Frank Miller prý tehdy dal Darrowovi dobrou radu: „Hlavně nedávej do názvu slovo kovboj. Všechno, co má v názvu kovboj, se neprodává!“ A tak se zrodil, jak jinak, Kovboj ze Šaolinu.

Samotná série má mírně komplikovanou historii, kterou předestřu jen velmi stručně. Prvních sedm sešitů vycházelo v průběhu let 2004 až 2007 u nakladatelství Burlyman Entertainment (vlastněného sourozenci Wachowskými). Po několika letech pak sérii převzal Dark Horse. Roku 2015 vyšla pseudo-pulpová novelaThe Shaolin Cowboy Adventure Magazine a série s podtitulem Shemp Buffet. A roku 2017 další s podtitulem Who`ll Stop the Reign?

Roku 2018 pak Dark Horse vydal i původních sedm sešitů publikovaných u Burlyman Entertainment, pod názvem Shaolin Cowboy: Start Trek. A právě tuto publikaci vydalo letos Comics Centrum pod českým názvem Kovboj ze Šaolinu: Sakra trek.

Pokud bych se chtěla pustit do pokusu o popis Sakra treku, nedá se než začít u výtvarné stránky. Darrow je originální kreslíř s neuvěřitelným zaměřením na detail. Téměř každá stránka je poseta nekonečným množstvím titěrných podrobností, a můžete si ji prohlížet třebas desetkrát, stejně zase objevíte nové vtípky, odkazy, hříčky a úlety. Ne nadarmo ho publicita G. D. Kennedy nazval „obrazoborcem bez úcty k čemukoliv s obsesivní posedlostí těmi nejtitěrnějšími detaily, jenž se s přímočarou, mnohdy až strhující otevřeností noří do těch nejvulgárnějších aspektů každodenního života“.

Co se týče příběhu, mám dobrou zprávu: je tu! Představuje ovšem jen odrazový můstek, s jehož pomocí se Darrow vymrští do sfér humoru, absurdit, násilí a popkulturních referencí. Zápletka slouží autorovi, nikoliv autor zápletce. S vyústěním, neřkuli pointou, si hlavu příliš neláme, hnacím motorem je kresba a autorova chuť znázornit to nebo ono. Kupříkladu kultovní postava kraba prý vznikla tak, že ho nakreslil do stojícího davu, a vtom ho napadlo, že ještě nikdo nedělal souboj člověka s krabem. A tak z něj udělal hlavního padoucha.

A tak je to u Kovboje se vším. Pokud hledáte pevně sevřenou příběhovou strukturu, pak vás dost možná zklame. Ale ten obrovský kolos svérázných postav se přece jen neodbytně valí podivuhodně klikatou cestou kupředu, a věřte, že má moc strhnout vás sebou a donutit vás znovu a znovu se k němu vracet. Protože Geof Darrow je sice tak trochu šílenec, ale komiksy prostě umí.

V článku jsou použity výňatky z rozhovorů s Geofem Darrowem:

https://13thdimension.com/the-geof-darrow-interview-the-return-of-shaolin-cowboy/
https://comicsalliance.com/geof-darrow-shaolin-cowboy-interview/

Autorka článku: Alexandra Niklíčková

Stále nová a nová překvapení za dveřmi Klíčova

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 25. duben 2022; Vytvořeno: 25. duben 2022; Aktualizováno: 20. únor 2023

aneb
Kolosálka? A není to trochu málo, Josephe Hillstrome?

Taky je vám ten zvuk nějak povědomý? To jemné cinknutí kovu o kov a následné zarachtání klíče v zámku? Ten okamžik těsně před tím, než se s nepatrným vrznutím otevřou staré těžké dveře; ta vteřina, v níž bezděky zatajíte dech, než se rozhodnete vkročit do potemnělé vstupní haly. Víte, že to nebude žádná procházka růžovým sadem, ale stejně jdete, protože nechcete přijít o to, co se skrývá uvnitř: fakticky parádní příběh.

Nač se opakovat? Pokud jste sérii Zámek a klíč amerického spisovatele Joe Hilla (celým jménem Josepha Hillstroma Kinga) dosud nečetli, a sháníte základní informace, pak dovolte, abych vás rovnou odkázala na starší článek, který se věnuje ději komiksu a jeho autorům v míře dostatečně podrobné. A zajímají-li vás podrobnosti stejnojmenného seriálu, vysílaného streamovací platformou Netflix a čítajícího k datu publikace tohoto článku dvě série (s ohlášenou třetí), pak vás pro změnu odkážu na všemocný internet.

Celou základní sérii vydalo ve Státech nakladatelství IDW Publishing. O její ohromné popularitě (nejen) v našich končinách pak mimo jiné svědčí i fakt, že v Česku se všech šest svazků dočkalo už několika vydání, a nyní se chystá souborný výtisk ve velkém formátu, neboli takzvaná kolosální kniha. Přesněji řečeno Zámek a klíč Kompendium.

V titulu článku se ovšem hovoří o překvapení a bylo by fér svému slovu dostát. Připraveni? Vzápětí po vydání Zámku a klíče Kompendia vyjde také... další, úplně nový, Zámek a klíč! Jde o v Česku dosud nevydaný prequel základní série s podtitulem Zlatý věk. Ta dá!

Scenárista Joe Hill a kreslíř Gabriel Rodriguez totiž po dokončení základní série Zámku a klíče rozhodně nelenili. Naopak, pustili se do práce na komiksu, který má na základní řadu navazovat (dle dostupných informací by měl být zároveň prequelem i sequelem) a měl by vycházet pod názvem World War Key. Součástí série World War Key je právě Zlatý věk.

Zak vek 2

V něm se seznámíme (jak jinak) s rodinou Zámkových, ovšem nenechte se mýlit – nejde o naše staré známé z jednadvacátého století. Ve Zlatém věku se přeneseme do dob těsně před propuknutím První světové války, kdy na Klíčově žil Chamberlin se svou ženou a čtyřmi dětmi. Jejich příběh začíná poměrně nevinně a hravě, ale se začátkem války se věci značně zkomplikují. A když pak dojde k nechtěnému úmrtí člena rodiny a viník se rozhodne uvalit na sebe až nepředstavitelně krutý trest, zdá se, že rozhodně bude co napravovat.

Hrdinkou druhé části knihy se stává již dospělá Chamberlinova dcera, Mary Zámková, která se pro záchranu bratrovy duše nebojí vydat až... do crossoveru se Sandmanem. Autorům totiž přišlo, že Gaimanův svět skýtá nejednu příležitost k šikovnému propojení obou komiksů, a tak ve vzájemné spolupráci stvořili příběh, v němž se objeví nejen samotný Morpheus, Roderick Burgess či Smrt, ale v němž sehraje důležitou úlohu -- jak jinak -- jistý klíč, jehož význam bude nakonec mnohem větší, než by se dalo zpočátku očekávat.

To bychom tedy měli ono slibované překvapení. A teď zpátky ke kolosálce. Na závěr bych ráda připomněla, nač konkrétně se v souborném vydání Zámek a klíč Kompendium mohou čtenáři těšit.

Bichle má úctyhodných 1024 celobarevných stránek, obsahuje novou předmluvu od autora (v níž vám mezi jiným svým dokonale roztomilým způsobem přiblíží, jak celá série vznikala), rozsáhlou galerii, rejstřík známých klíčů a portréty postav. Kniha jako taková bude mít sametový potah se zlatoražbou, kapitálek, stužku, a jelikož svazek vychází v edici Kolosální knihy, bude opatřen jmenným seznamem všech předplatitelů a každý výtisk bude opatřený unikátním číslem.

Sběratel tak dostane všechny pomyslné klíče navléknuté pěkně na jednom, poměrně luxusním kroužku. Samozřejmě je potřeba připojit varování: nepokoušejte se tento svazek zámků a klíčů nosit v kapse, ba snad dokonce zavěšený na krku. Mohlo by dojít k nevratnému poškození vašeho šatstva či krčních obratlů!

Autorka článku: Alexandra Niklíčková

ZaK vek 1

Autor Vrány přilétá na Comics-Con Prague 2022

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 20. duben 2022; Vytvořeno: 20. duben 2022; Aktualizováno: 20. únor 2023

images Je před námi víkend plný zábavy a zážitků Comic-Con Prague 2022. Vše je už v jasnějších barvách, proto můžeme zveřejnit naše přednášky a podrobnosti účasti Jamese O'Barra, autora Vrány. Dle aktuálních informací bude James O'Barr na Comic-Con Prague 2022 přítomný během všech tří dní.

Po celou dobu akce nás můžete navštívit v našem vymazleném stánku, ve kterém najdete naše komiksy se 40% slevou (nevztahuje se na kolosální knihy a již zvýhodněné komplety / platby pouze v hotovosti). Vezmeme s sebou také vzorky chystaných knih (pro případ, kdybyste nestihli naši páteční přednášku představení edičního plánu 2022 viz níže), ať víte na co se můžete letos těšit.

Exklusivně budou v prodeji i novinky Kovboj ze Šaolinu: Sakra Trek a Ú.P.V.O. 16: Upír. K dispozici bude i nový ediční plán na rok 2022 se zbrusu novou ukázkou chystaného komiksu.

Na stánku se budeme snažit mít neustále dostatečnou zásobu titulů pro autogramy Jamese O'Barra: Vrána, Vrána: Mrtvá doba, Vrána: Soumrak bohů i DVD Vrána: James O'Barr na KomiksFestu.

Navíc pro vás máme, jako vždy, připravené dárky (do vyčerpání zásob), které vás jistě potěší.
Budeme se na vás všechny moc těšit :-)

Přednášky:

Comics Centrum – představení edičního plánu 2022
pátek 22. 4., 18:00, ComicLine D12

Komiksy nejsou jen o superhrdinech. Jsou to také knihy plné dobrodružství, napínavých příběhů, a především kvalitní zábavy – Hellboy universum, Zámek a klíč, Conan, Sin City a mnoho dalších. Přijďte se dozvědět víc o komiksech, které pro vás tento rok chystáme. Těšit se můžete i na naši tradiční soutěž.
Přednášející: Václav Dort, Martin Trojan
POZOR!!!

Horor v komiksu
sobota 23. 4., 19:00, ComicLine D12

Přednáška určená především fanouškům hororu, kteří zatím komiks opomíjeli. Comics Centrum se již od své první vydané knihy tomuto žánru soustavně věnuje, a je tudíž nejpovolanější provést vás zákoutími komiksové hrůzy. Pojďte se příjemně bát s Drákulou, Duchy mrtvých, Baltimorem a řadou dalších. Těšit se můžete i na naši tradiční soutěž.
Přednášející: Václav Dort, Martin Trojan

Fenomén Vrána – James O‘Barr
neděle 24. 4., 16:00, sál B

Přednáška amerického komiksového umělce, který stvořil kultovní dílo – komiks Vrána, který se stal předlohou neméně kultovního stejnojmenného filmu. Proslýchají se zvěsti o natáčení nového filmu a tak se jedná o skvělou příležitost dozvědět se více o tomto autorovi i jeho díle.
Moderuje: Martin Štefko
V angličtině, se simultánním tlumočením do sluchátek.

Jak se píše scénář komiksu?
pátek 22. 4., 20:00, sál Evropa 2 Stage (E2)

Autor světoznámého komiksu Vrána (předloha stejnojmenného filmu) James O'Barr a autor románů ze světů Duny, Star Wars a mnoha dalších Kevin J. Anderson si popovídají o tvorbě scénářů pro komiksy.
Moderuje: Martin Štefko
V angličtině, bez překladu.

Vrana con

Údolí zrůd: Příběh a to, co v něm není

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 26. březen 2022; Vytvořeno: 26. březen 2022; Aktualizováno: 20. únor 2023

Netradičně začneme tím, co čtenáře na této knížce nadchne asi ze všeho nejméně. Je vlastně dost krátká, zamlklá a skoupá na slovo. Co se týče textu, kdybyste se hodně rozjeli, za pár večerů, možná i za jediný, byste vyšvihli podobně dlouhou slohovku. Jenomže v tomhle případě je zamlklost a nevyřčenost důležitou součástí celého vyznění příběhu, k čemuž vzápětí dojdeme. Ale nejdřív pár základních údajů.

Údolí zrůd (v originále Freaks of the Heartland) vyšlo původně u nakladatelství Dark Horse v šesti sešitech v roce 2004 a znovu pak roku 2012 v pevné vazbě. Scénář napsal Steve Niles, jehož ani v českých komiksových vodách jistě netřeba dlouze představovat, neboť tak již učinil sám, coby autor scénáře komiksu 30 dní dlouhá noc, který vytvořil spolu s výtvarníkem Benem Templesmithem a který vyšel roku 2003 u IDW Publishing a ve stejném roce v Comics Centru. Po kultovním díle, jež mimo jiné pomohlo oživit pomalu skomírající hororový žánr, následovaly další kousky, kupříkladu neméně opěvované dílo Criminal Macabre, opět ve spolupráci s Templesmithem. A Údolí zrůd, jež bylo oceněno zlatou Spectrum Award, každoročně udílenou cenou v žánru sci-fi, fantasy a hororu.

Hlavní příběhová linka je jednoduchá: děti prchající před bezprostředním ohrožením. Máme tu malého Trevora, který bydlí se svými rodiči na osamělé farmě kdesi uprostřed řídce osídleného údolí Gristlewood. Ve stodole za domem však v hrozných podmínkách žije také Trevorův mladší bratr Will, na svůj věk značně přerostlý, a navíc od narození znetvořený.

Bratrská láska, otec hrubián a matka, která na vše rezignovala: to jsou vstupní ingredience zápletky, která nabírá na tempu ve chvíli, kdy se otec v záchvatu vzteku a frustrace rozhodne svého nechtěného syna zastřelit. Trevor chce bratra za každou cenu ochránit, a tak spolu vyrážejí na nelehkou cestu ke konci údolí, kde, jak doufají, naleznou pomoc a bezpečí.
zrudy obrazek fcb

Zrůdy jsou však mnohem víc než jen obyčejným survival hororem, byť o to mrazivějším, že proti krutostem světa staví nevinné a nezkušené děti. S postupujícím dějem pomalu odkrýváme náznaky toho, že současná situace je jen vrcholkem obřího a zvráceného ledovce, který silou vůle drží ve skrytu před světem takřka všichni obyvatelé gristlewoodského údolí. Nicméně Niles pouze zanechává indicie, nevysvětluje. Co se týče podhoubí celého příběhu, dostávají příležitost čtenáři a jejich fantazie. A právě zde se obloukem vracíme k textové šetrnosti, zmíněné v úvodu, která tvoří funkční prvek nejen z výše zmíněných důvodů, ale také proto, že dovoluje výmluvněji působit obrazové stránce komiksu.

Tu obstaral výtvarník Greg Ruth, který je kromě práce na komiksových dílech známý kupříkladu také tvorbou výtvarné koncepce filmu Atlas mraků či videoklipů pro Prince a Roba Thomase, frontmana americké skupiny Matchbox Twenty. Komiksové tvorbě se věnuje jen velmi vzácně, a o to větší událostí je každý jeho počin. U nás jsme měli možnost seznámit se s jeho tvorbou prostřednictvím knihy Conan 0: Zrozen na bitevním poli. Víceméně všechny ohlasy se shodují v tom, že co se týče naléhavosti příběhu a atmosféry, přinejmenším z poloviny nese zásluhy právě Ruth, který svým rozmáchlým stylem a chytře navolenou barevnou paletou čtenáře dokáže opravdu přenést na americký středozápad, do blíže nespecifikovaného zapadlého kraje, bez konkrétního určení prostoru či času.

Samotný komiks, nezapírající v sobě vlivy Johna Steinbecka či Harper Leeové, možná slupnete jako pověstnou jednohubku, ale pokud mu dáte šanci, odvede na vás největší kus práce až později. Domýšlení jednotlivých linek totiž může pootevřít náhled do velmi nepěkně mrazivých míst. A kromě toho se dají takřka donekonečna rozvíjet úvahy o tom, kdo je vlastně ta největší zrůda, a že náš svět nepotřebuje netvory ani strašidla – docela dobře si je umíme nahradit sami.

Autorka textu: Alexandra Niklíčková

Ohlédnutí za komiksy roku 2021

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 6. únor 2022; Vytvořeno: 6. únor 2022; Aktualizováno: 20. únor 2023

Jako každý rok touto bychom rádi shrnuli naše nakladatelské počínání v minulém roce a ve zkratce ho zhodnotili.

Všichni jistě víte, že se dlouhodobě snažíme o vydávání jak nových, solitérních kousků, tak dalších knih ze sérií, což se nám v minulém roce opět dařilo. Nezapomínáme ani na dotisky nejžádanějších komiksů, aby si na své přišli i ti, kteří ke komiksům přičichli (někteří doslova) až v poslední době.

V minulém roce se nám podařilo dokončit dvě série (Pochmurný kraj, Baltimore), plus jsme dokončili sérii Sin City v novém upraveném vydání.

Stále věnujeme velkou pozornost dalším a dalším knihám z Hellboy universa. Jeho fanoušky už nyní můžeme ubezpečit, že letos tomu nebude jinak.

Současně jsme v minulém roce (a nejen v něm) podpořili dětské domovy, tábory, nemocnice, školy atd., abychom v této nelehké době udělali radost i těm potřebným.

I když nebyl loňský rok jednoduchý (který rok byl si ani nevzpomínáme), považujeme ho za velmi úspěšný. Za vším tím je velká dřina našeho malého nakladatelského týmu, která se nám však dlouhodobě vyplácí.

Ze všech vydaných knih máme opět velkou radost a věříme, že jsme ji dokázali udělat i vám, našim fanouškům a čtenářům komiksů.

Jistě vás bude zajímat, kdy přijde na řadu oznámení edičního plánu na tento rok. Pak vězte, že na něm intenzivně pracujeme a jakmile bude připravený
v prezentovatelné podobě, dáme vám všem hned vědět.

Máte se na co těšit!

Koktejlky, rtěnka a kaluže krve

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 23. listopad 2021; Vytvořeno: 23. listopad 2021; Aktualizováno: 20. únor 2023

vrazedna clanek Tohle jsou americká 60. léta přesně tak, jak je známe z dobových obrázků: lidé cení své dokonale bílé chrupy v úsměvech širokých tak, až má jeden dojem, že jim koutky úst vytahují kolíčky za ušima. Amerika je neporazitelná mocnost a její sláva se má zanedlouho opravdu téměř dotknout hvězd.

To vše samozřejmě stojí na pevném pilíři v podobě příkladné americké rodiny. A tu tvoří trochu upracovaný, leč starostlivý manžel, pár nezbedných, leč k zulíbání nevinných dětí, a především půvabná a starostlivá žena, která balancujíc na jedné noze v jehlových podpatcích, druhou obratně dovírajíc myčku nádobí, podepisuje domácí úlohy svých dětí a s úsměvem nalévá svému ze zaměstnání přišedšímu choti sklenku brandy. Netřeba dodávat, že to vše zvládá v dokonale padnoucích šatech a make-upu.

A přesně touto dokonalou ženou je Josie Schullerová, hrdinka komiksu Vražedně dokonalá (Lady Killer), který vyšel původně ve dvou knihách u nakladatelství Dark Horse v letech 2015 a 2016.

Josie je prototypem manželky z plakátu. Vaří, zašívá, usmívá se a stará se o všechny a o všechno na jedničku. A nadto ovládá ještě jednu praktickou dovednost: brutálně vraždí lidi na zakázku.

Nejde samozřejmě o úplně novou myšlenku; ženských vražedkyň se v literatuře, filmu i komiksu rozhodně pár najde (ačkoliv o poznání méně než těch mužských). Co činí z Josie výjimečný případ, je právě kontrast, který vytváří její krvavý vedlejšák s jejím jinak dokonalým světem, který jako by byl kopií dobových kolorovaných tiskovin. A tento pozoruhodný kontrast má na svědomí výtvarnice a scenáristka Joëlle Jonesová.

Joëlle je tvůrkyně, která má přes nevysoký věk (* 20. 2. 1980) za sebou poměrně úctyhodnou komiksovou kariéru. Na jejím počátku se rozhodla hodit za hlavu studium malířství na vysoké škole a ukázala své umělecké portfolio Davidu Mackovi z nakladatelství Dark Horse. Namísto očekávaných rad, na čem by jako nezkušená komiksová výtvarnice měla ještě zapracovat, dostala ve velmi krátké době první pracovní nabídku a od té doby „měla dost velkou kliku, takže to vydrželo“.

Po prvních zakázkách, jejichž prostřednictvím se ve světě komiksu rozkoukala, se seznámila se spisovatelem Jamiem S. Richem, jenž ji požádal, aby nakreslila jeho komiks 12 Reasons Why I Love Her a později také You Have Killed Me. Přátelství s Richem pro ni bylo zásadní zejména v tom, že jí coby zkušený spisovatel pomohl vytvořit její autorský komiks, a tím byla právě Vražedně dokonalá. joelle jones

Joëlle měla podle svých slov od začátku problém s tím, že její zakázky se příliš točily kolem romantických příběhů a pohádek, zatímco ona toužila pracovat na kriminálkách a krvácích. A tak si vymyslela postavu Josie, která na pozadí úchvatných šedesátek žije dvojím životem. A Jamie S. Rich byl tím, kdo jí pomáhal s psaním scénáře k první knize. Scénář ke druhé knize už pak vytvořila bez jeho pomoci. „Napsala jsem to tak, abych si mohla nakreslit scény, které jsem chtěla,“ přiznala se v jednom z rozhovorů Joëlle.

Nutno dodat, že Joëllin charakteristický výtvarný rukopis je bezesporu tím, co dodává komiksu nenapodobitelné kouzlo. Joëlle kreslí lehkou ženskou rukou a její scény s Josie mnohdy připomínají výstřižky z módních časopisů.

Ovšem právě to tvoří, dohromady s chladnokrevně děsivým obsahem, dechberoucí dojem, kterému nechybí nadhled ani humor (byť černočerný). Z Josie dokázala vytvořit ideální antihrdinku, které přes její brutalitu a chladnokrevnost nedokážeme nedržet palce, aby při vratkém balancování mezi dvěma světy dokázala udržet rovnováhu i nezbytné utajení.

Vražedně dokonalá sklidila ve světě mnoho ohlasů a její autorka byla dokonce poctěna nominací na cenu Willa Eisnera (a další pak za svou práci na komiksu Brides of Helheim). Nezbývá než doufat, že slibná série, která vychází v češtině v souborném vydání, zahrnující vše, co doposud vyšlo (dvě knihy o celkem deseti sešitech), se snad v budoucnu dočká svého pokračování.

Autorka článku: Alexandra Niklíčková

Chladné překvapení pro II. pololetí 2021

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 10. listopad 2021; Vytvořeno: 10. listopad 2021; Aktualizováno: 20. únor 2023

Chlad: O šílenství, jež chutná jako směska holubích jazejčků a autonehody

Víte, jak se říká: „Nesuďte knihu dle obalu?“ Tak v tomto případě klidně suďte! Obálka Chladu totiž celkem přesně odpovídá tomu, co najdete uvnitř: výpravu do temných míst lidské mysli, kde se skrývají ty nejhorší přízraky. A přitom kniha dovede být i zábavná a vtipná, tedy pokud vám nevadí krapet zvrácený druh humoru.

chlad potah

Chlad je horor. Drásavý horor. Nicméně nejdrásavější na něm není pohled na potoky krve, nebo do nesmyslných pozic zpřehýbané a lámané údy. To, koneckonců, není nic nového. V případě Chladu zjistíte, že na vaše nervy neustále brnká nenechavá ruka scenáristy Paula Tobina se zdatnou pomocí kreslíře Juana Ferreyry, kteří mají Chlad na svědomí.

Už premisa rozhodně není zrovna tuctová: mladík jménem Declan je úředně potvrzený cvok, jenž byl svěřen do domácí péče půvabné ošetřovatelky Reece. Ta se ho ujala jednak z dobrého srdce a jednak ze zvědavosti. Declan má totiž jistou zvláštnost, kterou nedokáže vysvětlit ani nejmodernější medicína: jeho tělesná teplota je zcela nesmyslně nízká a dle všech zákonů přírody by měl být dávno mrtev. A k tomu má nanejvýš neobvyklé nadání: dokáže „uchopit“ lidské šílenství a vyléčit je. Problém je ovšem v tom, že k oběma výše jmenovaným vlastnostem přišel za dost podivných okolností a s pomocí dvou padouchů, kteří bedlivě sledují své vlastní (dost děsivé) cíle.

A právě padouchové – konkrétně Čipera Jack a Obrtlík – jsou možná tím nejzábavnějším, co Tobinův svět nabízí, a autor sám si jejich psaní, dle vlastních slov, opravdu užil

Při prvním seznámení s Čiperou Jackem, hlavním záporákem první knihy, si asi jen málokdo nevzpomene na klasického batmanovského Jokera, ovšem Jack není jen tak obyčejný padouch, je to prazvláštní tvor, jenž se živí šílenstvím. Své lidské camemberty si rád nechává řádně uležet, a dokonce tu a tam jejich sklony k bláznění i rád přikoření. A právě Jackova gastronomická mánie spolu s krvelačným kulinářstvím představuje umně vyvážený slalom mezi groteskou a hororem (Když pijete bělidlo, nezapomeňte sledovat holuba!). Až by jeden řekl, že tak roztomile odporného ničemu nedokáže nikdo nahradit.

V druhé knize se to však více než dostatečně podaří Obrtlíkovi, jenž je jakousi hodně perverzní verzí Hrubínovy Květušky, zodpovědně pečující o svou zahrádku. Pasáže obrazně popisující jeho ženosečné zvyklosti pak rozhodně nelze slabším povahám doporučit jako čtení na dobrou noc. chlad blok 2

Důležitý aspekt, který dává autorovi poměrně volnou ruku jak z hlediska textové, tak i obrazové stránky, je to, že celá kniha se točí kolem šílenství. Fantasmagorie je citelně blízko, takže lze určit, kudy přesně vede hranice mezi tím, co hrdinové opravdu fyzicky prožívají, a co jim jen namlouvají jejich vystresované mysli. Anebo se můžeme nechat unášet autorovou představivostí, která celkem vyváženě využívá některých klišé žánru a buduje na nich nejrůznější zábavné konstrukce.

Koneckonců, Tobin sám zmiňuje, že šílenství je pro horor velmi živnou půdou, protože: „Neexistuje osamělejší vězení než stav, kdy se nedokážete spojit se světem, v němž žijete, ani mu porozumět.“

Je jasné, že šílenství a bláznivé světy, jimž dává vzniknout, představují více než lákavou příležitost pro vizuální stránku knihy. A té se ujal zkušený komiksový kreslíř Juan Ferreyra, který nejenže přenesl na plátno Tobinovy představy, ale navíc stvořil i několik příjemně znepokojivých obálek, přičemž ta titulní si své prvenství vydobyla zajímavým způsobem -- vyděsila k mrti manželky Paula Tobina a redaktora Scotta Allieho.

Chlad začal vycházet roku 2012 u nakladatelství Dark Horse a poslední sešit spatřil světlo světa začátkem roku 2016. Celé dílo tvoří tři na sebe navazující příběhy, Chlad, Chlad: Prohnilé sémě a Chlad: Kosti jsou vrženy. Roku 2017 pak Dark Horse publikoval i souborné vydání, jež je základem české verze, která vyjde ve formátu kolosálních knih. Zároveň bude mít místní vydání čtyři variantní obálky z toho tři limitované. Zobrazovat budou výše zmíněné hlavní postavy celého komiksu – Declana, Čiperu Jacka, Obrtlíka a Reece.

Chlad se pohybuje na hraně mezi hororem a mysteriózním příběhem a přináší pestrou, akční a promyšlenou cestu do hlubin šílenství a zase zpátky (skoro). Takže pokud vaše čtenářské chuťové pohárky dostanou zálusk na dobře odležené a prozrálé vyprávění posypané pěknou porcí děsu a okořeněné kapkou humoru, pak konzumujte Chlad ještě zatepla. Vždyť kdo by se nechtěl zamyslet nad tím, zda k němu mluví ponožky, kde bývá nejpokousanější anebo jak hlasitě dovede křičet se zavřenou pusou, že?

Autorka článku: Alexandra Niklíčková

Variantní obálky:

Každý máme své klece

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 8. listopad 2021; Vytvořeno: 8. listopad 2021; Aktualizováno: 20. únor 2023

kleceFB Po loňském existenciálním a místy až zádumčivém eposu Měsíční stín si pro nás, hloubavé fanoušky, letos Comics Centrum připravilo další emoční kousek v kolosálním formátu – Klece. Jako jsem přesvědčen, že dvě osoby v relativní vzájemné blízkosti jsou již davem, doufám že v tomto případě jsou dvě knihy, tak výrazně vybočující z mainstreamové produkce, tradicí.

Davea McKeana možná nebudete na první pokus schopni přesně zařadit, i přesto že vám jeho styl bude jaksi povědomý. Nebudu dlouze napínat, jde o autora oněch úžasných mystických obálek, i psychedelických stránek přímo z příběhů Sandmana od mistra vyprávění Neila Gaimana. McKean ve své kariéře vdechl život mnoha ilustracím k dílům jiných tvůrců, ale Klece jsou čistě jeho autorským počinem. Jak možná s překvapením zjistíte, Dave není jen originálním ilustrátorem, ale i zdatným vypravěčem. Na pohledu do jeho mysli je však něco znepokojivého. Od prvních stránek předmluvy se před čtenářem otevírá zvláštní ponurý, temný svět umění, ve kterém postavy bojují jednak s vlastní inspirací a motivací, jednak se samotným uchopením reality. Stránky většinou postrádají barvy, s výjimkou několika vyprávěcích snových segmentů, a místo toho se spoléhají na surové a strohé černé linky a šedomodrý nádech. Text není nezbytnou podmínkou každého panelu, stejně jako v realitě nejsou k vyjádření vždy potřebná slova. A tak nám autor dodá jen takové množství slov, které je nezbytné k pochopení děje.

Svět Klecí obývá skupina postav žijících v bytovém domě jménem Méru (co je Méru), z nichž každá se účastní svého vlastního boje a každá se takříkajíc vypořádává se svou osobní klecí. Hlavním hrdinou je umělec, který bojuje o inspiraci k vytvoření dalšího velkého uměleckého díla. V průběhu románu poznává své sousedy, další podivíny, a jejich životy se prolínají. O patro nad ním žije jazzový hudebník/básník, který svými nadpozemskými vystoupeními vyráží dech místním barovým štamgastům. Pod ním má byt známý spisovatel, jenž se skrývá před veřejností kvůli skandálně rouhačské povaze svého posledního románu. Přes ulici žije svůdná žena, kterou skicuje, když si lebedí na terase. V domě žije i starší žena, která vede blouznivé rozhovory se svým papouškem, zatímco čeká na návrat svého manžela po jeho pětileté nepřítomnosti. klece clanek Jako tichý pozorovatel a někdy i účastník se navíc dějem proplétá černá kočka, která se zdá mít téměř lidskou inteligenci. Postupný přechod od doslovnosti k fantaskním alegoriím a příběhům v příbězích knize slouží především jako odrazový můstek pro emočně-vizuální a stylisticky sugestivní zážitek. Genialita McKeanovy kresby Klecí spočívá v pojetí detailu tváří jednotlivých postav. Přestože se objevují stále dokola, a někdy se téměř nemění kompozice panelů, nejsou nikdy zobrazeny dvakrát stejně. Skutečně mistrně je zachycena jemnost toho, jak odlišně může někdo vypadat v různých okamžicích a situacích. Na McKeanovo charakteristické využívání dramatických změn stylu, multimediálních prvků, živé fotografie a až surreálného vyznění ilustrací se v Klecích příliš nespoléhá, spíše tyto ohlašují klíčové momenty či zvraty děje.

Téma knihy nemá přehnaně náboženský podtón, spíše je to legenda o hledání odpovědí na velké otázky, které trápí nejen umělce, ale každého člověka, jenž zkoumá své pocity. Hledání se často může zdát beznadějné, přesto nás osud rád dovede na nepředvídatelné křižovatky a k nečekaným cílům. Nejinak je tomu i v klecích, ze kterých můžou vést ty nejméně pravděpodobné cesty a na jejich koncích nás budou čekat okouzlující překvapení.

Klece v nás uzamykají mysl. Klece nám mysl zavírají za mříže z předsudků, strachu, zvyků, nenávisti, zloby a lenosti. Klece nám berou svobodu. Hledejme cestu z klecí, protože jedině tam venku, mimo klece, je štěstí... pro nás i pro všechny, na kterých nám záleží.

Autor článku: MS, komiksový fanoušek

Klece: Cesta do hlubin McKeanovy duše

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 2. listopad 2021; Vytvořeno: 2. listopad 2021; Aktualizováno: 20. únor 2023

Klece 01 Sejdou se takhle v jednom činžáku malíř, spisovatel a hudebník... To není začátek anekdoty, ale rozsáhlého grafického románu Klece od scenáristy a výtvarníka Davea McKeana, který vyšel letos v listopadu poprvé v češtině.

Samozřejmě těžko říct, jestli zrovna žánr anekdoty lze s čistým svědomím z charakterizace Klecí vynechat. Kromě toho, že se jedná o dílo do jisté míry kultovní, hlubokomyslné a s přesahem do filozofie, má v sobě i nezanedbatelnou dávku humoru, ač mnohdy černějšího, než je kocour, který v knize ladně přeskakuje mezi římsami a komiksovými panely.

Mísení žánrů, ale také výtvarných stylů a technik je koneckonců pro Davea McKeana typické. Také díky němu prosluly jeho obálky ke Gaimanovým knihám. McKean je muž mnoha profesí – kromě kresby a psaní scénářů se věnuje rovněž fotografii, grafice, hudbě (dokonce má vlastní vydavatelství) a filmové režii (kupříkladu celovečerního snímku Maska zrcadla). A co se týče komiksu, k jeho nejzajímavějším počinům se řadí kupříkladu Signal to Noise anebo v češtině vydané Vraždy a housle a Černá orchidej.

Grafický román Klece je jednoznačně McKeanovo opus magnum (alespoň prozatím); byl oceněn hned dvěma cenami Harvey Awards a představuje jedno ze stěžejních, a jen těžko přehlédnutelných, komiksových děl. Začal vycházet u amerického nakladatelství Tundra v roce 1990. Po sedmi sešitech pak v roce 1993 přešel pod Kitchen Sink, kde byly vydány ještě tři sešity (poslední v roce 1996). V roce 1998 pak vyšel celý komiks v souborném vydání taktéž u Kitchen Sink, a později ještě u NBM Publishing (2002) a u Dark Horse (2009 v brožované a 2010 v pevné vazbě). České vydání Comics Centra vycházelo právě ze dvou posledně zmíněných verzí.

Co se týče výtvarných stylů, v knize najdeme kromě klasické komiksové kresby a malovaných pasáží také koláže zpracované kombinovanou technikou, s přispěním fotografií a nejrůznějších grafických technik, a autorovi slouží ke cti, že jednotlivé techniky se střídají nikoliv bezdůvodně – jejich změna má vždy oporu v ději či proměně nálady.

CAGES FRONT FLAP FNL Celkově pak v Klecích platí více než vrchovatou měrou, že obrazová složka hovoří stejně výmluvně jako ta textová. McKean se nebojí riskovat a pouští se do (ve své době) neověřených postupů: vřazuje mnohastránkové pasáže bez jediného slova, zcela „nekomiksové“ úryvky z fiktivních literárních děl, anebo čtenáře po celých padesát stránek drží v bytě postarší dámy se sklonem k malapropismu, která si povídá se svým papouškem.

A o čem celá ta úctyhodně rozměrná kniha vlastně je? Sám McKean uvedl, že jde o: „asi ten nejpřesnější popis mého pohledu na svět, jakého jsem schopen“.

Hlavní osou knihy je příběh malíře Lea, jenž se na přechodnou dobu nastěhuje do činžovního domu, toho času obehnaného lešením. Přijíždí, aby se mohl soustředit na svou tvorbu, ale nakonec dopadne samozřejmě všechno úplně jinak. Hned první den si všimne, že v domě se inkognito ukrývá slavný spisovatel, který je veřejností pranýřován za svůj poslední román s kritikou politických poměrů v jistých částech světa (pokud vám připomíná jistého britského autora, pak se nepletete).

Osudy obou mužů se začnou pozvolna ovlivňovat, zatímco Leo poznává další barvité postavy – nechybí krásná žena, groteskně přísná bytná, mystický jazzový hudebník anebo kočka, jejíž role v příběhu je jedna z nejpůvabnějších. S textem si autor vyhrál podobně jako s obrazovou složkou: postavy, které stvořil, hovoří barvitým jazykem a každá obývá svůj specifický vesmír, do něhož nás na krátkou chvíli pozve.

A právě tyto vesmíry jsou zároveň i klecemi, v nichž se (mnohdy dobrovolně) jednotliví protagonisté zavírají. A ačkoliv se tu a tam některému z nich podaří utéct, bývá to často, jak skepticky přiznává jedna z postav, jen únik do další, snad o málo větší klece.

Klece a male Kdo by ale čekal od knihy přílišné filozofování, bude (s výjimkou předmluvy) zklamán, stejně jako ten, kdo by se těšil na příběh s tradiční šablonou typu: potkali se, zlikvidovali padoucha a byla svatba. Výše zmíněný McKeanův pohled na svět je plný záhad a tajemství, ale není třeba se obávat – ačkoliv pár otázek zůstává nezodpovězených, poměrně slušné množství dějových linek je dovedeno k uspokojujícímu závěru. Na otázku, jaký tedy McKeanův svět vlastně je, ale podle mě neexistuje zcela jednoznačná odpověď. Najdeme v něm krásu i krutost, tragédii i humor, selhání i úspěch a navrch kapku čehosi nevysvětlitelného.

Zkrátka, nedá se říct, že by byl zcela nepodobný reálnému životu.

Autorka článku: Alexandra Niklíčková

Comic-Con Prague 2021

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 14. říjen 2021; Vytvořeno: 14. říjen 2021; Aktualizováno: 20. únor 2023

A5 letak clanek Nejen pro komiksové fanoušky bude tento pátek a celý víkend plný zážitků. Proběhne totiž Comic-Con Prague a my na něm opět nebudeme chybět. Po celou dobu akce nás můžete navštívit v našem útulném stánku, ve kterém najdete naše komiksy se 40% slevou (nevztahuje se na kolosální knihy a již zvýhodněné komplety/platby pouze v hotovosti). Vezmeme s sebou i pár vzorků chystaných knih, ať víte na co se můžete těšit. Navíc pro vás máme připravené dárky, které vás jistě potěší (do vyčerpání zásob).

Tak se za námi stavte, rádi si s vámi o komiksech a nejen o nich popovídáme.

Přijďte i na naše tři přednášky, které jsme si pro vás připravili, na jejichž konci pro vás máme připravené i tradiční soutěže o naše komiksy.

1) Comics Centrum – příběhy, které vás nezklamou - pátek 15. 10. od 15:00
Komiksy nejsou jen superhrdinové. Jsou to také knihy plné dobrodružství, napínavých příběhů, a především kvalitní zábavy. Přijďte objevit světy Lary Croft, Jamese Bonda, Hellboye, Myší hlídky, Zámku a klíče, Conana, Sin City a mnoha dalších.
Přednášející: Václav Dort, Martin Trojan

2) Hellboy universum – sobota 16. 10. od 19:00
Hellboy universum je naprosto neodolatelná směs bájí, legend a mnoha mytologií. Atraktivní příběhy mají skvělou atmosféru a obsahují akci, humor i napětí. Jeho stvořitel Mike Mignola koncipuje jednotlivé části (Ú.P.V.O., Humr Johson, Abe Sapien a další) vizuálně i stylově velmi různorodě.
Přednášející: Martin Trojan

3) Conan, král Comics Centra – neděle 17. 10. od 10:00
Fantastický svět spisovatele Roberta E. Howarda plný odvážných mužů a krásných žen, ve kterém prastarým říším vládne temná magie a krutá božstva. Pojďte se podrobněji seznámit s minulostí, současností i budoucností barbara Conana, který kraluje již mnoho let v nakladatelství Comics Centrum.
Přednášející: Martin Trojan

Budeme se na vás těšit :). A5 letak clanek text

*kromě kolosálních knih/platí do vyčerpání zásob

Vezměte své chmury do rodného kraje

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 6. září 2021; Vytvořeno: 6. září 2021; Aktualizováno: 20. únor 2023

Harrow County je malý jižanský zemědělský kraj s pohnutou minulostí. Před osmnácti lety zde trojnásobně zabili čarodějnici Hester, a to tak, že ji zastřelili, oběsili a poté upálili. Mysleli si, že město zbavili tohoto zla, navzdory tomu, že umírající Hester předpověděla svůj návrat. Nyní ale jedna mladá osmnáctiletá dívka vykazuje známky toho, že by mohla být reinkarnací Hesteřina ducha. Emma o žádném čarodějném prokletí nic nevěděla, dokud si měšťané nezačali za jejími zády cosi šeptat. A tak se vydává do lesa, vstříc nepříjemné pravdě…a nás bere na tuto hrůznou výpravu s sebou.

Horor je jednou z nejsvobodnějších forem, možná nejen fantastiky, ale snad i literatury celkově. Hororové autory nesvazují úzké mantinely žánru a dobrý hororový příběh vás dávno nevystraší jen lacinou „lekačkou“ nebo nechutnými monstry. Moderní horor je především výborný příběh, který prožívají silné postavy. Tyto aspekty splňuje Pochmurný kraj snad až učebnicově. Silný příběh, zjevně od začátku promyšlený a uzavřený, čímž se mimochodem podobá například sérii Zámek a klíč, nenechává čtenáře na pochybách, že vše má svůj význam a že vše směřuje k jedinému nevyhnutelnému cíli. Cullen Bunn, nám představuje horor z prostředí amerického jižanského zapadákova a mistrnou a procítěnou prací s postavami dělá, spolu s poutavými akvarely Tylera Crooka a okouzlujícími drobnými detaily, z Pochmurného kraje, jednu z nejúchvatnějších komiksových sérií posledního desetiletí.

Lidskost, s jakou Bunn v Pochmurném kraji pracuje s postavami, se jen těžko objevuje v jakémkoli médiu. V chování postav je upřímnost, díky níž se s nimi lze okamžitě sžít bez ohledu na to, zda jsou to lidé, nebo ne.

Mnohé vedlejší postavy si zamilujete, přičemž žádná z nich není striktně černá, nebo bílá – vyloženě dobrá, či zlá. To ostatně platí i pro samotnou Emmu. Chce být dobrá, což z ní dělá kladnou postavu, ale jednak díky svému předurčení, jednak i svými činy a mocí, nebo jen poznáváním sebe samé, dokáže věci řádně zamotat. V tom jí zdatně sekunduje i její nejlepší kamarádka Berenika.

Dokonce i mnohé z vedlejších záporných postav série mají v rámci své proradnosti pochopitelné chování. Příběh se zabývá různými odstíny dobra a zla, přičemž pouze Hester je představitelkou ultimátního zla. Bunnův pečlivě vystavěný a originální děj je strhující od úvodní stránky první knihy až po poslední stránku knihy poslední.

Emocionální rozsah, který dokáže vyjádřit svou kresbou Crook, je ohromující. Od štěstí, vyzařujícího z některých panelů, až po vztek nebo zlomené srdce. Přišlo vám snad na první pohled něco divného na téhle komiksové sérii? Pokud ano, pak to určitě byla kresba. A přišlo vám zpočátku něco divného na Hellboyovi? Je to tak, oboje má naprosto unikátní a jedinečnou kresbu, která nepřipomíná nic, co jste do té doby viděli, a když se na ni zaměříte pozorně, zjistíte, proč ji mnozí z nás považují za geniální.

Crook nesází na vylekání, nebo znechucení čtenáře. Jde na to přes hutnou atmosféru. Tu se mu daří budovat díky nejtemnější temnotě i znepokojivé lesní krajině. Když však teče krev, je to vždy brutální a šokující podívaná, aniž by to působilo nechutně nebo přehnaně. Kreslíř se také vyžívá v detailech, skrytých i zjevných, a hře s designem panelů nebo celostránek. Dokonce i nápisy a SFX mají svou osobitost, často mění písmo nebo se objevují ve zvlněných zpěvných linkách. Crookova kreativita ještě více vystihuje zázrak a kouzlo této série. Dlužno dodat, že právě SFX (zvukové efekty) jsou v této sérii tak zásadní, že se je Comics Centrum rozhodlo počeštit. Díky těmto ručně malovaným „zvukům“ si může čtenář ještě více užít hororové a napínavé chvíle tohoto příběhu.

Stále váháte, zda využít příležitost naskočit do, za dlouhou dobu, nejzajímavější série vydávané na české scéně? Možná vás přesvědčí to, že vyšel poslední – osmý – díl, a můžete si ji tedy pořídit najednou ve zvýhodněném kompletu. Jen v takovém případě nepočítejte, že budete schopni knihy odložit dříve, než spatříte doslov obou autorů.

Autor článku: MS

D.

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 22. červen 2021; Vytvořeno: 22. červen 2021; Aktualizováno: 20. únor 2023

doomboyclanek A máme tu další surrealistické dílo Tonyho Sandovala. Po velmi dobře přijatém Vodním hadovi vydaném minulý rok, tentokrát přichází Doomboy. Kdo Vodního hada četl, bude mít základní představu o tom, co očekávat. Doomboy je totiž opět Sandovalovým ryze autorským počinem, a jeho, troufnu si říct, snadno rozpoznatelný rukopis se nezapře ani zde.

České vydání si neponechalo anglický název z ledabylosti, ale je odvozen od metalového subžánru – doom metalu. Sandoval totiž kromě komiksů vyrostl i na metalové muzice. Tvořit Doomboye, jak sám říká, pro něj bylo velice osobní a zvláštní, protože k němu přistupoval spíše jako ke svého druhu fiktivnímu dokumentu o imaginárním mladém hudebníkovi než jako ke klasickému příběhu. Tomuto mladému kytaristovi říkají D., a pohybuje se v okruhu podobně hudebně založených vrstevníků, tedy prostředí autorovi velmi blízkém. Kromě hudby řeší párty, pivko, holky a prostě všechno, co k tomuto životnímu stylu patří. D. není nejoblíbenější, nejlepší a ani ničím výjimečný. O to mu ani nejde, tohle není příběh o cestě k úspěchu. D. má přání mnohem osobnějšího rázu – rád by se rozloučil se svou nedávno zesnulou přítelkyní. Toho chce dosáhnout prostřednictvím své hudby, která se ale zdaleka nedostane jen k ní…

Ačkoli se na první pohled jedná o zcela jiný příběh, než byl Vodní had, mají oba mnoho společného. Kromě surreálna a pro autora typické kresby, která evokuje některá díla Tima Burtona, se jedná hlavně o užívání podobných témat – těžkostech puberty, osamělosti, nudy, smrti, mezilidských vztahů a ztráty iluzí. Období dospívání je v Sandovalově díle přítomno velmi často, jelikož dle něj se jedná o stěžejní životní období, kdy zvědavost a objevování nových věcí lze přirozeně a poutavě kombinovat s fantaskními prvky. A vzhledem k tomu, jak svěže, svým způsobem pozitivně a zároveň nostalgicky a posmutněle jeho svérázné komiksy působí, musíme mu dát za pravdu, že na téhle kombinaci vskutku cosi je.

Dodejme jen, že Doomboye vydává Comics Centrum ve stejně širokoúhlém formátu jako knihy 300: Bitva u Thermopyl, Xerxés: Pád domu Dareiova a vzestup Alexandrův či Teror ve jménu víry od Franka Millera, takže vám k nim bude v knihovně hezky ladit.

Autor článku: Adam Peňáz

Kolik je Králů aquilonských?

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 11. červen 2021; Vytvořeno: 11. červen 2021; Aktualizováno: 20. únor 2023

KCkrál Kolosální Conan, král aquilonský je vyexpedován.

A kolik je tedy nakonec výtisků?

Kolosální Conan, král aquilonský je už patnáctá kolosální kniha v pořadí a my vám můžeme s radostí oznámit, že si vedla nejlépe ze všech zatím vydaných kolosálních knih. Celkový počet výtisků přesáhl něco málo přes 1 500 kusů.

Vážíme si vaší důvěry v tento projekt, v nás, a současně nás velmi těší váš zájem o Conana a to jak v tomto, tak v běžném formátu.

Všem, kteří si tuhle kolosálku objednali velmi děkujeme, protože bez vás by to nešlo.

Ještě bychom rádi dodali, že obsah této kolosálky v běžném formátu máme v plánu vydat chronologicky na konec celé série, dle přehledu, který jsme pro vás před časem vytvořili. Číslování knih vás povede.

PS Pro předobjednané knihy se už můžete vydat osobně k nám do showroomu Slavíkové 19, Praha 2. Rádi Vás u nás uvidíme :).

Odkud je Conan?

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 25. kvě 2021; Vytvořeno: 25. kvě 2021; Aktualizováno: 20. únor 2023

Nově objevované žánry mívají zpravidla nadšené (a mnohdy i výtečné) překladatele, horší to ale bývá s redaktory. Nových trendů se zpravidla chytají nadšenci a průkopníci, pro které hraje hlavní roli představit svůj objev čtenářům, a na redakční práci neberou zřetel. Maximálně se věnuje čas korekturám, aby se v knize neobjevovaly překlepy, ale to bývá zpravidla všechno. Když se ale daný žánr etabluje, začne být určitá redakční revize potřebná. Tou dobou už ale bývá poměrně komplikovaná, protože některé nesmyslné věci mezitím stihly zakořenit.

Podobné to je i s žánrem meče a magie, v našem případě s Conanem Roberta E. Howarda. Překlad Jana Kantůrka je sice ikonický, ale vzhledem k době a okolnostem jeho vzniku byla redakční práce téměř nulová. To se nejvíce projevuje na rozkolísaném (zpravidla bezmyšlenkovitě přejatém) pravopisu jmen. Anglický pravopis sice v dobách, kdy angličtina nebyla tak rozšířena, působil exoticky, což jistě dodávalo knihám o Conanovi punc výjimečnosti, ale to je tak vše.

Proto jsme se už roku 2019 při přípravách na reedici Conanových dobrodružství, zpracovaných v komiksech od Dark Horse, rozhodli sáhnout i k razantním systémovým úpravám zápisu jmen. K tomu jsme použili několik následujících pravidel.

Prvním pravidlem bylo zjednodušení zápisu a převod do českého pravopisu na základě zažité výslovnosti. Oporou nám byl úzus přepisovat takto do latinky jazyky, které latinku nepoužívají. O jazycích a písmech v Conanovi lze důvodně předpokládat, že s latinkou neměly nic společného, a proto se anglický pravopis jmen snaží zachytit (pomocí anglických pravidel) správnou výslovnost. Tudíž jsme zvolili stejný postup, ale platný pro češtinu. (SH tedy přepisujeme jako Š, proto máme Šém a Kúš a pod.) Samozřejmě z tohoto základního pravidla existují výjimky. Pro zachování jisté exotičnosti jsme např. ponechali náslovné Y (místo J) a z důvodu grafické přijatelnosti jsme ponechali i TS, byť by mělo být dle výše uvedeného pravidla C (ale uznejte, že čaroděj Cota by vypadal opravdu podivně).

Druhé pravidlo se týká původu jmen. Je známo, že Howard používal ve svých příbězích o Conanovi jména řeckého či latinského původu, stejně jako jména odvozená z jiných jazyků. Stejně tak jména zemí byla odvozena od zemí bájných či dávných. Proto jména odvozená z latiny skloňujeme jako jména latinská, jména odvozená z řečtiny jako řecká atp. Jména zemí používáme ve tvaru podobném českému jménu předlohy, jména národů rovněž (proto v Asgardu nežijí Aesiřané, ale Ásové, v Gunderlandu nežijí Gunderlanďané, ale Gundeřané atd.). I zde se ovšem najdou výjimky. Tou nejpatrnější je Cimerie. Správně by to totiž měla být Kymérie, ale Cimerie je už natolik zaužívaná, že tohle by nám opravdu neprošlo.

Třetí pravidlo bylo zjednodušení pravopisu. Kde to šlo (i na to máme pravidla, ale ta zde nebudeme vypisovat), vypustili jsme h z th (proto píšeme Tot-amon, a ne Thoth-amon). Dále jsme odstranili zdvojené hlásky.

A zde se dostáváme k odpovědi na otázku v titulku. U nás je Conan z Cimerie s jedním m, protože jde o přepis do češtiny z imaginárního jazyka používajícího imaginární abecedu, tudíž není důvod (snad kromě puncu jakési exotiky) zachovávat dvě m. Možná se tím budete cítit ochuzeni (pokud měříte knížky podle počtu písmenek), ale o to lépe se vám naše komiksy budou číst.

Nemyslíme si, že bychom na poli redakčního přístupu byli nějak příliš vlivní (a neomylní), i přesto se ale domníváme (a s nadějí doufáme), že dříve či později přejmou naše redakční principy při vydávání jiných verzí Conanových dobrodružství i další nakladatelé.

Autor čánku: Ladislav Niklíček

conan mapa

zobrazit v plném rozlišení

howard mapa

zobrazit v plném rozlišení

Král je nemrtev

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 19. kvě 2021; Vytvořeno: 19. kvě 2021; Aktualizováno: 20. únor 2023

kralFB Comics Centrum před pár dny odtajnilo ediční plán pro druhé pololetí roku 2021, který zároveň vyšel i v tištěné podobě. Ta navíc obsahuje ukázku ze zbrusu nové série Král, jenž byl a bude, jejíž první díl Artuš nás čeká už v květnu, a v říjnu tohoto roku pak druhá kniha Beówulf. Samé dobré zprávy. A o co tedy půjde?

Kdo tipuje, že komiks bude mít něco společného s Artušovskou legendou, tak tipuje zcela správně. Ale pozor, Artušovská legenda je jedna z ingrediencí komiksu, na které se dobře staví a dá se z ní řádně utahovat. Než začnete se čtením, tak se nepatrně zamyslete nad tím, kdo je v artušovské legendě skutečným rytířem bez bázně a hany!

Časově jsme v současnosti, zeměpisně pochopitelně ve Spojeném království. Dle legendy se král Artuš vrátí, až bude země opět v ohrožení (takový ekvivalent našich Blanických rytířů). Nu a skupina podvratných živlů si myslí, že zemi nejhůře je, a navíc vědí, jak krále Artuše vyvolat.

A tady se na scénu dostává poněkud nesourodá dvojice hlavních hrdinů, která se jim v tom pokusí zabránit. Po Laurelovi a Hardym, Holmesovi a Watsonovi, Dempseym a Makepeaceové, Bodiem a Doylovi, Randallu a Hopkirkovi přicházejí Duncan a Bridgette. Muzejní kurátor a jeho svérázná babča, bývalá lovkyně příšer, spokojeně trávící zasloužený odpočinek v domově důchodců. Bridgette své skutečné povolání před svým vnukem celý život pečlivě tajila. Kvůli výše uvedeným událostem však potřebuje pomoc, a tak musí s pravdou ven. Duncan nevěřícně zírá na to, jak babča bravurně zachází s celou plejádou zbraní od pistole po bazuku. Nechybí tu ani chytrá kráska Rose, a tím vzniká z nesourodé dvojice trojice. Jistě si při jejich slovních přestřelkách vzpomenete na Flyna Carsona.

Duncan: „Babčo, nemůžeš s pistolí v ruce v jednom kuse nutit lidi, aby dělali to, co chceš!“
Bridgette: „Pročpak ne? Prozatím to vždycky zabralo.“

Čeká vás dobrodružství s velmi rychlou akcí, trocha soap opery, neboť vztahy mezi charaktery se nám pěkně provazují, plus jsou tam mraky vtípků a dvojsmyslů. Vypíchl bych originální řešení problému s Králem rybářem.

kral1 08 Scénář celé třídílné série píše Kieron Michael Gillen (*1975, UK). V Čechách jste ho možná zaznamenali jako scénáristu komiksů Star Wars, ale to je fakt jen malý zlomek toho, co dělá. Píše pro Marvel, Image, Boom! Studios, Avatar Press… X-Men, Avengers, Thor, Eternals, The Wicked, Die… jsou toho tuny. A navíc píše články o počítačových hrách a má rád hry Warrena Spectora. Čili je to dobrý člověk.

Kreslířem je krutě dynamický a panelově rozmáchlý Dan Mora (*1986, Kostarika). Toho známe, neboť kreslí Buffy, přemožitelka upírů. Pracuje prakticky výlučně pro Boom! Studios, a za zmínku určitě stojí série Klaus (kdopak že to ten pán s vousem ve skutečnosti je), kterou si střihl s Grantem Morrisonem.

Sérii Král, jenž byl a bude u BOOM! Studios právě vyšlo závěrečné osmnácté číslo a venku jsou i dvě souborné knihy prvních dvanácti sešitů (v každé knize šest). V roce 2020 se série dostala do nominace na Eisner Award (Best New Series).

Pro sečtělé čtenáře malé upozornění. Mimo Artušovské legendy nemá komiks nic společného s beletristickou sérií Once & Future King od T. H. Whita. U Once & Future Američanům automaticky naskakuje asociace s králem Artušem. A to je důvod, proč Comics Centrum přichází s názvem Král, jenž byl a bude a přidává do titulu jména postav staroanglických legend. V češtině se tedy jednotlivé díly budou jmenovat Artuš, Béowulf a Zelený rytíř.

Formát a zpracování knihy bude klasicky á la Comics Centrum (Podivné nebe nad Východním Berlínem/Drákula). Kniha se 160 stranami, v bonusech klasicky očekávejte galerii obálek. Skvělý papír, perfektní tisk a pevná vazba. Prostě jako vždy u knih z Comics Centra.

Děkuji za váš čas a jako vždy, čtěte. Doporučení, kam zamířit, je snadné. Bavíme se o legendě či mýtu, takže tadááá, Prsten Nibelungův.

Vyplatí se také sledovat facebook Comics Centra, jejich youtube kanál nebo číst články.

Autor článku: Ctibor DEmnoG Svoboda

Comics Centrum News 6: Kolosální zítřky

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 23. duben 2021; Vytvořeno: 23. duben 2021; Aktualizováno: 19. leden 2024

CCN6 clanek Kolosální Conan, král aquilonský si přes přetrvávající nelehkou dobu vede u vás fanoušků velmi dobře. Prvních 300 nutných objednávek se sešlo v neobvykle krátkém čase a my jsme za to velmi rádi. Těší nás váš neutuchající zájem a důvěra v nás. Všem, kteří si tuhle knihu již u nás objednali, moc děkujeme. Vážíme si každé vaší objednávky, protože bez vás by to nešlo.

Bohužel už teď víme, že knižní distribuce ani knihkupci se nechtějí, kvůli tíživé ekonomické situaci, pouštět do finančně náročnějších projektů (čest výjimkám). Opakuje se tak situace z minulého roku, která nás přiměla k rozhodnutí opět učinit drobnou změnu v systému prodeje (stejně jako u A zrodí se hvězdy…). Převezmeme tak na sebe zodpovědnost za dostupnost knih po ukončení předprodeje, tentokrát již natrvalo. Chceme zachovat exkluzivitu Kolosálních knih, proto tištěný náklad vždy zvýšíme pouze o průměr minulých objednávek prodejců. A abychom nikoho neznevýhodnili, cenu po ukončení předprodeje na našem e-shopu opět navýšíme o 600 Kč.

Předprodej Kolosálního Conana, krále aquilonského končí 9. 5. 2021.

Vlivem současné situace se nám také, jak doufáme, podařilo do budoucna zmírnit problém se spekulacemi u některých starších Kolosálních knih. Jednomu z našich prodejců jsme v rámci našich dlouholetých dobrých vztahů vyhověli a odkoupili zpět jeho skladové zásoby našich titulů, včetně Kolosálních knih. Tím jsme zabránili tomu, aby se tyto knihy staly předmětem spekulací nebo nějak utrpěla hodnota vámi vlastněných knih. V této souvislosti jsme se rozhodli přidat k těmto odkoupeným knihám i naši nakladatelskou rezervu, kterou musíme držet u každé kolosálky do konce reklamační lhůty pro případnou výměnu a u které tato lhůta již bezpečně uběhla. Společně nyní dáváme tyto knihy do prodeje v našem e-shopu. Ve většině případů se však jedná o velmi nízké počty kusů. Cenu i u těchto titulů navyšujeme o férových 600 Kč. Rozhodně ale neočekávejte Kurva velký Sin City, Pekelnou knižnici, knihu první nebo Kolosálního Conana.

Uvědomujeme si choulostivost celé situace a přistupujeme k ní nanejvýš zodpovědně. Stále proto platí, že Kolosální knihy nebudeme nikdy dotiskovat a nebude možné je na Černý pátek nakoupit se slevou. Byla by to neúcta k vám fanouškům.

Děkujeme za vaši přízeň a přejeme pevné zdraví.

Podrobnější komentář najdete ve videu.

Překvapení pro první pololetí: Podivné nebe nad východním Berlínem

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 13. duben 2021; Vytvořeno: 13. duben 2021; Aktualizováno: 20. únor 2023

nebe 01 První překvapení od Comics Centra pro rok 2021 je komiks Podivné nebe nad východním Berlínem. A nejen, že je překvapením v edičním plánu Comics Centra, překvapením je i samotný komiks. Takže překvapení na druhou! Názvem, vizuálem obálky a při běžném prolistování i obsahem, ale komiks klame tělem.

Po přečtení začátku prvního sešitu Podivného nebe nad východním Berlínem (Strange Skies Over East Berlin, BOOM! Studios, 2020) nabudete dojmu, že čtete variaci na Jamese Bonda z rozděleného Berlína za studené války. Lež jako věž! Ano, hlavní postavou je dvojitý americký agent s jednoduchou misí. Identifikovat cosi nezemského, co nad Berlínem proletělo a spadlo v jeho východní části. Úspěšně, díky svému nasazení ve Stasi, infiltruje sovětskou základnu ve východním Berlíně.

Tak to máme za sebou začátek, a následně se rozjede výtečný mindfuck, řekl bych až pocitový a filozofický traktát o lžích, které si sami sobě tak dlouho říkáme, až jim uvěříme, a o pravdě a upřímnosti, které v sobě systematicky zabíjíme. Musím ocenit zvolené místo, tedy první polovinu 70. let minulého století za železnou oponou, neboť pokřivenost lidského charakteru nejlépe vyniká v pokřiveném prostředí. Modře psaný text vám budiž vodítkem. Smutné je, že autoři vydali pouze čtyři sešity, příběh je mile uzavřen, ale i přesto bych se do světa Podivného nebe rád vrátil. Nemusilo by jít nutně o pokračování, klidně si mohou vzít na paškál jeden z vedlejších charakterů… třeba takového inspektora Keinera.

nebe 12 Autorem scénáře je Jeff Loveness. Nikdo nic? Ok, co seriál The Office? Nic? Dobrá, tak Rick a Morty. A máte jasno. Je lhostejné, zda Ricka a Mortyho sledujete nebo ne, minimálně víte, že tento seriál existuje. Jeff Loveness napsal pár epizod a z toho je jasné, že ten pán musí být božan. Pro BOOM! Studios píše komiks Judas, neboť, podle jeho slov, každý příběh potřebuje svého padoucha, a pro Marvel psal Groota a Spider-Mana.

Jméno kreslíře jest Lisandro Estherren. Opět nikdo nic? Nedivím se. Jde o argentinského umělce, kterého můžete znát z Image a komiksové série Redneck. Za mě je jeho kresba skvělá, v podstatě je to pro mě méně počítačový Ben Templesmith. V kombinaci s coloringem od Patricia Delpechea (další jihoameričan) funguje vizuál skvěle.

Sakumprdum je pro mě komiks Podivné nebe nad východním Berlínem překvapením na třetí, neboť jsem nečekal, že mě téma tak zaujme a zůstane ve mě i po dočtení. Pro překladatele to byla myslím nelehká práce. V angličtině se komiks čte parádně, má skvělé tempo, slova plynou a zapadají do sebe, ale dostat text do češtiny byl jistě oříšek… no, spíš vořech. Těším se na výsledek v českém vydání a jsem rád, že Comics Centrum s překvapením opět sáhlo „trošku“ jinam.

Formát a zpracování knihy bude klasicky á la Comics Centrum (Černá palice/Drákula). Počet stran 128, v bonusech můžete očekávat galerii obálek. Pevná vazba, skvělý papír, perfektní tisk. Prostě jako vždy u knih z Comics Centra.

Děkuji za váš čas, a jako vždy, čtěte. Tentokrát bude doporučení pouze jediné a to fantastický Labyrint: Nezdolné srdce. Mimořádně skvělá a macatá kniha, kterou jsem navzdory doporučení četl s chabou znalostí filmu (viděl jsem ho tak před dvěma lety), a stejně jako u Podivného nebe je tématem lež, přetvářka a pravda. A Klubko baví ve dvou rovinách, tady musím říci, že překladatelka Alexandra Niklíčková si jako vždy vyhrála!

Plánované datum vydání je stanoveno na 20. 4. a v e-shopu bude k dostání opět za zvýhodněnou cenu.

Autor článku: Ctibor DEmnoG Svoboda

Březen, za kamny najdeme sebrané spisy Odkaz rodu Blacků

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 23. březen 2021; Vytvořeno: 23. březen 2021; Aktualizováno: 20. únor 2023

odkazFB Budeme se (opět) bát! Comics Centrum pro nás připravilo novou hororovou sérii Odkaz rodu Blacků, která zatím čítá čtyři sešity, ale dal bych ruku do ohně za to, že pokračování na sebe nedá dlouho čekat. Comics Centrum si s hororovými komiksy tyká od nepaměti. Série Baltimore, Bestie Burdenské a Vodní had jsou hororem šmrcnuty. Buffy, Duchové mrtvých, Temnými hvozdy nebo báječná šestidílná série Zámek a klíč, ke které má Odkaz rodu Blacků zatraceně blízko, jsou už čistokrevné horory.

O co jde? Jsme na jihu USA ve státě Georgia, v oblíbeném vidlákově. Stejně jako v Zámku a klíči je v našem světe přítomna magie, která je historicky pod kontrolou rodin. V prvních čtyřech sešitech, které jsou součástí knihy Odkaz rodu Blacků, se seznámíme se světem, charakterem magie a hlavními postavami, mezi kterými hraje prim despotický pan Black s magií krve a jeho rodina, a mimořádně nadaná čarodějka, která v prvním sešitu dostane parádně přes prdelku. Samo sebou nesmí chybět šerif, který není klasickým jižanským archetypem buranského idiota. Co nechybí, je uvážlivé tempo vyprávění, nezaměnitelná kresba, důraz na prokreslení charakterů a budování atmosféry

Odkaz rodu Blacků (Manor Black, Dark Horse, 2019), napsal americký autor Cullen Bunn (*1971, Severní Karolína, www.cullenbunn.com). Ano, to je ten pán, od kterého u Comics Centra vychází hororová série Pochmurný kraj (za pár dnů vyjde sedmý díl Smrákání). Mezi jeho další série patří The Sixth Gun (Oni Press, 2010–2016, 50 sešitů). Komu název evokuje Divoký západ, tak se trefil šestiraňákem do černého. Pokud si říkáte, jestli v tom bude alespoň troška hororu, tak jste dali střed. Cullen Bunn má horor prostě rád.

Nepřekvapivě má kresbu Odkazu na triku Tyler Crook (narozen neznámo kdy, ale je jisté, že žije v Oregonu, www.mrcrook.com), který tvoří s Cullenem Bunnem nerozlučnou dvojku. Potkali se v Oni Press, kde Crookovi vyšla jeho první komiksová kniha Petrohrad (2011). Bunnovi pomohl s pár sešity série The Sixth Gun, a potom přišla první velká společná práce – Pochmurný kraj. Crookova kresba je snadno identifikovatelná, na první pohled na mě působí jako ilustrace do dětských knih. Vzhledem k tématu je to brutální kontrast. Druhou neoddělitelnou složkou Crookova umění je coloring, se kterým si hraje jako málokdo. Mrkněte se na videa, jak mu to kreslí, doporučuji třetí část.

Formát a zpracování knihy budou klasicky á la Comics Centrum (Pochmurný kraj/Zámek a klíč). Počet stran 128, v bonusech můžete očekávat jako vždy skicář. Pevná vazba, skvělý papír, vyňuňaný tisk.

Děkuji za váš čas, a jako vždy, čtěte. Doporučení je tentokrát jednoduché. Prvním pánem na holení je Pochmurný kraj, a číslem dva je pochopitelně Zámek a klíč.

Autor článku: Ctibor DEmnoG Svoboda

Conan universum v Comics Centru + novinky 2/2021

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 12. březen 2021; Vytvořeno: 12. březen 2021; Aktualizováno: 19. leden 2024

live upozornění brezen O Conana je stále větší a větší zájem (empiricky ověřeno) :).

Z toho pochopitelně vyplývá mnoho otázek, které nám průběžně pokládáte. A protože v Conan universu někteří trochu plavete, připravili jsme pro vás speciální video i samostatný článek, abyste věděli co bylo, je a bude s Conanem v Comics Centru.

Jooo, a přidali jsme i krátké info o novinkách 2/2021.

(Nakladatel si vyhrazuje práva na změny.)

Přehled oficiálních komiksových sérií Conan vycházejících po roce 2000

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 4. březen 2021; Vytvořeno: 4. březen 2021; Aktualizováno: 19. leden 2024

poslední revize 5. 3. 2021

Často se nás ptáte, jak je to s tím Conanem v komiksu. Proto jsme si pro vás přichystali článek, ve kterém se pokusíme tuto problematiku shrnout a zároveň vám dáme návod, abyste věděli, co od nás můžete v příštích letech očekávat. Pro úplné nováčky ve světě Conanových dobrodružství začínáme Malým exkurzem do historie, který vy ostatní můžete přeskočit a věnovat se tak rovnou meritu věci.

Robert E Howard suit Conan a jeho pán
Autorem Conana je spisovatel Robert Ervin Howard (1906–1936), který za pouhých 30 let svého života stihl napsat neuvěřitelné množství povídek různých žánrů. Bývá označován za zakladatele žánru Meče a magie. Ale jeho nejslavnějším hrdinou je právě neotesaný, civilizací nezkažený, barbar Conan. Howardovo dílo bylo bohužel přeťato v půli. Howard byl velmi závislý na své nemocné matce a když se dozvěděl, že umírá, napsal na svém psacím stroji svá poslední slova, citát z básně The House of Caesar od Violy Garvinové:
„Vše odešlo, vše dokonáno jest.
Tak dejte mne na hranici pohřební, slavnost je u konce a lamp pohasla záře poslední…“
...a ve svém autě se zastřelil.

Na jeho literární odkaz se později pokoušelo navázat mnoho spisovatelů, ale jejich pokusy nikdy nedosáhly Howardových kvalit.

8301f192991b928eba31a93d7ac2d504 Znovuzrození Conana a jeho cesta na stříbrné plátno
Novou vlnu zájmu o Conana zvedlo nakladatelství Marvel, když v roce 1970 zakoupilo licenci na Conanovy příběhy, a začalo úspěšně vydávat hned několik komiksových řad s tímto hrdinou.

Díky tomu se o Conana začali zajímat i filmaři, a v roce 1975 producent Edward Pressman zakoupil filmová práva a začal pracovat na filmové adaptaci. Původní scénář napsal Roy Thomas (scenárista Marvelovských komiksů) společně s Edwardem Summerem (Pressmanův spoluproducent). V témže roce pro film Pressman najal Olivera Stonea, aby svým jménem zaštítil scenáristický tým. Stone se v té době utápěl v množství drog a se svým týmem napsal scénář odehrávající se v budoucnosti, kde Conan bojuje s mutanty. Conana toužil natočit režisér a scenárista John Millius (scénář kultovní Apocalypse Now), který byl nakonec do projektu přibrán jako režisér. Ten Stoneův scénář zgruntu přepsal a pokusil se do něj včlenit duch Howardova díla. Přípravy se táhly, nikdo nechtěl do tak drahého projektu investovat, až v roce 1979 projekt zaštítili italský producent Dino de Laurentiis se svou dcerou Raffaellou, a začalo se natáčet ve Španělsku. Střih filmu posléze trval celý rok.

Podstatnou složkou filmu byla hudba, kterou složil Basil Poledouris. Na přání režiséra měla vycházet z kantáty Carla Orffa Camina Burana. Nahrávání hudby trvalo celkem dva roky, nahrával ji v Římě 90členný orchestr a 24členný sbor složený ze dvou kostelních sborů. Nicméně Poledouris nebyl s nahrávkou spokojený. Její definitivní verze, která vznikla po jeho smrti, byla nahrána v Praze ve studiu Ve Smečkách pod vedením dirigenta Nica Rainea v roce 2010.

Film s Arnoldem Schwarzeneggerem měl nakonec premiéru až v roce 1982. Schwarzenegger měl smlouvu celkem na 5 conanovských filmů.

Film se stal kultem a Pressman chtěl na jeho úspěch navázat pokračováním. Jenže v roce 1981 měl premiéru Indiana Jones a Pressman po jeho úspěchu chtěl mládeži přístupný film. Zároveň nechtěl čekat na Johna Milliuse, který byl vázán v jiných projektech, a také nechtěl tak drahou produkci. Natáčení provázely obrovské potíže a film byl dokončen jen díky režiséru Richardu Fleischerovi. Schwarzenegger díky tomu smlouvu na další pokračování vypověděl.
Film Conan ničitel měl premiéru v roce 1984. Kvalit prvního dílu však nedosáhl.

Conan v komiksech
Marvel vydával komiksy s Conanem až do roku 1996. Některé z nich u nás vyšly v různých nakladatelstvích.

Licenci na komiksy s Conanem pak v roce 2003 získalo nakladatelství Dark Horse Comics. Jejich záměrem bylo se co nejvíce přiblížit Howardovi. Začali proto velmi úzce spolupracovat s Conan Properties (správcem Howardova odkazu) a najali zkušeného scenáristu Kurta Busieka. Ten se rozhodl pro velký epos, který bude vycházet z Howardových povídek, poznámek a korespondence. Navíc si uvědomil, že Howard vlastně nepsal fantasy, ale používal pouze fantastické kulisy, do kterých umísťoval většinou horory, westerny nebo dobrodružné příběhy.

Howard byl také mistrem popisů, díky kterým byly jeho povídky tak jedinečné. Dark Horse Comics se proto rozhodl nahradit je fantastickou grafikou, pro kterou vynalezl jejich dvorní kolorista Dave Stewart (Hellboy) zcela nový způsob vybarvení, vycházející z kresby tužkou s vynecháním vytažení tuší. Výtvarná stránka vycházela z díla Franka Frazetty, který v šedesátých letech na svých obálkách vdechl Conanovi podobu. Vznikly tak série Conan, Conan the Cimmerian, Conan: Road of Kings, Conan the Barbarian, Conan the Avenger, Conan the Slayer a King Conan.
Dark Horse Comics vydal celkem tři velkoformátové knihy Colossal Conan, Colossal Conan the Cimmerian a Colossal King Conan.
Další tři velkoformátové knihy Dark Horse Comics už nevydal, protože licence opět přešla pod Marvel. Nicméně Colossal King Conan měla logicky vyjít jako kniha poslední, protože obsahuje příběhy z doby, kdy se Conan stal králem Aquilonie, kdežto ostatní knihy popisují předchozí období jeho života.

Od roku 2019 přešla práva na Conana opět na Marvel (z důvodu odkoupení společnosti 20th Century Fox studiem Disney – vlastníkem nakladatelství Marvel). Marvel navázal na dřívější tradici a začal vydávat dvě řady Conan the Barbarian a Savage Sword of Conan. Podle přání Conan Properties musel navázat na práci Dark Horse Comics ve výtvarné i scenáristické rovině.

V letech 2003–2017 nakladatelství Dark Horse Comics zrestaurovalo a nově obarvilo původní marvelovské komiksy a vydalo je ve 34 svazcích.

Conan v Comics Centru
Comics Centrum začalo od roku 2006 vydávat řadu Conan od Dark Horse Comics. Počáteční nezájem čtenářů se podařilo prolomit až v roce 2019, čtyři roky po vydání kompletní série 51 sešitů série Conan ve velkoformátové knize Kolosální Conan. Od roku 2019 začal vycházet obsah Kolosálního Conana, jako série sedmi knih (Conan 0–6) ve standardní velikosti.
CONAN 0 FC FNLC V roce 2019 zároveň vyšel Kolosální Conan z Cimerie. Jeho obsah vychází roku 2021 opět jako série knih ve standardním formátu (Conan 7–10).
Dark Horse Comics vydával tedy v sešitech série: Conan, Conan the Cimmerian, Conan: Road of Kings, Conan the Barbarian, Conan the Avenger, Conan the Slayer a King Conan. Ovšem souborná vydání vydával v knihách Conan (0–20), Conan the Slayer 1 a 2, King Conan 1–5. K tomu je ještě třeba připočíst knihu The Conan Reader, obsahující samostatné povídky z jednotlivých sérií.

V nakladatelství Comics Centrum bychom rádi vydali celou sérii v šesti kolosálních knihách. Z licenčních důvodů musíme vydat jako třetí knihu sérii King Conan (Kolosální Conan, král aquilonský), kterou přerušíme souvislý děj z předchozích dvou kolosálních knih. Kolosální knihy Kolosální Conan, cesta králů a Kolosální Conan, mstitel budeme sestavovat sami v intencích předchozích kolosálních knih. Poslední kolosální kniha, Kolosální Conan, dobrodruh, bude velkoformátovým vydáním knihy The Conan Reader.

Ve standardním formátu bude mít série 32 svazků (díly 0–31) a pro lepší orientaci bude Comics Centrum celou tuto řadu nazývat Conan. Knihy budou vydávány chronologicky. Obsah knihy The Conan Reader vyjde jako Conan 23–25. Obsah knihy Kolosální Conan, král aquilonský vyjde jako Conan 27–31 na závěr celé série.

Comics Centrum dále vydává novou sérii od Marvel s názvem Barbar Conan; zatím u nás vyšly dvě knihy. S vydáním nové řady Savage Sword of Conan se zatím čeká, zda se v ní Marvel rozhodne dále pokračovat.

Připravili jsme pro vás i speciální video, ve kterém se Conan universem také podrobně zabýváme.

Tak zatím vypadá plán nakladatelství Comics Centrum, které si však, z pochopitelných důvodů, vyhrazuje právo na změnu.

conani prehled 1 1

conani prehled 2

conani prehled 3

Ohlédnutí za komiksy roku 2020

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 11. leden 2021; Vytvořeno: 11. leden 2021; Aktualizováno: 20. únor 2023

Pohádkový Oscar Wilde - část 2.

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 21. prosinec 2020; Vytvořeno: 21. prosinec 2020; Aktualizováno: 30. leden 2024

Napoleon Sarony Oscar Wilde Přečtěte si první část článku zde.

Na konci letošního roku vychází soubor Wildeových pohádek v komiksovém provedení v podání fenomenálního Philipa Craiga Russella, který za svou dosavadní práci obdržel mnohá ocenění.

Tento tvůrce původem z Wellsville v Ohiu se začal komiksu věnovat v roce 1972 jako žák ilustrátora Dana Atkinse. Během následujících let dokázal navázat spolupráci s předními komiksovými nakladatelstvími a jeho zářná kariéra odstartovala v osmdesátých letech, kdy byl mezi lety 1985 až 1987 každoročně nominován na Kirbyho cenu.

Svou první cenu Willa Eisnera obdržel roku 1993 v kategorii „best penciller/inker – kresba tužkou/tuší“ za několik komiksů, mezi nimiž byly i adaptace první poloviny pohádek Oscara Wildea. Do roku 2009 pak získal dalších 7 cen Willa Eisnera za Prsten Nibelungův, příběhy ze Sandmanova univerza a za druhou polovinu adaptací Wildeových pohádek.

Russell pracoval také na povídce Pražský upír v sérii Hellboy, adaptaci slavných světových oper v nádherné knize Kouzelná flétna a další operní příběhy a spolupracoval s Neilem Gaimanem na Knihách hřbitovních a Koralíně, za niž též obdržel cenu Willa Eisnera. Podílel se také na zpracování operního cyklu Prsten Nibelungův, který v Česku vyšel v naprosto fenomenálním překladu Alexandry Niklíčkové.

Cover4 Pro komiksovou adaptaci Wildeových pohádek si lze jen těžko představit vhodnějšího výtvarníka, než je právě Russell. Začal se jimi zabývat již v roce 1992. V první knize vyšly pohádky Sobecký obr a Hvězdné dítě. V průběhu následujících 20 let pak vyšly další tři knihy, v nichž se objevily pohádky Mladý král, Jedinečná raketa, Infantčiny narozeniny, Oddaný přítel a Slavík a růže. Pátá a zatím poslední komiksová kniha z roku 2012 je adaptací pohádky Šťastný princ. České vydání obsahuje všech pět knih v jediném svazku. Podle posledních informací to bohužel vypadá, že komiksové adaptace další pohádky Rybář a jeho duše se prozatím nedočkáme.

Ačkoli Wildeovy pohádky nemají většinou šťastný konec, nesou v sobě vždy určité ponaučení. Každý čtenář si mezi nimi jistě najde své. Mě osobně nejvíce oslovila pohádka Hvězdné dítě, jejíž příběh pojednává o opuštěném dítěti, kterého uprostřed zimy nalezne dřevorubec a rozhodne se jej vychovat jako vlastní. Z dítěte vyroste překrásný hoch, z nějž se stane sebestředný a namyšlený sobec. Jednoho dne se svými kumpány šikanuje tulačku. Jeho adoptivní otec se jí však zastane a omlouvá synovo kruté chování příběhem, jak chlapce našel. Tulačka se kupodivu všech zaraduje a poví dřevorubci na oplátku příběh o tom, jak jí lupiči unesli dítě, které od té doby stále hledá ve všech koutech světa. Syn však i po zjištění, že je tulačka jeho vlastní matka, opovrhuje jejím nuzným vzhledem a zapudí ji. Znenadání se však chlapec promění v ohavné stvoření připomínající žábu. Uvědomí si pak, jak se doposud choval a vydává se hledat svou matku, aby ji požádal o odpuštění.

Oproti jiným Wildeovým pohádkám má ale Hvěždné dítě šťastný konec. Do jisté míry jej lze přirovnat k Obrazu Doriana Graye, zvláště pokud jde o hlavní postavu, která je až příliš zahleděna do sebe a dokonalost zevnějšku je pro ni přednější než skutečná vnitřní krása. Tento příběh o sebereflexi a vykoupení sebe sama odráží povrchnost společnosti a lidskou povahu, která mnohdy dává přednost pozlátku před skutečnými hodnotami.

Oscar Wilde byl výjimečný autor, jehož díla i po mnoha letech vzbuzují v divácích i čtenářích emoce. Nutí nás zamyslet se nad životem a dokazují, že některá poselství v nich ukrytá platí i dnes.

Autor článku: Václav Cífka

Pohádkový Oscar Wilde - část 1.

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 16. prosinec 2020; Vytvořeno: 16. prosinec 2020; Aktualizováno: 30. leden 2024

wilde „Můj vkus je velmi prostý. Spokojím se vždy s tím nejlepším.“ Autorem tohoto téměř 160 let starého citátu je dramatik, básník, prozaik, esejista a představitel irské dekadence Oscar Fingal O’Flahertie Wills Wilde. Narodil se v roce 1854 jako prostřední ze tří dětí do prominentní irské rodiny. Jeho otec William Wilde byl věhlasný oční a ušní chirurg, který byl za své služby povýšen do šlechtického stavu. Ačkoli byl Wildeův otec rovněž spisovatelem a učencem, lásce k literatuře a umění jej přivedla spíše jeho matka, která byla úspěšnou básnířkou působící pod pseudonymem Speranza.

Během mládí se mu dostalo velice důkladného vzdělání na různých prominentních školách, mezi něž patřila královská škola Portora v Enniskillenu nebo univerzita v Oxfordu. Při studiích se seznámil s dekadentními názory a upozornil na sebe nejen svou brilantní výřečností a intelektem, ale také na svou dobu kontroverzním vystupováním a vzhledem, který byl v absolutním kontrastu s tehdejšími konvencemi a pokryteckou morálkou britské aristokracie. Vzhledem k jeho energické osobnosti, extravaganci a překypující kreativitě není divu, že již během svých studentských let udával trendy. Mezi svými vrstevníky byl vyhledávaným společníkem rovněž díky svému skvělému vypravěčskému umu.

Velice brzy našel uplatnění v literárním světě jako recenzent a editor. Po ukončení studií publikoval svou první básnickou sbírku a začal pracovat na některých svých pohádkách, jejichž souborné vydání vyšlo později roku 1888 pod názvem Šťastný Princ a jiné pohádky.

pohadky 03 V květnu 1884 se oženil se zámožnou Constace Lloydovou, s níž měl mimo zajištěný život v luxusu také dva syny. V následujících letech (1885–1895) pak nastalo Wildeovo nejplodnější tvůrčí období, během nějž napsal v podstatě všechna svá nejznámější díla: Jak je důležité míti Filipa, Šťastný princ, Vějíř Lady Windermerové a Obraz Doriana Graye, který lze označit za zcela signifikantní román irské dekadence. A ačkoli bylo ve své době toto dílo cenzurováno, inspiruje dodnes dramatiky i filmaře.

Díky dobrému postavení rodiny mu život v kruzích smetánky plný večírků nebyl nijak cizí. Ve svých 30 letech ale nakonec odložil svůj extravagantní vzhled a jeho bouřlivé období skončilo. Dekadentní literatura plná sarkasmu, kritiky viktoriánské společnosti, výsměchu smetánce a pravidlům jej však neopustila.

Ačkoli byl ženatý a vychoval láskyplně dva syny, měl za svůj život i několik románků s muži. Dlouhodobější poměr pak začal udržovat s mladým lordem Alfredem „Boise“ Douglasem, který jej nakonec stál rodinu, kariéru, ale také svobodu. Roku 1895 podal markýz z Queensberry a otec Boise na Wildea žalobu za nemravnost a sodomii. Wilde byl poté odsouzen na dva roky do žaláře. Během pobytu ve vězení se od něj odvrátili prakticky všichni, jak londýnská smetánka, tak jeho vlastní rodina. Manželka Constance a děti si dokonce nechali změnit jména.

V roce 1898 odjel po propuštění ze žaláře do Francie, kde vydal své poslední dílo Balada o žaláři v Readingu, které bylo inspirováno zkušenostmi z vězení. Změnil si jméno na Sebastian Melmoth a nějaký čas pak dále udržoval vztah s lordem Alfredem. Ten však jejich vztah na nátlak rodiny ukončil, což byla pro Wilda poslední rána. Smrt jej zastihla krátce na to. Zemřel v kruhu svých nejbližších přátel a jeho ostatky dodnes leží na hřbitově P̀ère Lachaise v Paříži.

Oscar Wilde byl géniem své doby. Jako každý génius měl i své skryté démony. Nakonec by se jeho divoký a extravagantní život dekadenta dal popsat jeho dalším citátem: „Jediný způsob, jak se zbavit pokušení, je odevzdat se mu.“

Pokračování článku zde.

Autor textu: Václav Cífka

Restart Buffy – svěží restart, nebo zbytečné plýtvání papírem?

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 7. prosinec 2020; Vytvořeno: 7. prosinec 2020; Aktualizováno: 30. leden 2024

E215A5CD 119F 4ED5 9755 CB9CBE864EB3 O fenoménu Buffy the Vampire Slayer toho bylo poměrně dost napsáno i natočeno. Podle některých jde o prachobyčejný devadesátkový kýč, jiní jej považují za přelomové dílo, které ovlivnilo mnoho dalších tvůrců. Podle dalších je Buffy horor a dle jiných zase středoškolská lovestory nebo komedie. Podle mě je Buffy tohle všechno, a ještě mnohem víc.

Příběh původního seriálu vypráví o středoškolačce a jejích přátelích, kteří se potýkají s každodenními teenagerskými problémy – první lásky a zklamání, škola, rodiče. S tím vším se potýká nejen americká mládež, ale i my všichni. Jenomže Buffy je navíc „přemožitelka“ a bojuje po nocích se všemožnými démony. Prim hrají samozřejmě upíři.

Kvalita jednotlivých dílů se měnila podle toho, kdo zrovna seděl na režijní židli, ale můžeme obecně říct, že šlo o neskutečnou jízdu, která dospívala společně s divákem podobně jako knížky o Harry Potterovi. Ty shodou okolností začaly vycházet ve stejnou dobu jako seriál Buffy a společně s Upířími deníky odstartovaly vlnu tvorby zaměřených na teenagery s hororovou, sci-fi a fantasy tematikou.

TV seriál Buffy mě provázel po celou základní i střední školu. Režisér Joss Whedon vytvořil čistou esenci devadesátých let a převedl ji do seriálového scénáře. Po sedm sérií bavil a vychovával novou generaci geeků, mezi které patří i spousty našich fanoušků. I přes dosažené úspěchy a ocenění, která Buffy získala, každý seriál musí jednou skončit (kromě Ulice), a tak po sedmi sériích skončila i ona. Tedy, ne tak docela. TV seriál Buffy sice skončil, ale protože Joss Whedon neměl pořád dost, vznikl komiks.

O oblíbenosti seriálu jasně hovoří fakt, že komiks pokračoval ve vyprávění příhod Buffy a jejího Scooby gangu po dalších pět sérií. Je potřeba říct, že tady už Whedon ztratil veškeré zábrany, a to v nejlepším slova smyslu. Věděl totiž, kdo jsou jeho fanoušci a nemusel dodržovat žádný schválený rozpočet. Komiksová Buffy byla tak větší, lepší a dospělejší. Bez znalosti seriálu si tu ale rozhodně neškrtnete.

Buffy se z licenčních důvodů musela rozloučit se svým původním vydavatelem Dark Horse Comics a přešla pod křídla Boom Studios a roku 2019 tak vyšlo první číslo nové komiksové série.

Hard Core fanoušek, nebo nováček?

Pro koho vlastně nová Buffy je? Tato otázka je jednoduchá, ale odpověď na ni už nikoliv. Myšlenka, že by bylo zajímavé převyprávět Buffy novým generacím, nějakou dobu obcházela nejen nakladatele, ale i filmová studia. Nikdy ale nebyl žádný z plánů dotažen do konce. Jakmile Boom Studios získali licenční práva, vrhli se na oživení této milované i nenáviděné série. Takový úkol je složitý nejen pro Buffy, ale pro kultovní díla obecně. Při restartu je třeba získat nové fanoušky, ale většině těch starých se nebude věčně něco líbit a budou psát petice na všechny strany. Koneckonců, negativní hlasy jsou většinou slyšet nejvíc.

Jako starý fanda mohu ale s radostí konstatovat, že restart série Buffy se povedl skvěle. První kniha slouží k seznámení s postavami a prostředím, nikoli však na úkor děje. Akční jízda okořeněná humorem a hororovými prvky se řítí jako formule. Stejně jako původní seriál servíruje bez dlouhého vysvětlování a cavyků magii, démony a samozřejmě upíry, kteří se v hojném počtu dočkávají probodení srdečního svalu. Nový čtenář, který je Buffy zatím nepolíbený, se zde prvně setkává s postavami, které fanoušek seriálu už zná dlouhá léta. Většina postav byla upravena tak, aby více odpovídala současné době, protože v devadesátých letech v Americe stačilo jen málo a člověk byl za rebela a vybočoval z řady.

CF1014DE 1319 4DEA BB05 797FD095C966 A přestože se jedná o poměrně velké zásahy, jsou provedeny velmi citlivě. Jako skalní fanoušek původního seriálu i navazující komiksové řady mohu říct, že nepůsobí nijak rušivě, a dokonce jsem je i přivítal. Autoři nové série ale všechno od základu nezměnili. Hlavní hrdinové Buffy, Willow, Alex a Giles se vracejí i se známým vizuálem svých hereckých představitelů a stejně tak i záporáci.

Scenáristka Jordie Bellaireová (pod dohledem Josse Whedona) zvládla na výbornou to, čeho se všichni obávali a co jsem i já sám považoval za takřka nemožné. Autorce se podařilo kultovní předlohu uchopit tak, aby oslovila generaci nových objevitelů tohoto fenoménu a zároveň pobavila dlouholeté fanoušky.

Kdo je vlastně Jordie Bellaireová?

Autorka Jordie Bellaireová je mladá 32letá tvůrkyně, která si právem zaslouží označení renesanční člověk komiksu. Známá byla dlouhá léta díky práci koloristky, za kterou nejednou obdržela cenu Willa Eisnera (2014, 2016). Na svém kontě má spolupráci s takovými jmény jako je Kurt Busiek, Warren Ellis, Jeff Lemire nebo Jonathan Hickman. Ovšem označit Jordie pouze za koloristku by bylo velmi krátkozraké. Nakreslila také nejednu obálku a nakreslila několik příběhů. V neposlední řadě je i komiksovou scenáristkou. Její zatím nejrozsáhlejší prací je právě komiks Buffy, včetně crossoveru s paralelní restartovanou sérií Angel – Hellmouth.

Buffy má už potvrzených šest knih a dvacet sešitů, kterých se v originále dočkáme v průběhu příštího roku. Osobně doufám nejen v pokračování Buffy pod taktovkou talentované Jordie Bellaire, ale i v to, že se českým fanouškům série zalíbí a bude u nás vycházet.

Autor článku: Vojtěch Rabyniuk

Tajemný Labyrint Davida Bowieho

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 3. prosinec 2020; Vytvořeno: 3. prosinec 2020; Aktualizováno: 30. leden 2024

„Dej mi to dítě. Překonala jsem nebezpečí a nesčíslné útrapy, abych došla až sem do hradu nad městečkem skřítků a dostala zpět dítě, které jsi mi vzal, protože má vůle je stejně silná jako tvá. A mé království je stejně velké… Nemáš nade mnou žádnou moc!“

Je poměrně zajímavé, že pokaždé, když v americké společnosti převládla pochmurná nálada, přispěchali umělci s něčím, co umožnilo z šedé reality uniknout. V roce 1939, kdy svět zachvátila druhá světová válka, se objevil jeden z největších amerických filmových kultů, který diváky doslova vytáhl z šedého světa reality, do bezstarostného světa plného barev. Tím filmem byl Čaroděj ze země Oz. O téměř padesát let později v roce 1986, za nepříjemných dozvuků studené války a neustále se zhoršující situace na blízkém východě, dostali američtí diváci podobnou možnost úniku, kterou jim nabídl film Labyrint. V něm se dívka Sára (podobně jako Dorotka nebo Alenka, k jejichž dobrodružstvím se příběh často přirovnává) ocitne ve světě skřítků, aby tam našla svého malého bratříčka, kterého unesl Král skřítků Jareth, v podání nezapomenutelného Davida Bowieho.

Bowie dal filmu nezaměnitelnou formu i zvuk - a to doslova. Film je plný jeho písní. Byl by holý nerozum nevyužít zpěvu a skladatelského talentu jedné z největších hvězd světa hudby. Nebyl ale jedinou hvězdou filmového Labyrintu. jareth

Další hvězdou, která je srovnatelná s Bowiem (i když v úplně jiném oboru) byl režisér filmu Jim Henson. „Otec“ světových fenoménů, kterými jsou loutkové Muppety, režisér Temného krystalu nebo tvůrce slavného dětského pořadu “Sezame, otevři se!”. Nejznámějším jeho počinem je ale patrně loutka Yody z filmové série Star Wars, kterou vytvořil se svým přítelem Frankem Ozem, který postavě zároveň propůjčil hlas.

Frank Oz spolupracoval s Hensonem již předtím na tvorbě kultovního Temného krystalu. Po jeho dokončení chtěl Henson v práci na loutkových filmech pokračovat a vytvořit něco méně temného. Podle Hensona Temnému krystalu chyběla určitá hravost, kterou měly Muppety nebo “Sezame, otevři se!”.

81bp ykVRyL A v tomto momentu zasáhla do života Jima Hensona náhoda. Jeho dcera právě četla knížku Terryho Jonese Viking Eric. Když ji ukázala svému otci, Jim Henson věděl, že našel scenáristu pro lehkou a zábavnou fantasy.

Terryho Jonese asi není třeba představovat, jednalo se o kultovního komika - člena uskupení Monty Python, který byl zároveň vystudovaný historik (na univerzitě v Oxfordu) a expert na středověk. Což napomohlo oběma legendám při tvorbě Labyrintu.

Jonesova původní verze se ale od té finální zásadně liší. Jones chtěl film více stavět na hrdince, která se snaží dostat do středu, pro diváky temného a tajemného, Labyrintu. A postupně zjišťuje, že jej Král skřítků stvořil, aby si držel lidi v uctivé vzdálenosti - fyzicky i lidsky. Ovšem s příchodem Davida Bowieho se scénář začal měnit. A začaly vznikat dnes již kultovní scény, ve kterých Král skřítků pozoruje hrdinku nebo má taneční číslo se skřítky. Jonesova původní idea přesto zůstala základem celého světa i příběhu Labyrintu.

Jim Henson a Frank Oz přibrali do tvůrčího týmu i George Lucase a další scenáristy. Ovšem Terry Jones a George Lucas ostatní silně zastiňují. To nakonec vedlo k tomu, že na scénáři se pracovalo celkem tři roky.

Není bez zajímavosti, že David Bowie nebyl první volbou pro roli Krále skřítků. Jeden z prvních oslovených byl Kevin Kline, než Henson došel k závěru, že chce někoho, kdo dodá filmu lesk. Úmyslně pak začal hledat hudební hvězdu. A samozřejmě uvažoval o největších hudebnících své doby: o Princovi, Micku Jaggerovi nebo dokonce o králi popu Michaelu Jacksonovi. Bowie ale nakonec nad všemi zvítězil. Splňoval vizi živé energické osobnosti, která hravě tančí mezi loutkovými postavami. Navíc jeho přirozená sexuální energie dala filmu úplně nový rozměr.

labyrint 04 To vše dohromady stvořilo jedinečný film, který je nezapomenutelným zážitkem. Studio Jima Hensona vytvořilo kouzelný svět, který působí i po více jak třiceti letech stále živě, k čemuž napomáhá i přítomnost Davida Bowieho. Ten vytváří z každé scény, ve které třeba jen zazní jeho hlas okamžik, který se vám nesmazatelně vryje do paměti. Není tedy divu, že po několika dekádách tenhle kultovní klenot neztrácí na síle ani na počtu diváků. Naopak stále získává nové.

Někteří z nich se natolik zamilovali do světa, který Henson se svým týmem stvořil, že jej touží dále rozvíjet. A tak vznikl komiks Labyrint: Nezdolné srdce. Napsal ho odborník na fantasy Simon Spurrier. Jeho práce na Sandmanovi a Temném krystalu je již sama o sobě kultovní. Nemluvě o jeho Star Warsovských a X-menovských sériích, které si fanoušci oblíbili již krátce po jejich vydání. Oproti tomu Daniel Bayliss je ve světě komiksů nováčkem, ale s každou jeho další nakreslenou stranou je vidět, že přesně ví, co chce říct a jak vyprávět příběh pomocí sekvenčního umění. Jeho dvojstránky vás vtáhnou tak, že v nich chcete trávit hodiny anebo si je pověsit na zeď. Jeho panelování zase komiksu dává takový rytmus, jakoby šlo o písničku samotného Krále skřítků. Nový příběh doplňuje ten původní a vytváří komplexní zážitek, propojující komiks s filmem a přidává netušené informace o světě Labyrintu, nemluvě o nových postavách.

Jak už bylo řečeno: Ty nejlepší fantasy příběhy přicházejí k lidem v době, kdy je nejvíce potřebují. Výjimkou nebyl filmový Labyrint a není jím ani ten komiksový.

Autor textu: Jan Potměšil

,,Tatíííí, proč je ten pán napíchnutý na kůlu?"

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 2. prosinec 2020; Vytvořeno: 2. prosinec 2020; Aktualizováno: 30. leden 2024

Bylo nebylo, před mnoha lety, za sedmero moři, oceánem, lesem, potokem a starým seschlým fíkovníkem bylo jedno království, které se jmenovalo Sparta a nacházelo se v Řecku. Spartě vládl hodný a moudrý král Leonidas, a proto se království dařilo. Jednoho dne královský dvůr navštívil perský posel a sdělil králi, že jestli se nepodvolí zlému perskému vůdci Xerxovi, bude Sparta zničena. Král Leonidas proto svolal 300 svých nejlepších bojovníků a vydal se do bitvy, která trvala několik dní. Bitvu sice prohráli, ale zpráva o jejich hrdinství vyburcovala celé Řecko, Xerxova armáda se stáhla a vše dobře dopadlo… Asi tak nějak bych převyprávěl komiks 300: Bitva u Thermopyl od Franka Millera svému čtyřletému synovi, protože kdybych mu vyprávěl do detailu každou stránku komiksu, tak by asi – vlastně ne asi, ale určitě – celou noc nezavřel oči.

Komiks 300: Bitva u Thermopyl je pro mě unikát. Byl to první komiks ve větším formátu, který jsem si koupil (2. vydání, rok 2005). První vydání v ČR vyšlo v roce 2001 a od té doby ho doplnily další tři dotisky. Zatím nejhezčí vydání bylo to poslední, čtvrté, z roku 2014, protože ho bylo možné koupit spolu s pouzdrem potaženým rudým plátnem s měděnou ražbou. V průběhu dotisků změnil tento komiks formát i celkové provedení. Zmizela stužka i přebal, ale asi i díky tomu klesla původní cena. U ceny se musím zastavit, protože je to věc, kterou lidé v různých komentářích tomuto komiksu dost často vytýkají, neboť komiks samotný má pouze 90 stran. S čistým svědomím vám garantuji, že každá koruna zaplacená za tento komiks je nejlíp investovaná, protože u komiksu se budete neskutečně bavit a to, co vám Miller předloží, je brutální, brilantní a krásné.

Je to příběh o oddanosti, věrnosti, zradě a odvaze. Z historického hlediska je bitva u Thermopyl druhá velká bitva mezi Řeky a Peršany. Tuhle bitvu sice Sparťané prohráli, ale zpomalili perskou armádu natolik, že dali prostor ostatním Řekům ke sjednocení a vytvoření armády, která nakonec Peršany uvrhla do země zapomnění. Dodnes se neví, jak byla perská armáda početná. Někde je uváděno, že měla až milióny vojáků, ale historici předpokládají, že Peršanů bylo okolo 200 000. Sedmitisícové armádě Řeků velel král Leonidas, ale pouze asi s tisíci muži, z nichž 300 bylo Sparťanů, se rozhodl bránit úzkou soutěsku proti perské přesile. Nebýt zrady, je možné, že by perskou armádu porazili.

Frank Miller si některé historické reálie upravuje, ale díky tomu je děj v knize opravdu poutavý, až pohlcující. Komiks je mimořádně pěkně kreslený a každá strana je prostě nádherná, a i přesto, že má menší počet stran a můžete ho přečíst za 20 min, já si ho vždy prohlížím okolo hodiny a půl, protože se prostě kochám. Tohle je jeden z těch komiksů, které musí mít každý fanoušek doma. Nevím, v jakém nákladu bude Comics Centrum komiks vydávat, ale jsem přesvědčený, že nebude trvat dlouho a zase bude všude vyprodaný.

O příběhu se dále rozepisovat nebudu, protože jsem ho nastínil v odstavci výše, a tak trochu spoléhám na to, že jste viděli filmovou verzi od Zacka Snydera, která věrně kopíruje komiksovou předlohu. Já osobně mám komiks mezi top 10 knihami v knihovně. Když jsem jednou přišel domů nas.anej z práce, všechno bylo špatně (určitě jste to taky zažili) a na kuchyňském stole ležel tenhle komiks, zalezl jsem si s ním do křesla, pustil se do čtení a prvních asi 10 stran četl jak o závod. Pak jsem zpomalil a každou stranu znovu prohlížel a vlastně ani nevím, jak dlouho mi trvalo komiks dočíst. Úplně jsem během četby všechno špatný hodil za hlavu. Nevybavuji si, že by se mi tohle stalo s jiným komiksem nebo knihou.

Kromě pátého dotisku 300 vyjde letos v listopadu i komiks Xerxés: Pád rodu Dareiova a vzestup Alexandrův. Osobně se tohoto komiksu nemůžu dočkat. Kniha vyjde jako souborné vydání pěti sešitů, které Frank Miller sám psal i maloval. Sešity začaly vycházet v roce 2018 a jsem rád, že na souborné české vydání nemusíme čekat dlouho. Věřím, že určití lidé s následujícími řádky nebudou souhlasit, ale za tím, co o komiksu napíšu, si stojím, protože je skvělý, i když je všeobecně hodně špatně hodnocený (to byl vlastně Teror ve jménu víry taky, a já se u něj parádně bavil). Když Xerxés začal vycházet, strhl na sebe velkou vlnu kritiky kvůli nepěkné kresbě, špatnému letteringu a především kvůli „nijakému“ ději. Abych řekl pravdu, kresba není tak detailní jako u 300, ale mně to vůbec nevadí. Tak nějak jsem si zvykl, že Miller má „neučesanou“ kresbu, díky které ho vždy poznám. Na letteringu jsem nic špatného nenašel, ale věřím, že pro všechny „odborníky“ to je do očí bijící... pfff. No a příběh?

300 09 V porovnání s 300, které se točí jen kolem Leonida a jeho věrných bojovníků v jedné velké bitvě, je Xerxés spíše historie řecko-perských válek, která započne bitvou u Marathonu a končí smrtí Dareia III. První tři sešity popisují bitvu u Marathonu, obranu Athén a smrt Dareia I., Xerxova otce. Následující dva sešity mapují vzestup Persie za vlády Xerxa, Xerxovu smrt, nástup Dareia III. na perský trůn a tažení Alexandra Velikého. V tomhle se Xerxés od 300 dost liší, protože pojednává o širokém historickém období a děj nepůsobí tak celistvě. Mně se ale tahle Millerova verze líbí. Samozřejmě si některé historické reálie upravuje, ať už se jedná o smrt samotného Dareia I., nebo nástup Xerxa na trůn Persie. Zde Miller trochu využívá mysticismu a polemizuje i nad způsobem smrti samotného Xerxa. Abych řekl pravdu, Millerova vize a zpracování řecko-perské války mě zase dostala, protože je stejně jako 300 brutální. V jednu chvíli jsem nestihl zavřít aplikaci v tabletu, kde mám knihu v elektronické podobě, a můj čtyřletý syn se mě zeptal: „Tatíííí, proč je ten pán napíchnutý na kůlu?“ „Vášo, to není kůl, ale kopí, a raději se dívej na Sonica, ano?“ odpověděl jsem a rychle tablet zavřel.

Letošní rok je Millerem celkem nabitý. V červenci/srpnu vyšly dotisky prvních tří knih série Sin City, v listopadu pak dotisk 300 a první vydání Xerxa. Pokud jste jako já fanoušky Millera a některé knihy nemáte, tak jsou pro vás dotisky jasná volba. Pokud pro vás Miller přeci jenom není tak velké jméno, abyste jeho komiksy bezmyšlenkovitě kupovali, stejně dejte Xerxovi šanci, protože vždy je lepší udělat si vlastní názor. Já se na listopad těším a vím, že Xerxés bude mít v mé knihovně také čestné místo.

Autor článku: Václav Cífka

BAF – BUF – BUFF – BUFFY, přemožitelka upírů (BOOM!)

Základní údaje: Nadřazená kategorie: Náš blog; Zveřejněno: 26. listopad 2020; Vytvořeno: 26. listopad 2020; Aktualizováno: 30. leden 2024

C6102B90 B0AA 4CCD B053 700D27B2F1E2 V minulém roce vyšla u Comics Centra komiksová verze mistrovského upírského románu Brama Stokera Drákula, který kreslil právem adorovaný Mike Mignola. Ediční plán Comics Centra máte počítám v malíčku, takže pro vás nebude překvapením, že nás čeká zbrusu nová „upírská“ komiksová série, která vychází z dnes už kultovního seriálu Buffy, přemožitelka upírů od Josse Whedona.

Fenomén Buffy, přemožitelky upírů (Buffy the Vampire Slayer) prorostl popkulturou do té míry, že i když jste Buffy neviděli, určitě jste o ní slyšeli. Seriál o sedmi sériích (1997–2003) velmi volně navazuje na stejnojmenný film z roku 1992. Seriál dohromady čítá – z dnešního pohledu neuvěřitelných – 144 epizod a v českých zemích ho jako první vysílala TV Nova. Inu, máme více než třicet let po sametové revoluci a popkultura „západu“ se stala i naší kulturou.

Scénář seriálu a původního filmu napsal Joss Whedon (*1964, New York), muž mnoha povolání spjatých s filmem a audiovizuálnem. Režisér, scenárista, skladatel a komiksový autor. Základními prvky scénáře filmu byl horor a silný ženský charakter. Typická oběť hororových filmů (žena, a ještě k tomu blondýna) nebude v prvních deseti minutách zmasakrována, ale překvapivě se stane hlavní postavou. Jestli máte zhruba 13 minut, tak fanboy Buffy Honza Potměšil na svém Kanálu Honzy Potměšila připravil parádní video Proč miluji Buffy. Pro Josse Whedona bylo výsledné pojetí filmu, který se stal akční komedií, neuspokojivé. Jeho scenáristický záměr nebyl naplněn. Jestliže nedisponujete až filologickou zvědavostí, můžete na film zapomenout. Z Buffy se stala ikona až díky seriálu, ve kterém si Joss Whedon prosadil svůj směr a předvedl nám, jak se dá seriál o dospívání a vývoji charakterů zkombinovat v poměru 50:50 s nadpřirozenou, fantastickou nadstavbou. Na rozdíl od filmu se seriál dočkal diváckého úspěchu a Joss Whedon satisfakce.

A3D25555 4B6D 44E3 B301 EAFC53E8CF08 Buffy má za sebou bohatou komiksovou historii. Dvacet let (do roku 2018) vlastnil práva na Buffy Dark Horse, který rozšiřoval vesmír o nové příběhy. Komiks, který vydává Comics Centrum, ale není ze stáje Dark Horse. Jde o novou řadu z minulého roku (2019) od vydavatelství BOOM! Studios a je rebootem původního seriálu. Proto je na obálce zvýrazněné jméno Josse Whedona, ačkoliv komiks píše Jordie Bellaire a kreslí Dan Mora. BOOM! Studios vydává Buffy jako klasický komiks sešitově s měsíční periodicitou. Vedle Buffy vychází i série Angel a došlo i na 14sešitový příběh Hellmouth, který prochází oběma sériemi. První kniha, Střední škola je peklo (High School Is Hell), obsahuje čtyři sešity. Po přečtení bych první knihu označil jako origin. Je nám představena základní zápletka, jeviště a kulisy. Takže neexistuje lepší příležitost, jak do světa Buffy naskočit.

Tradiční formality. Formát knihy bude stejný jako u komiksů Avatar, Ú.P.V.O. a Černá palice. Počet stran 128, v bonusech můžete očekávat úžasné alternativní obálky sešitů. Klasicky vázaná vazba, super matný papír a nadstandardní péče o (poly)grafickou stránku. Prostě jako vždy u knih od Comics Centra.

Děkuji za váš čas a jako vždy, čtěte. Tentokrát s klidný srdcem doporučím sérii Baltimore nebo Drákulu z minulého roku a nedávno vydaného Vodního hada.

Autor článku: Ctibor DEmnoG Svoboda

Strana 2 z 8